Zdravím, jen tak pro zajímavost. Jaký myslíte, že má nastoupaných cca 130m na 10 km vliv na čas. Myslim tim o kolik lepší by mohl být na rovince?

>> KeyserSoze, 31. 07. 2012 17:00:44

Jeden metr výšky je asi 7–8 metrů dálky. Takže to máš o kilák delší.

>> KeyserSoze, 31. 07. 2012 17:00:44 Moje zkušenost je taková, že na 20km tréninku, 1000m převýšení přidá asi 35–40min navíc. Ale záleží jestli je bláto, sucho, jaký je prostě podklad.

>> KeyserSoze, 31. 07. 2012 17:00:44

podle odborníků:

a)běh do kopce – 100 výškových metrů – prodlužuje závod o 800m

b)běh do kruhu – 100 výškových metrů – prodlužuje závod o 400m

a něco pro zajímavost:

Vliv hmotnosti závodníka na rychlost cca 3s/km na 1kg, které schodí

Dánská studie k tomuto tématu srovnávala prostřednictvím koncentrace laktátu v krvi zatížení při 6 km krosovém běhu v porovnání s 6 km během po silnici a došla k výsledku, že krosové běhy kladou na běžce při stejném tempu asi o 30 % vyšší nároky než silniční. Čím vyšší zatížení, tím také vyšší tréninkový efekt

vplyv hmotnosti bezca je zlozietjsia situacia

ak bezec naberie tuk, tak ma tukom aj nasyteny krv, ma zasratu pecen a spomalene rozne enzymaticke procesy a tak prirodze sa tazsie prenasa kyslik a tazsie sa uvolnuje energia a tazsie sa vyplavuju metabolicke produckty atd

takze je tazko zostavit nejaku meraciu studiu.

ak nalozim bezcovi nejake zavazie na meranie spomalenia tak mu to zmeni techniku a dzranie tela a zas dostanem velmi skreslene vysledky

dalej ak naberie na vahe bezecke svaly (nohy zadok a CORE … tak vaha navyse nemusi vobec spomalit ale naopak atd.

Díky všem za zajímavé odpovědi!

>> rudo, 31. 07. 2012 21:43:35

Vzorce na Internetu, s kterými jsem se setkal, většinou vycházejí z předpokladu, že spotřeba kyslíku v ml/min na kilogram hmotnosti je přímo úměrná rychlosti, což odpovídá i empirickým měřením (myšleno v aerobním režimu) a dále, že při změně hmotnosti se VO2max (v l/min) nezmění. Z toho vyvozují, že pŕi snížení/zvýšení hmotnosti se zvýší/sníží VO2max/kg a tím zvýší/sníží rychlost a zlepší/zhorší výsledný čas.

Každopádně mám poměrně jednoznačně vypozorováno, že při růstu hmotnosti (zvýšení množství tuku) se velmi radikálně horší mé výkony na delších tratích (od 5 km po maraton), zatímco na krátkých tratích se výkony nezhoršují, spíše naopak. Otázkou ovšem je, jestli prvotní je změna hmotnosti, či typ tréninku, protože příčinná souvislost může být i taková, že pokud testuji krátké tratě, tak se na nich zlepšuji, ale tělo má mnohem větší potřebu doplňování energie, což pak má za důsledek růst hmotnosti, což pak druhotně zhoršuje výkonnost na delších tratích.

>> kanovsky, 01. 08. 2012 19:54:27

ano ked sa zvysi hmotnost o tuk tak sa sice nezmeni spotreba kysliku ale klesne bezecka rychlost a v zlomkou sa deli vyssou vahou

ak sa hmotnost zvysi narastom bezeckcyh svalov, tieto budu spotrebovavat viac kyslika a bude aj vyssia bezecka rychlost.

dalej narast bezeckcyh svalov umozni inu – lepsiu – efektivnu techniku a tak pri rovnakej rychlosti bude mensia namaha, odhadovat ci bude spotreba kysliku ina je tazko – vacsie svaly pracuju menej intenzivne ?

Myslim ze tie internetove vzorce su len koli tomu aby bezci vedeli ze ak schudnu == stratia nadbytocny tuk ze budu behat rychlejsie, co je jedine pouzitie v praxi, kedze schudnut sa da za par tyzdnov, takze porovnanie je s tymi istymi svalmi a s tym istym stavom trenovanosti, nezmeni sa nic ine len vaha zbytocneho tuku

ak vsak chceme planovat dlhodobo, tak situacia je ovela zlozitejsia pretoze moznme menit jednak bezecke svaly – ich hmotnost a tiez menit trenovanost.

