Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Mistrovství Evropy vrchařů 2009: Naši ostudu neudělali

Mistrovství Evropy vrchařů 2009: Naši ostudu neudělali
foto: archív ME v běhu do vrchu 2009

Ivo Domanský | 14.07.2009 | přečteno: 7728×

Po loňských nepříliš úspěšných vystoupeních na mistrovství Evropy v Zell am Harmersbach a zejména na mistrovství světa v Crans Montaně jsme byli velmi zvědavi na první vrcholnou akci letošní sezóny, kterou bylo nedělní ME v běhu do vrchu. Jeho dějištěm byl Telfes, tyrolská vesnice v údolí Stubaital se sotva tisícovkou stálých obyvatel.

V rámci pravidelného střídání typů vrchařských závodů předložil Telfes tratě ve stylu „nahoru“, na kterých jsme dosud bývali méně úspěšní než při mistrovstvích, při nichž se běhá stylem „nahoru – dolů“. To spolu s neúčastí Roberta Krupičky, který se vzdal reprezentace, a Anny Pichrtové, jejíž přípravu silně pozdržely zdravotní problémy, spíše tlumilo než povzbuzovalo hypotetické naděje na úspěch v rakouských velehorách.

Do Telfesu jezdí již více než 15 let na jeden z kmenových závodů vrchařské Grand Prix nejen čeští vrcholoví běžci, ale i turisté. Klasickou trať z Telfesu údolím Plövenloch k umělému jezírku Speichersee, hotelu  Schlickeralm a dále po horských cestách a chodnících do sedla Sennjoch v nadmořské výšce téměř 2200 m však letos absolvovali pouze muži (a navíc běžci na delší trase veřejného závodu, konaného v předvečer mistrovství). Z centra obce vybíhaly také juniorky, jejich čtyřkilometrová trasa ovšem končila na dolní stanici lanovky  Fronebenalm.

Dosud neoběhanými stez­kami se na vrchol Sennjochu museli dostat junioři a ženy, kteří  od nádrže Speichersee pokračovali přes hřebínek do sousedního údolí k hostinci Galtalm a poté mírně stoupající širokou lesní cestou pod chatu Knappenhütte. Závěr tvořil úzký chodník velehorského typu s množstvím kamenů. Poslední kilometr této trati byl skutečnou prověrkou jak fyzické připravenosti závodníků, tak i jejich vůle.

Závod juniorek přinesl jednoznačné vítězství tureckých barev, když dívky v červených dresech zcela ovládly čelo téměř čtyřicetičlenného pole. Spolu s nimi držely krok pouze Rumunky, Rusky a také česká dvojice Beroušková – Horká.  Katka Beroušková měla v nepřehledném lesním úseku kolizi s jednou z ruských běžkyň, která upadla a následně při vstávání neúmyslně Berouškovou shodila mimo chodník do lesa. „Bylo to jen pár vteřin ztráty, ale přesto mě to dost rozhodilo“, komentovala tuto situaci naše juniorka.

V cíli závodu juniorek se ovšem přihodilo něco nevídaného, když všechny tři turecké dívčiny doslova zkolabovaly za shodných příznaků. „Přesně tak se projevuje hypoglykemický šok,“ zazněl hlas přítomného lékaře. „Divné, divné…“ (Pozn. redakce: hypoglykémie = prudký pokles krevní glykémie, tedy snížení hladiny glukózy v krvi projevující se velkou únavou až nemožností pohybu)

Oporou týmu našich juniorů měli být a také byli závodníci ročníku 1990, především kroměřížský Jakub Bajza a brněnský Jiří Homoláč. Zejména Kuba Bajza patřil v prvních kilometrech k nejaktivnějším, ale přitom i dobře takticky běžícím juniorům. Výborně zvládl také závěrečnou obtížnou pasáž a do cíle doběhl v dobré kondici hned za medailisty. Bajzovo umístění je nejlepším výkonem českého juniora na světových a evropských soutěžích od roku 2002, kdy získal Jan Kreisinger stříbrnou medaili. V první dvacítce doběhl rovněž Homoláč a zlepšení proti kvalifikaci prokázal i Jiří Horčička.

Jak již bylo řečeno, naše ženy se musely obejít bez Pichrtové a navíc sezónu vynechává také loňská jasná dvojka Pavla Schorná Matyášová. Nezbylo než spoléhat na velké zkušenosti a vyrovnanost kvarteta Metelková – Milesová – Poborská – Šádková.  Na náročné trati se všechny české ženy vešly do první třicítky, velká bojovnice a srdcařka Iva Milesová atakovala ještě 200 m před cílem deváté místo, aby nakonec skončila jedenáctá těsně za svou osudovou soupeřkou Marií Grazií Robertiovou z Itálie.

„Byl to záhul, ale běžela jsem už i těžší závody. Nepříjemné to bylo hlavně v samotném začátku, tam se muselo běžet na krev, aby tě pak soupeřky na úzké stezce zbytečně nebrzdily. A ten konec? Bylo tam plno Čechů, asi jsme letos v Telfesu měly s výjimkou­ Italek nejsilnější diváckou podporu, tak jsem to rvala, jak se dalo a poslední stovky metrů, to jsem fakt mlela z posledního,“ říkala Iva při zpáteční cestě z vrcholu. Dařilo se také veteránce Ireně Šádkové (19. ) a páté místo kolektivu je proti „desítce“ z loňského MS návratem mezi dámskou elitu. Nejrychleji vyběhla na vrchol Sennjochu subtilní Švýcarka Martina Strahlová, následovaná s odstupy Valentinou Belottiovou z Itálie a obhájkyní titulu Rakušankou Andreou Mayrovou.

Závod mužů proměnil ve svůj třetí evropský titul Turek Ahmet Arslan před Italem Marco De Gasperim a Švýcarem Sebastienem Epinayem.  Dobré výkony Čechů na tomto mistrovství završili naši muži, kteří skončili za Italy, Francouzi, Turky a Švýcary pátí, když dokázali porazit silné týmy Velké Británie a Německa.  Uznání zaslouží především ostřílení vrchaři Havlíček (13.), Frei (14.) a Pechek (21.).


 

Web závodu

Výsledky ME v běhu do vrchu