„Když běží olympiáda, vždy se u nás vše zastaví a koukáme na televizi. Když teď po letech poběží i česká závodnice, je pro to ještě větší důvod. Ivaně moc gratuluji, je to naprostá pecka,“ komentovala výkon své jmenovkyně proslulá extrémní běžkyně z Liberce Ivana Pilařová.

Nedělní výkon Sekyrové (mimochodem při její premiéře na 42km trati!) má více dopadů. Odborníci otevřeně hovoří o skvělé připravenosti a vyzrálosti zkušené borkyně. O důkazu, že běžec ani po čtyřicítce nepatří do starého železa. O živé vodě pro další, hlavně mladší, se o Londýn poprat. O satisfakci pro jednoho z jejích trenérů, Miloše Škorpila, kterému se léta trenéři atletiky posmívali, že není žádným trenérem, protože „dělá“ jen hobíky a nemá žádného top svěřence.

To vše se v neděli událo, když subtilní učitelka sokolovského gymnázia protla v Rotterdamu cílovou fotobuňku v čase 2:34:23. Celkově devátá v ženách a o hodně pomalý parník před další ženou své věkové kategorie. Ivaně to přeje každý, kdo ji zná z mnoha domácích závodů, které během sezony navštíví. Před jejich startem bývá notně psychicky rozhozená, jakmile však zazní výstřel, jede jako dobře vyladěný stroj. A tak tomu bylo i v Nizozemsku.

„Pro český maraton je to obrovské povzbuzení a příklad pro mladé běžce a běžkyně. Tím, že limit splnila ve 40 letech, ukázala mladým cestu a dala naději, že nikdy není pozdě,“ nešetří chválou Bohdan Müler, patrně nejuznávanější autorita, bývalý trenér a současný manažer předních českých vytrvalců.

SKVĚLE PŘIPRAVENA

Ivanin tým skvěle vybral místo a čas pokusu o Londýn. Nizozemský maraton patří mezi nejrychlejší na světě a je blízko, takže se s Ivanou mohla vydat celá podpůrná ekipa. Kromě trenéra i manažer a tradiční rozbíhači tempa. Kterých postupně ubývá, jak Ivana popírá biologické hodiny a zraje sportovně jako víno.

„Po pražském půlmaratonu (kde skončila Ivana jako nejlepší česká závodnice, pozn.red.) jsem viděl, v jaké pohodě a s jakým výrazem ve tváři tato závodnice běžela. Netajil jsem se přesvědčením, že vyzrála fyzicky i psychicky,“ říká trenér, bývalý skvělý běžec a závodní chodec a dodnes jedna z největších person českého dálkového běhu Ivo Domanský.

„Už teď upozorňuji, že to není vše a že stejně jako se Anna Pichrtová (dnes Straková) neztratila v Aténách v roce 2004, ani Ivana není v Londýně bez šance. Osobně bych považoval za velký úspěch, kdyby tam skončila kolem třicátého místa,“ dodává.

DALŠÍ ADEPTI

Již tento víkend míří do Curychu s velkými nadějemi Robert Krupička, elitní vrchař kvůli olympijském snu momentálně „předělaný“ na silničáře. Jeho trenér a sám stále ještě výtečný maratonec Pavel Novák neskrývá nadšení, jak moc úspěch Sekyrové znamená i pro jeho svěřence. „Byli jsme jejím výkonem a hlavně připraveností překvapeni, přímo nadšeni. Je to pro nás ohromná vzpruha! Ivana ukázala všem, že i v českých podmínkách se dá udělat výsledek. Kdyby se to povedlo i Robertovi a dalším, bude to pro celý český běh pozitivní impuls na druhou.“

„Věřil jsem, že limit splní, ale čas, který dosáhla je skutečně parádní. Navíc s ohledem k jejímu věku. Závod běžela ukázkově, rovnoměrným tempem, druhou půlku dokonce rychleji než tu první, což není při maratonu vůbec snadné. Ivanu bych do Londýna rád doprovodil, ale myslím, že z Čechů má na splnění limitu největší šanci Jan Kreisinger, se kterým poběžím v květnu v Praze. Hodně bude záležet na počasí, Honzovi by totiž mohlo vadit větší teplo. Uvidíme,“ líčí šance mužů Petr Pechek, další z těch, kteří se chtějí poprat o letenku za kanál La Manche.