Ak sa chceme pozriet na leitnu vytrvalecku vykonnost, tak vidime ze je najlepsie si vytrenovat take bezecke svaly co su same ososbe silne a vytrvale ale maju maly objem a vahu == co samo osebe vedie k treninku na tuky a bez laktatovych rezimov, dalej nebezecke svaly su minimalizovane == teda takmer ziadme ruky a ziadny hrudnik a len to najnutnejsie z chrbtovych svalov.

Ked sa takto pozrieme na elitnych bezcov, tak takmer nenajdeme vynimku, ako popisovali niektorych OH vitazov v minulkosti – ked vyzlecie tricko vyzera ako „plucked chicken“ co by sa asi malo prelozit – jak osklbane kura.

Tiez je zaujimave sa pozriet na ine sporty – napriklad cyklistika: najlepsi su prave ti co tomu zodpovedaju – teda lahke vahy aj s lahkymi nohami – kopce ITT (sprinteri nas nezaujimaju) a tiez v triatlone, ti 2 UK bratia – Brownie – vyzeraju jak vychrtli vytrvalci – naucili sa aj plavat a minimalnou velkostou svalov hornej casti tela.

>> rudo, 01. 08. 2012 20:21:50

Samozřejmě souhlasím, takto to je zcela jasné a srozumitelné.

Ovlivňování časů profilem tratě je zajímavé téma které se mně dotýká,protože jsem ještě nikdy neběžel žádný svůj výkon čistě na rovině, takže mně vícekrát napadla otázka na regulérnost dosažených časů. Že běh do kopce zpomaluje to je jasná věc. Jak je to ale naopak, pokud se běží z kopce? Svádí to sice k jednoduchému závěru, že to běh usnadňuje a dosažený čas zrychluje, ale je tomu ve skutečnosti opravdu tak a když ano tak jak výrazně? Osobně bohužel nemám srovnání časů s dokonalou rovinou, ale pocity mi napovídají, že to zas tak velká výhoda být nemusí a výsledný efekt pravděpodobně není tak výrazný jako v případě běhu do kopce. Nejpřirozeněji se mi totiž běží na rovině a už mírné klesání mi při rychlejším běhu způsobuje potíže. Nohy dopadají z větší výšky, potřebují více tlumit a rychleji se tak unaví. Mám při tom pocit že nedokážu běžet volně kupředu a využít tak potenciální energie, ale že se naopak zbytečně brzdím. Na druhou stranu mám při běhu z kopce pocit menší celkové námahy a tepy jsou níže. Přijde mi však, že díky tomu přímo nedokážu běžet rychleji, pouze že pomaleji vytuhnu a vyšší rychlost tak zřejmě udržím déle. Bez pečlivého srovnávacího testu však nejsem schopný na svoje otázky spolehlivě odpovědět. Jaké mátě v této záležitosti názory a zkušenosti?

>> Petr_P, 14. 08. 2012 23:58:35

beh dolu kopcom silne zavisi od techniky a snad sa tu najviac prejavi napriklad dupanie cez paty, alebo pouzivanie vysokych tlemenych topanok. Vyzaduje tiez silene stabilizacne svaly CORE a vyvinuty cit pre rovnovahu dalej je chybou sa zaklanat dozadu treba byt stale v kolmici vzhladom na teren, cize umyselne akoby padat dopredu, to plati pre zjazdove lyzovanie – kolmica na svah.

Pri spravnej technike je beh dolu kopcom rychlejsi ale aj unavuje niektore svaly, napriklad quads ktore sa pri beznom behu nejak moc nezatazuju

pri dlhych horskych ultra su to prave zbiehania dolu kopcami ktore odrovnaju bezcov a rozhodnu o poradi.

zrychlenie dolu kopcom samozrjeme nenahradi stratu hore kopcom, to je vseobecne zname.

