Vloni jsem pro?ítal tehdy ?erstv? zavedený server behej.com, ?lánek o r?zných rekordech v maratonu, o tom, kde všude se maratony b?hají a to byl z?ejm? impuls k mému nápadu. B?há se v horách, v pouštích, v dolech, na zamrzlém jeze?e, na b?hátku, kdosi b?žel i pozpátku, ale at´jsem hledal, jak jsem hledal, maraton na palub? letadla, a ješt? k tomu letícího, ješt? nikdo nedal. Z?ejm? k tomuto nápadu p?isp?lo i to, že již p?es 20 let pracuji u ?eských Aerolinií.

N?jakou dobu jsem nápad nosil v hlav?, p?emýšlel, co a jak by se muselo, aby šel nápad zrealizovat a dosp?l jsem k záv?ru, že do toho p?jdu. Bude t?eba letadlo se dv?ma uli?kami mezi sedadly, které poletí n?kam hodn? daleko a bez cestujících.

No a p?esn? taková situace u ?SA párkrát do roka nastává. Od listopadu do kv?tna vozíme turisty do Karibiku. Prvním letem tam turisty odvezeme a jelikož ješt? není koho vézt zp?t, letí letadlo do Prahy prázdné.

A naopak na konci sezóny se pro poslední turisty prázdným letadlem vracíme. Let trvá kolem deseti hodin, Airbus A310 dv? uli?ky má a já mám jako steward typovou kvalifikaci na toto letadlo. Základní podmínky pro uskute?n?ní této akce tak byly spln?ny. Vedení ?SA m? také podpo?ilo, a tak jsem mohl celou akci zrealizovat.

Termín prázdného p?eletu z Prahy do kubánského Varadera se blížil, a tak jsem ihned zapo?al s tréninkem. Díky ochot? mechanik? jsem mohl chodit b?hat p?ímo do letadla v dob?, kdy procházelo pravidelnými prohlídkami v hangáru, takže podmínky jsem m?l výborné.

Také jsme okruh v letadle oficiáln? p?em??ili, délka vycházela 60,89 m, což na maraton p?edstavuje necelých 693 okruh?. Jeden okruh je v podstat? obdélník o stranách 28 a 2 metry, ší?ka uli?ky od 44 do 100 cm. Nic moc.

První trénink v hangáru byl pro m? šok. Po padesáti okruzích jedním sm?rem jsem p?i rovné ch?zi naboural do zdi a hlava se mi motala jak z koloto?e. Také výsledný ?as p?es 7 min/km mi p?išel hodn? pomalý a o otlu?ených kolenech, loktech a kloubech ani nemluvím.

Rozhodl jsem se m?nit rotaci každých 16 okruh? (974 m) a bylo to dobré, hlava se mi už nemotala. Také jsem postupn? zrychloval a byl mén? a mén? otlu?ený. Celkem jsem takto v letadle nab?hal za dva m?síce 157 kilometr?, v?etn? 3 p?lmaraton? v ?asech kolem 2 hodin. Byl se mnou v hangáru i Miloš Škorpil, který také p?isp?l svou radou. Zpomalit v zatá?kách, nehonit ?as, stejn? není s kým srovnávat, a hlavn? dokon?it.

Nakonec nadešel den D, 18. kv?ten 2007. Krom? obou pilot? a mechanika se mnou na palub? bude ješt? kolega Jirka, který se bude starat o kameru, fotoaparát a po?ítání okruh? a kolegyn? medi?ka Petra, která je zde, co kdyby n?co. Ihned po startu za?ínáme chystat kabinu.

Mírn? sklopit všechna sedadla, aby nevadila lokt?m, všechny záv?sy dát pry? z uli?ek, na podlahu nalepit pásky s ozna?ením 10 km, 1/2M, 30 km a M a nainstalovat fotobu?ku s displejem na po?ítání okruh?. Krom? fotobu?ky budeme ješt? okruhy po?ítat oba s Jirkou malým ru?ním po?ítadlem, které se vejde do dlan?. P?i b?hu nevadí, odb?hal jsem s ním všechny tréninky v letadle.

