Některý rodič může snadno podlehnout klamu, že když svůj vlastní běžecký trénink bez problému zvládá, stejně suverénně si poradí i s tréninkem vlastního dítěte. Možná u nás existuje pár tatínků nebo maminek schopných si s tréninkem svého potomka poradit. Normální smrtelníci by měli dítě svěřit odborníkům v atletických oddílech.
Když se na dětských závodech objeví houf dětí v zelených dresech, ostatním závodníkům výrazně klesá šance na dobré umístění. Obvykle přijedou, poberou většinu cen a zase zmizí. Jak je to možné, že zatímco ostatní oddíly si neustále stěžují na úbytek dětí, členská základna ŠSK Újezd nad Lesy rok od roku roste?
Mě běhání osobně nevadí, ale spíš mě vadí to, jak rodiče neustále běhají někde venku, přijdu domů zpocení a mokrý, vysprchujou se a pak nic. Nevim co na tom běhání je. Já to beru za trest, když nám ve škole oznámí že poběžíme čtyřstovku, a běhat pro zábavu 42 km? Tak to rozhodně ne.
Během října jsme znovu navštívili pětici škol v Ústeckém kraji a zaběhli si s dětmi Cooperův test – tedy dvanáctiminutovku v případě starších ročníků a poloviční čas u těch menších. S notnou dávkou optimismu, že aspoň třetina dětí se přes léto rozběhla, jsme se vrhli do druhého kola měření. Stejně jako v létě se našlo mezi jednotlivými školami hodně rozdílů. Některé výsledky byly hodně zajímavé.
O právní problematice běžeckých klubů, trenérů či závodníků bychom
mohli polemizovat dlouho, ale přesto mějte vždy na paměti, že i ten
nejupřímnější úmysl se může zhatit a „vyklubat“ se z něj pořádná
občansko-právní či trestně-právní „šlamastyka“.
Michal Frabša je nejen výborný běžec, ale dlouhá léta se jako profesionál věnuje také sportovnímu právu. Ve dvou dílech nás seznámí s možnými právními riziky, spojenými se sportováním jak nás, tak především našich dětí. Jeho rady mohou být užitečné nejen sportovcům nebo jejich rodičům, ale také trenérům, funkcionářům a pořadatelům. První díl věnujeme základním právním náležitostem sportovních klubů.
Mladé Běchovice. Slavné jméno nejstaršího běžeckého závodu kontinentu ve spolupráci s výbornou organizací, sponzorským zajištěním a rok od roku lepším zázemím pro závodníky i diváky, to vše vytvořilo skvělou kombinaci, jejímž výsledkem je jeden z nejlepších dětských běžeckých závodů u nás. Jsme rádi, že můžeme zveřejnit text Jana Jecha, který je už dlouhá léta klíčovou postavou v organizaci závodu.
V první části rozhovoru nám Katka Neumannová vysvětlila, jak se vyrovnala s koncem sportovní kariéry. Ještě stále ale nevíte, co si vybaví, když se řekne "dvanáctiminutovka", co si myslí o sportování dětí a kam vám doporučí si jít zaběhat. Přinášíme druhou a poslední část rozhovoru.
V předchozím článku o dětských závodech jsme se zabývali nejmenšími závodníky – předškoláky. Co se změní, když povyrostou a jdou do školy? Nejen samotní malí závodníci, ale také trati se začínají protahovat. Malí školáci bez problému zvládají trati od dvou do čtyř set metrů a na některých závodech se bez mrknutí oka pustí i do vzdáleností delších. Už vůbec nejde o atrakci pro rodiče, ale začíná se doopravdy závodit.
Navštívili jsme během června několik škol na severu Čech, abychom u malého vzorku dětí otestovali běžeckou zdatnost v rámci projektu Běh do škol. Jsem přesvědčen, že prokázal životaschopnost. Osobně mě mile překvapilo, že výkonnost dětí, pokud je vůbec horší než za časů, kdy jsem trápil ve škole kantory já sám, tak rozhodně ne o moc. OBSAHUJE TRÉNINKOVÉ PLÁNY PRO DĚTI
Většina z nás si pamatuje, kdy poprvé se postavili na start běžeckého závodu. Taková věc se prostě vryje do paměti podobně jako první láska, první den ve škole nebo první cesta letadlem. Otázkou pro rodiče pak rozhodně není, jestli své děti začít brát na běžecké závody, ale kdy je ten správný věk pro začátek.
Je tento běžecký test synonymem odporu ke sportu a sportování, nebo je přínosem a možnou vstupenkou do světa běžců - vytrvalců? Máte, nebo nemáte vlohy pro běh a vytrvalostní sporty? Je možné zjistit skutečný stav zdatnosti a výkonnosti jedince? Dávají naměřené hodnoty absolvovaného testu adekvátní odpověď? To záleží především na znalostech příčinných souvislostí.
Pět navštívených škol na severu Čech, deset přednášek a běhů, skoro tři sta oslovených dětí. To je výsledek prvního kola pilotního projektu Běh do škol, ve kterém chceme zjistit, jestli děti mají o sport a běh zejména zájem. Dnes přinášíme souhrn nekomentovaných postřehů.
Běh není pro dnešní mládež dostatečně akční, proto se mu vyhýbají. Děti jsou oproti předchozím generacím línější, otylejší, bez zájmu o pohyb obecně. Dětí na běžeckých závodech ubylo, učit je běhu prostě nemá smysl. Kolikrát jsme již tyto a podobné věty slyšeli, či je sami pronesli...
RSSFeedy podle jednotlivých rubrik