Dík za vysvětlení. Tohle je mi vcelku jasné a chápu, že běh z prudšího kopce má svá specifika a úskalí. Co ale když se jedná pouze o velmi mírný sklon? Co mně přesně zajímá je vliv profilu tratě na regulérnost vlastních výkonů. Nemám snadnou možnost dostat se na atletický ovál, ani vhodnou čistě rovinnou trať v dobrém dosahu bydliště. Zatím jsem tedy nouzově zkoušel běhat na úseku asfaltové cesty, která se ve většině délky velmi mírně svažuje. Kratší tratě (do 1,5 km) se tam vejdou celé a pochopitelně je zkouším běhat směrem z kopce. 2 a 3 km můžu běhat taky ještě jednosměrně, ale na začátku a konci už mám nějaká kratší prudší stoupání a klesání. Delší tratě už lze realizovat jedině běháním kratšího úseku sem a tam s obrátkami. Tím se mi během cesty zařazuje stoupání, což mně evidentně zpomaluje (reálné výkony zaostávají za těmi predikovanými z kalkulátoru Petra Kaňovského tím více čím je větší podíl stoupání na celkové délce trati). Čím si ale nejsem zcela jistý, zda a jak moc se mi zlepšují časy na nejkratších tratích zcela běhaných z mírného kopce. Dá se to vůbec nějak objektivně odhadnout, anebo je to tak závislé na individuálních parametrech že se efekt u různých lidí liší? Pokud by se případný benefit měl pohybovat v řádu sekund, tak jej lze v klidu zanedbat, protože stejně ne-li více ovlivní výsledný čas (ne)přesnost měření délky tratě.

>> Petr_P, 15. 08. 2012 14:49:23

takto ziskane casy su nerealne a prepocet na rovinatu trat nie je presne mozny pretoze to zavisi od ondividualneho bezca a zavisi to od mnohych faktorov

ovsem beh dolu kopcom po mierne naklonenej rovine je vyborny treninkovy preostriedok z viacerych hladisk, ovsem zase zalezi na technike akou to behas, okrem ineho by to malo posilit nohy v dynamickom rezime – take bezecke polyometrics a tiez pomoct zvysit kadenciu – pocet krokov za minutu

ale nemal by si sa vyhybat aj behom hore kopcom, ja by som navrhoval behat to 50–50 teda rovnaky pocet usekov aj do kopca

>> rudo, 15. 08. 2012 23:36:13

Tak to mi potvrzuje moje pochyby. Přesný přepočet je samozřejmě nesmyl, jde mi jen o hrubý odhad významu vlivu profilu na čas. Než to nějak sofistikovaně zkoumat je jednodušší a rychlejší ověřit si v praxi.

V kopcích běžně běhám, ani to nejde jinak protože dokonalá rovina je u nás vzácnost. Rád kopce vybíhám nahoru, je to sice namáhavější, ale pro nohy příjemnější a dobré jako posilovací trénink. Z kopce dolů už mi to tolik nesvědčí, ale každý kopec má dvě strany, takže si nutně přijdou na své obě varianty.

>> EvženGe, 31. 07. 2012 18:30:37

>> Zdeněk68, 31. 07. 2012 19:26:30

Tak tyto výpočty se mi zdají poněkud nadhodnocené.

V Janských Lázních jsem v roce 2011 běžel 8,6 km při převýšení +630m za 46:40, tempo 5:26/km. Kdybych připočetl 8×630m, tak by mi vyšlo 13,64 km tempem 3:25/km, což je opravdu nesmysl, reálné bych viděl při tehdejší výkonnosti (osobák na desítku těsně pod 40 minut) 4,5×630m navíc, tedy 11,43 km tempem 4:05/km.

Včera jsem běžel 21,1 km při převýšení +300m za 1:35:10, tempo 4:31/km a i pokud nepočítám dalších několik desítek metrů navíc „v kruhu“, tak by při 8×0,3 km navíc vyšlo 23,5 km tempem 4:03/km a na to současnou výkonnost rozhodně nemám a neodpovídala tomu ani průměrná tepovka ani malá únava po doběhu. Jako možné bych viděl 4×0,3 km navíc, kdy by vyšlo 22,3 km tempem 4:16 (půlmaraton 1:30:03), i když je otázkou, jestli bych vůbec půlmaraton pod 1:30 nyní dal – možná ale včera ano.

Domnívám se tedy, že 100m stoupání je u mě ekvivalent 400–450 metrů délky navíc při závodní tempu.