Kabinu jsem nechal vychladit na 17 stup?? a hodinu dvacet po vzletu, p?esn? nad Pa?íží, ve výšce 10 700 metr? m? kapitán letadla dal p?es mikrofon povel ke startu. První, co m? po n?kolika kolech zarazilo a s ?ím jsem nepo?ítal, byl sklon letadla, takže každé kolo jsem b?žel z kopce a pak do kopce.

Z kokpitu mi oznámili, že sklon je 2 stupn?, pozd?ji jsme spo?ítali, jaké že to je vlastn? p?evýšení. Co m? také zasko?ilo, byla vlhkost vzduchu, která byla pouze 21%. Z?ejm? m?la za následek to, že jsem 17 stup?? poci?oval jako dost velký chlad, nem?l v?bec propocené tílko, ale za to musel daleko ?ast?ji pít, než jak jsem zvyklý.

Po 54 minutách b?hu jsme vystoupali do letové hladiny 360, což je 36 000 stop, neboli 11 000 metr? a zde setrvali až do konce b?hu. V této výšce je na palub? letadla tlak, který odpovídá nadmo?ské výšce 1 970m na zemi. Z tohoto nižšího tlaku jsem m?l trochu obavy, ale nijak se na m? neprojevil. Kolem 20 km mi trochu zkomplikovala situaci mírná turbulence, ale nebylo nutné si sedat a poutat se, jen jsem musel mírn? zpomalit.

Potom jsem m?l ješt? asi 15 minut pocit, že se mnou letadlo houpe, i když m? Jirka stále utvrzoval, že nehoupe. Trochu jsem se zde za?al obávat, jestli se n?jak neprojevuje ten nižší tlak, ale po pár minutách vše p?ešlo. Jako ob?erstvení jsem používal pouze vodu, jen ke konci pár hlt? iontového nápoje, jinak bez jídla. Tento maraton m?l oproti jiným tu výhodu, že jsem se mohl ob?erstvovat každých 61 metr? podle libosti.

Žádná krize se nakonec nekonala, jen jsem kolem 35. kilometru za?al mírn? zpomalovat, ale to jsem už za?ínal tušit, že to dnes zvládnu. A tak se taky po 4 hodinách 24 mintách a 54 sekundách stalo. To jsme se již nacházeli uprost?ed Atlantiku a do p?istání nám stále zbývalo p?es 5 hodin.

Po dokon?ení maratonu jsem ani nepoci?oval žádnou velkou únavu, trochu jsem se protáhl a šel se umýt. Potom následoval asi hodinový spánek ve spacáku na podlaze, poklizení letadla, aby turisté, co poletí zp?t do Prahy, nic nepoznali a za chvíli jsme již p?istávali ve Varaderu.

Zde jsme si asi na hodinu vystoupili do tranzitní haly, na baru si stylov? objednali jedno Cuba Libre na oslavu a za chvíli jsme již zase sed?li v letadle a mí?ili zp?t dom?. T?chto skoro 24 hodin v letadle bylo docela vy?erpávajících, ale rozhodn? to stálo za to.

Výkon by m?l být zapsán v ?eské knize rekord? jako maraton v nejvyšší nadmo?ské výšce na sv?t? (11.000 m), jako jediný maraton na sv?t? ub?hnutý na palub? letícího letadla a z?ejm? i jako maraton ub?hnutý na nejmenším okruhu na sv?t? (60,89 m).

Te? n?co ?ísel:

Celkem jsem tedy absolvoval 693 okruh?, což p?edstavuje 2772 pravoúhlých zatá?ek a 43 oto?ek na míst? p?i zm?nách sm?ru rotace. Po p?epo?tení náklonu letadla vyšlo p?evýšení v každém okruhu 0,998 metru, což p?i 693 okruzích vychází na celkové p?evýšení 691,6 metru.

Ješt? jednou bych cht?l tímto pod?kovat všem, kte?í tuto bláznivou akci podpo?ili a umožnili mi ji uskute?nit.

Miroslav Hasal

DALŠÍ FOTOGRAFIE Z AIRCRAFT MARATHONU