Petr a Pavel Klimešové - dvojčata v životě i ve sportu

Bratři Klimešové – Peter a Pavol…

Já a můj bratr jsme dvojčata (narozeni roku 1958) a do roku 1992 jsme studovali, trénovali a společně emigrovali do Velké Británie. Měli jsme prakticky stejnou atletickou výkonnost. Teprve roku 1993 se naše cesty začínaly pomalu dělit – Pavol se oženil do Kyjova, já jsem se seznámil s Janou Švejdovou – atletkou USK Praha (tehdy běhala 800m-2:08min.). Na soustředění jsme jezdili společně, občas i na závody. Manželky nás prostě od sebe oddělily. 

Jak a kdy jste se dostali k atletice?

K atletice jsme se dostali ve 14 letech, na ZŠ, kde se běhal Pohár Československého rozhlasu. Bylo to v Kyjově, byli jsme nejlepší v běhu na 600 m a tam si nás všiml trenér Vrbovský. Byl to rok 1972. Do deseti let jsme bydleli u Bratislavy, odkud pochází matka. Pak jsme se přestěhovali na jižní Moravu, blízko Kyjova, k rodičům otce – prostě československá rodina. V roce 1978 jsme byli na základě výkonnosti oba vybráni do SVS TJ Vítkovice. Pod vedením trenéra Oldy Juráka jsme dosáhli výborných časů na 1500 m: já 3:40,9 min, Pavol 3:41,3 min, na 5km: já 13:34 min, Pavol 13:36 min, na 10 km: já 28:14 min, Pavol 28:28 min. 

Jak se vám dařilo v Anglii?

Do Anglie jsme emigrovali v roce 1985 při mezistátním utkání Francie – Velká Británie – ČSSR. Běželi jsme tam 3 km. Já jsem obsadil druhé místo, Pavol třetí. Tatínkův bratranec žil v Londýně, ale moc o naši přítomnost nestál, až když se o nás psalo v tisku (jako běhající dvojčata jsme byli populární), to už jsme ale nestáli my o něj! Závodili jsme za atletický klub LONDON IRISH. V roce 1986 jsem obsadil na mistrovství Anglie třetí místo na 1500 m. Po třech letech jsme se přestěhovali k Nottighamu, do univerzitního města Loughborough. Zde mimochodem trénoval i slavný Sebastian Coe. V roce 1987 jsem zaběhl maraton v Londýně v čase 2:13:27 hod – čtvrtý čas historických tabulek. Pavol zaběhl v roce 1988 ve španělské Seville maraton za 2:12:59 hod – třetí čas v historických tabulkách. Osobní rekord na 5 km – já 13:25,3 min – druhý čas historických tabulek, Pavol 13:25,9 min. Osobní rekord na 10 km – já 28:14 min, Pavol 28:23 min. Na 5 km, 10 km i maraton by to byly v současnosti olympijské limity! 

Kolik hodin týdně jste běhali ve vrcholné formě a jak jste na tom nyní? 

Ve vrcholné formě jsme běhali 170–200 km týdně. Nyní běhám pro radost a pro udržení kondice 100 km týdně, pokud mě nic nebolí, tak s chutí dám jeden kvalitnější trénink týdně. Jinak na závodech se objevuji tak třikrát za rok, většinou jsou to závody v mém okolí, tedy Čelákovicích. Brácha jezdí se svojí ženou, tělocvikářkou na gymnáziu Kyjov, po závodech na Moravě. Mají dvě děti – 12 a 14 let. 

Neláká vás jako vytrvalce vyzkoušet něco náročnějšího, delšího…? 

Neláká mě nic jiného, náročnějšího. Myslím si však, že každá běžecká disciplína na vysoké úrovni je velmi náročná. Především maraton. Nyní jsem už opotřebován a také myslím na stáří… 

Dokázal byste porovnat pohybovou nadanost, výkonnost a vztah dětí ke sportu dnes a dříve? Máte k tomu určitě blízko, jako učitel tělocviku. 

Děti už mají mnoho jiných možností uplatnění, seberealizace. Atletika je dost dřina, tak je to tak neláká a tudíž je malý výběr nových nadějí. Na profesi učitele jsem už rezignoval – chování žáků druhého stupně na základní škole bylo neúnosné pro mé nervy.

Nemáte pod svými křídly nějaké svěřence, kterým věnujete svůj čas a trénujete je? 

Čas jsem věnoval pouze své manželce, která za mé asistence zaběhla 10 km za 34:00 min, půlmaraton za 1:13:52 hod – 5. čas v historii, maraton za 2:39:21 hod – 6. čas v historii, 1500 m za 4:21.02 min. Na podzim 2006 vyhrála mistrovství ČR v crossu, to už byla i veteránka. 

Jdou vaše děti ve stejných šlépějích?

Máme dvě děti – 14letá Pavlína, která vlohy moc nezdědila, má spíš radši jiné věci než běhání :), studuje víceleté gymnázium. Pětiletá Petra je velmi pohybově nadaná, tak pokud bude mít zájem, určitě ji budu směřovat k atletice. 

Je nějaká sportovní značka, se kterou jste jako běžec spokojen? 

Sportovní značky si nyní vybírám dle pocitu, teď běhám v botách  adidas. 

Máte oblíbenou trať či závod? Případně závod, který pro vás hodně znamená?

Oblíbená trať dle momentální formy, po příjezdu z emigrace (roku 1991) jsme běhali spíše silniční běhy. Už jako veterán jsem běžel v roce 2000 maraton v Houstonu, v čase 2:21 jsem obsadil první místo ve veteránské kategorii. V Austinu (Texas) pak místo druhé – 2:18,30 hod. 

Ve veteránské kategorii je to těžké i pro současné české běžce. To znamená, že jsem si dost dlouho udržoval dobrou výkonnost i do pozdního veteránského věku. Teď to v kategorii nad 50 let už opravdu nikam nesměřuji, mým cílem je pouze být zdravý.