Co sa tyka zrychlenia tempa ked sa bezi dolu kopcom, mam jednu zaujimavu skusenost. Moja tempova (sutazna) desina je tak zhruba na hranici 43 minut. V juni som ale bezal jeden polmaraton, ktory mal profil trate taky, ze nieco cez 10 km isiel miernym kopcom hore (celkove nastupane metre 300 m, podla GPS) a potom tou istou cestou dolu. Zaujimavost bola, ze prvu cast som zvladal celkom dobre (vzhladom na moju vykonnost), bezal som ju na urovni 4:45 min/km a po otocke som bezal na urovni 4:00 – 4:10 min/km, co je pre mna prilis rychle tempo. Takze ten kopec dolu fakt pomaha, v druhej polovici som si spravil „osobak“ na 10 km, ktory samozrejme neratam pre neregulernost podmienok :)))

>> Brutto, 23. 09. 2013 09:09:13

Já s kopce dobře běhat neumím, tempo mám přinejlepším stejné jako na rovině, a proto mi členité tratě nevyhovují. Naopak umím dobře běhat do kopce, a proto by mi asi vyhovovaly závody do vrchu – zde je pro mě ale omezením, že nemám řidičák a i jen do Janských Lázní bych jel pomocí veřejné dopravy půlden.

Evžen a Zdeněk68:

Zkoušel jsem si přepočítat časy ze Žebráku a Baroka (půlka) na rovinu a vychází mi, že to tak není. Oba závody měly něco málo přes 400 nastoupaných me­trů.

Pokud by bylo 100 výškových metrů kilometr po rovině, tak bych měl tempo na kilometr: na Baroku 3:47 a na Žebráku 3:39.

Pokud by to bylo 800 m, tak: 3:55 a 3:45.

Všechno hodně nad moje možnosti. Těch 3:55 bych možná dal na rovinaté desítce.

Á, teď koukám, že Petr K. to napsal podobně. :)

>> Advid, 23. 09. 2013 11:15:15

Žebrák a Baroko měly cíl výše než start?

>> KeyserSoze, 31. 07. 2012 17:00:44 … Jaký myslíte, že má nastoupaných cca 130m na 10 km vliv na čas…

Původní tazatel nás už sice pravděpodobně nečte, přesto se pokusím odpovědět na základě vlastních experimentálních dat 

• Okruh: délka cca 10 km
• Převýšení: celý okruh cca 160 m, hlavní kopec (pro P.K.: stoupání od Anthroposu do Lískovce po pěšině souběžné s trolejbus. dráty) cca 100m/1 km
• Průměrná rychlost: 5:26 (=něco málo pod maximem tazatele)

A teď zpomalení:

1. přechod na celý kopec do zrychlené chůze (v mém případě tempo 6:25 ) ⇒ k času to přidá cca minutu
2. výběh kopce sníženou rychlostí – a ta klesne někam k 5:50 až 6:10 ⇒ k času to přidá 1/2 až 3/4 minuty

>> kanovsky, 23. 09. 2013 11:35:20

Pokud ses ptal vážně, tak: Ne, Žebrák i Baroko mají start i cíl na stejném místě. Ovšem subjektivně, z vlastní zkušenosti, vede obojí od půlky stále dokopce… ;o)

>> kanovsky, 23. 09. 2013 09:23:34

Ano to je aj moj pripad, akonahle idem z kopca, picha ma v boku, co nie je moc prijemne. V poslednej dobe sa mi to moc nedari eliminovat, co je skoda, lebo najradsej zo vsetkych behom mam krosy a to je potom boj sameho sosebou, ked mam zbiehat z kopca. Do kopca mi to ide a to mam rad, prave preto rozmyslam v buducom roku o ucasti na nejakom vrcharskom specialy (asi Vtacnik). O tri tyzdne idem do Tatier na Psotkov memorial, kde sa meraju iba useky do kopca, takze na to sa celkom tesim (len dufam, ze uz nebudem potrebovat lyze hahaha)

>> oblivion, 23. 09. 2013 13:41:50

Tak v tom případě nemůže dosazovat údaje z „běh do kopce“, ale musí používat „běh do kruhu“, kde bych ovšem uváděný údaj též dělil dvěma.

>> jm1, 23. 09. 2013 13:21:02

Porovnával bych toto jen u závodního tempa, protože při volném tempu mám u běhu do kopce též menší zpomalení, než vychází z výpočtu, protože tep při běhu do kopce mám při takových bězích vyšší než při běhu na rovině.

>> Brutto, 23. 09. 2013 14:06:23

vtacnik odporucam…to je ine maso!