Pozorovatelé vyzdvihují, že Sekyrová zvládla ostrý limit i bez vysokohorské přípravy a soustředění v teple. K tomu si přičtěme, že se stará o rodinu, běhá při práci a kromě vybavení od adidasu nemá žádného významnějšího sponzora. Kloubok dolů!

Její výkon ocenil i šéftrenér české atletické reprezentace Tomáš Dvořák: „Závod jsem sledoval na streamované televizi. Mezi časy 2:43:00 (B limit IAAF) a 2:34:23, který Ivana zaběhla, je markantní rozdíl. Mám radost z toho, že se jí to podařilo. Negativní reakce čtenářů behej.com po podzimní sérii článků o maratonských limitech mi totiž nedělaly spánek lehkým. Vědomí, že dala A limit IAAF, je hodně důležité pro ni. Na olympiádě může zaběhnout 2:43, ale poté, co se teď bude moci v klidu připravovat, může možná zaběhnout i lépe než v Rotterdamu.“

JAK DÁL?

Miloš Škorpil, který od zimy stanul po trenérském boku Milana Kalouska, upozorňuje, že je ještě brzy mluvit jasněji o konturách dalšího tréninku a závodění před srpnovým Londýnem. Neváhá však prozradit nic z tajemství úspěchu. I v tom se zásadně liší od jiných trenérů, kteří si naopak své tréninkové postupy úzkostlivě hájí a tají.

„Ivanin trénink jsem postavil tak, že jsem maximálně zohlednil, na co byla až dosud v tréninku zvyklá. Domluvili jsme se na závodech, kterých bylo trošku víc, než bych normálně doporučil, ale zase jsem musel vzít v úvahu, že Ivanu bez závodů nechat nemůžu, že je potřebuje běhat. Zkrátka jsem se snažil, aby zásah do tréninku nebo lépe řečeno do navyklého chodu svého běhání pociťovala co nejméně,“ říká další ikona českého běhu, která neváhá poradit ani začínajícím běžcům a kterou znají všichni z maratonu a jiných velkých běhů coby občas mírně extravagantněji oděného vodiče.

„Bylo to důležité z hlediska psychiky i z hlediska fyzičky. Když si pak Ivana zaběhla ve Kbelích osobák na deset kilometrů, věděl jsem, že má na 2:35, po Hervis ½Maratonu v Praze už to byla tutovka. Jediné, co mohlo její pokus zkazit, bylo počasí, nebo že by onemocněla. V celé přípravě se jí ale až neskutečně vyhnuly všechny zdravotní problémy, což v minulých letech u ní nebylo zvykem. To byla další moje práce doporučit vhodné potravní doplňky, které posílí její imunitu.“

V neposlední řadě je třeba zmínit význam nedělního gejzíru radosti pro běh jako takový. Po dlouhých letech se objevily fotky a články o českém běžci na čele sportovních rubrik velkých serverů. Byť jen nakrátko – běh přeci jen není hokej nebo fotbal… Je to ale lepší než předchozí doba mediálně-běžeckého temna. Jakkoliv jsou šance českých vytrvalců výrazněji uspět v Londýně malé, každý článek zvedne fanouškovskou vlnu. Jen samotná informace z neděle sklidila na naší facebookovské stránce nejvíce „lajků“ v historii – plných 121.

„Je to pecka umocněná tím, že to byl její první maraton. Značně mi tím ztížila moji plánovanou letošní maratonskou premiéru pod tři hodiny. Přece nepoběžím skoro o půl hodiny pomaleji než o několik let starší ženská,“ uvádí s nadsázkou a sebeironií jeden z diskutujících na tomto webu.

s přispěním celé redakce Běhej.com