Anna Pichrtová zkompletovala medailovou kolekci

V první řadě, proč máme „oficiální“ mistrovství Evropy a „neoficiální“ mistrovství světa? 

Světovou atletiku řídí federace atletických svazů IAAF, evropskou pak federace atletických svazů Evropy EAA. Tato (zčásti zásluhou předsedy Českého atletického svazu Ing. Karla Pilného) přijala na moskevském kongresu v roce 2001 usnesení o zařazení běhů do vrchu mezi oficiální evropské soutěže a od roku 2002 vysílá ČAS na MS týmy mužů a žen, od letoška pak i juniorů a juniorek. 

Naproti tomu IAAF vyčkává, až se běhy do vrchu rozšíří minimálně do poloviny členských států (IAAF má v současné době více členů než fotbalová FIFA a dokonce více než OSN). Prozatím má nad „Světovým pohárem“ běhů do vrchu IAAF patronaci, ostatně stejná situace je v soutěžích ultramaratonců. 

Do Ovronnaz přijeli závodníci z rekordních 35 zemí čtyř kontinentů. Z pohledu rozvoje této disciplíny je důležité, že se běhy do vrchu rychle rozšiřují především na africkém a jihoamerickém kontinentě. Poprvé jsme se zde letos setkali s reprezentanty Ugandy a Kapverdských ostrovů, stejně jako Brazílie. Pozadu je již pouze Asie, přihlášeni byli běžci z Mongolska, ale nepřijeli. Poprvé startovali na MS také muži a ženy z Rumunska. 

Okruh, dlouhý přiblížně 4 km, byl situován do nadmořské výšky 1300 – 1600 m. Start a cíl byl na dráze stadionu, který slouží jako základna sportovců kantonu Valais. Vzrušené debaty se vedly hlavně kolem části seběhu, která měla až 60% klesání v lese, sice širokým průsekem, ale s množstvím kamenů a kořenů. Jak se ukázalo, tento necelých 100 m dlouhý úsek dokázal v každém kole řádně zamíchat pořadím. 

Jak si vedli v zatím nejpočetnější a nejsilnější konkurenci naši? Příjemně překvapily již juniorky. Nejlepší byla nejmladší, teprve 16letá Katka Beroušková. Naše mistryně republiky a vítězka kvalifikace neplatila nováčkovskou daň, do obtížných úseků šla střemhlav a pomohla svým 14. místem k markantnímu zlepšení celého družstva. Loni v Turecku byla naše dívky 14., letos 8. 

V jednotlivcích i v družstvech poměrně překvapivě dominovaly Australanky a Američanky, krok s nimi držely pouze mladé Turkyně. Obrovský rozdíl v technice běhu byl vidět u juniorů. Zde afričtí mladíci doslova vyučovali své evropské kolegy. V obávaném seběhu získávali vítězný Uganďan i eritrejské trio desítky metrů. Dosavadní lídři Turci, ale i Mexičané, zůstali ve stínu Afričanů, z Evropanů na medailové pozice dosáhli u juniorů pouze Italové. 

Naši junioři bojovali statečně, výsledkem bylo zlepšení proti loňsku o jedno místo, ovšem od čtvrtých Němců je dělily jen tři body a o páté místo přišli pouze bodovou baráží s Angličany (horší umístění našeho třetího běžce). Vynikající výkon podal Radek Groh, který jediný perfektně ovládá techniku náročných seběhů. V Ovronnaz mu podlehl dokonce i šestý junior z červencového ME Jirka Voják, kterého naopak riskantní pasáže dost brzdily. Uznání zaslouží i oba nováčkové týmu Dan Hájek a Jirka Homoláč.

Kde, když ne tady? Tuto otázku si možná položila před startem naše nejlepší vrchařka Anna Pichrtová. Dvojnásobné mistryni Evropy a vítězce Grand Prix chyběla do letošního září jediná medaile – ta nejcennější z MS. Třetí byla už v roce 2001 v Arta Terme a 2005 ve Wellingtonu, druhá pak 2004 v Sauze d'Oulx. 

A Anka svou medailovou kolekci dokázala letos opravdu zkompletovat – navíc způsobem, který nenechal diváky ani soupeřky na pochybách, kdo přijel do Ovronnaz pro vítězství. Po prvním okruhu již pochopila realitu i největší soupeřka Pichrtové – mistryně světa 2006 a mistryně Evropy 2005 Andrea Mayrová z Rakouska. Pichrtová potvrdila, že v sebězích je stále světovou jedničkou a k této konstantě letos přidala i vynikající běžeckou práci ve výběhu do sjezdovky, kterou ženy absolvovaly dvakrát.

Fantastický byl také boj o světové zlato ženských týmů. Šťastnější byly nakonec Američanky, které součtem bodů 3 – 8 –12 o pouhý bod předstihly naše trio Pichrtová – Milesová – Metelková (1 – 10 – 13).

Někdejší suverénky Italky na nás ztrácely již 5 bodů. Při vyhlašování vítězů tedy zazněla opět česká hymna – po devíti, resp. deseti letech. Předchozími mistry světa byli v roce 1997 v kategorii juniorů Petr Losman a o rok později mezi ženami vyhrála Dita Hebelková. 

Smůlu měli naši muži, kteří odjeli bez největší opory, mistra republiky a vítěze kvalifikace Jana Havlíčka, který týden před odjezdem onemocněl těžkou virózou. Narychlo povolaný Aleš Dedek jej nenahradil a nakonec závod ani nedokončil. Nestartoval ani další zkušený člen šestky Jirka Žák, který nezvládl svalové problémy. I přes tento handicap dokázala zbývající čtveřice Pechek – Brýdl – Frei – Ondráček vybojovat cenné 10. místo v soutěži 29 národních družstev. 

Za neúspěch evropských juniorů se revanšoval legendární Ital Marco De Gasperi, jenž ke čtyřem dosavadním světovým titulům přidal pátý a přenechal africkým borcům pouze další místa. Skvěle běžel i další Evropan, Skot Joseph Symonds, kterého připravil o bronz jeden z Eritrejců až na cílové pásce. 

V příštím roce zavítají vrchaři opět do Švýcarska. Pouhých 50 km východně od Ovronnaz se v září 2008 uskuteční 24. MS v Crans Montaně stylem pouze do vrchu.