Dělat propagaci Pražskému mezinárodnímu maratonu několik dní před jeho konáním by bylo do jisté míry zbytečnou prací. Ten, kdo se rozhodl ho běžet, je už dávno přihlášen a v těchto chvílích už jen ladí formu a odpočítává hodiny, které zbývají do startu. Rád bych se však pokusil seznámit čtenáře krátkým pohledem do zákulisí příprav tohoto velkého závodu.

Začněme informacemi o značení trati a jejím povrchu.

Každý kilometr bude označen na silnici jasně modrou reflexní barvou. Kromě toho budou všude na takzvaných „kozách“ velké tabule (60×100 cm, číslo příslušného km v černé barvě na bílém podkladu je vysoké 60 cm), takže kdo bude jen trochu dávat pozor, nemůže značení přehlédnout. Při silném větru, jaký byl například při půlmaratonu, se bohužel kácí, kdysi na Strakonické je porážel poryv vzduchu od rychle jedoucích aut. Současně se ještě jedná (s výjimkou historické části města) o vyznačení tzv. ideální linie běhu. 

Pokud jde o dlažbu, která je pro mnohé strašákem, pak vězte, že se bez ní neobejde snad žádný městský maraton, možná s výjimkou Berlína. Nejvíc si jí „užijete“ na Dvořákově nábřeží kolem nemocnice Na Františku (2× 600 m), na Karlově mostě včetně Mostecké ulice (450 m) a na pěší zóně (250 m). S ostatními krátkými úseky například u Štefánikova mostu, na Klárově, Ovocném trhu či u náběhu na Mánesův most však celková délka běhu po dlažbě nepřesáhne 2,5 km, čili cca 6 %. 

Občas se vede diskuse, jak se vlastně trať připravuje, aby měřila oněch předepsaných maratonských 42 195 m. Protože základní vyměření PIM vykonávám nepřetržitě od 3. ročníku PIM, dovolím si je stručně popsat.

Po předběžném hrubém výběru na mapě, kde je třeba vždy mít prostor pro doměření ve formě obrátky, kterou lze podle potřeby posunout, se celá trať v podstatě obejde. Používám k tomu měřicí kolečko o obvodu 2 m, které má po posledním cejchování chybu 51 cm na 1 km. Stačí tedy přidat čtvrt obrátky po každém kilometru a vše je v pořádku. 

Současně s měřením se podrobně popíše umístění každého kilometru tak, aby i ten, kdo by tento zápis později použil, ho také v terénu bezpečně našel. Takže např. zápis letošního 17. km je popsán takto: Sekaninova ulice č. 60, 1 metr za sloupem veřejného osvětlení č. 202 727. Nebo 30. km: Hořejší nábřeží čp. 784 (druhý dům před ul. Na Bělidle), 1 m vpravo od vchodu do domu. 

Pro národní závody takové měření stačí, samozřejmou podmínkou však je, že měření provedl rozhodčí atletiky s příslušnou specializací. Pokud však má být závod zapsán do seznamu závodů, které registruje AIMS (mezinárodní asociace běhů mimo dráhu) a mít jejich atest, takto změřenou trať přezkušuje komisař IAAF (Mezinárodní asociace atletických federací) s odpovídající licencí. 

U nás má tento atest jen PIM a Pražský půlmaraton, letos o něj požádal i Pardubický vinařský půlmaraton. Při kontrolním měření používáme oba dva schválený měřicí přístroj, tzv. Jonesův čítač, připevněný na zkalibrovaném jízdním kole. Snad slouží ke cti základního měření, že rozdíl obou měření činil v loňském roce, kdy došlo k velké změně trati a přeměřovala se úplně celá trasa, pouhých 12 metrů. 

A co máme pro vás připraveno na celkem 16 občerstvovacích či osvěžovacích místech? 105 tisíců kelímků, 27 tisíc osvěžovacích houbiček, 4 tisíce litrů iontového nápoje, 15 tisíc litrů neperlivé Mattonky, přes 2 tuny banánů a 1 tunu pomerančů, asi 5 metráků jablek (ta jen v cíli), 35 kg kostkového cukru a 13 kg soli. K přípravě potřebujeme 100 kbelíků, 125 umývadel, 75 vaniček, 20 padesátili­trových sudů a přes 200 pytlů na odpadky. 

To všechno vám připraví a bude podávat 350 dobrovolníků z řad kondičních běžců TJ Liga 100 Praha, jejich rodinných příslušníků i studentů několika pražských škol. 

Dnes večer (7. 5.) bylo registrováno (= přihlášeno) cca 4600 běžců, řada z nich však ještě nezaplatila startovné. Můj tip? Kolem 3500 v cíli. Tak ať se vám dobře běží ! 

Pavel Frček