Narazil jsem na clanek na homepage Centrum. Na jednu stranu se s tim da souhlasit, ze si rekreanti snazici se o vykonnost (maraton pod 3, 10 km pod 40) mohou velice skodit.

Ale na druhou stranu – neni to jen otazka spravne regenerace? Oni tam i sami pisou 3 hodiny 6× tydne, coz uz je opravdu moc (i kdyz pred 15 lety jsem taky byl na hokeji, pak skola s telocvikem, po skole pozemak, po vecerech florbal – a nezabilo me to). Odhadnout tu spravnou miru? Je hodne pripadu (nemam cisla, neznam studie) bezcu, co behaji maratony cely zivot ne jako profici a zijou, jsou vitalnejsi nez vetsina lidi v okolo, apod.

Vas nazor? Kde podle vas lezi rozumna hranice tydennich treninku napr. pro cloveka zminovaneho typu „10 km pod 40“?

Prilis intenzivni cviceni poskozuje srdce a klouby

http://zena.centrum.cz/…clanek.phtml?…

>> kittner90, 30. 08. 2013 13:29:17

To je velmi individualne, kazdy ma hranicu inde a aj ta sa mu posuva. 10km pod 40min som zabehol bez specialzovaneho dlhotratiarskeho treningu, tj 3× tyzdenne sprintersky trening, ktory rozhodne tak dlho netrva. Su ludia co to zabehnu tzv. „z gaucu“ (sam poznam tak par ludi) a naopak ludia, ktori pre to musia tvrdo dret. Vtedy som mal cca 60km/mes ak ratam aj rozklus a vyklus Popri tom som vsak hraval futbal, volejbal, hokejbal s partiami.

Odpoved: Rozumna hranica je vtedy ked cloveka nebolia klby, slachy, telo, neciti sa byt opotrebovany. Dobre spava, ma dobru naladu z behania, treningu a jednoducho sa netrapi zraneniami. Pre niekoho tak moze byt hranica 100km/mes a pre niekoho 600km/mes, vid. Petr K. Napr ja viem, ze u mna je to momentalne cca 350km/mes a hranica sa da postupnym treningom pravdaze zvysovat. Jednoducho treba pocuvat vlastne telo, tak ako to bolo na tomto fore vela krat napisane…

>> PALOsvk, 30. 08. 2013 13:43:07

Diky, to je momentalni zatizeni. A když se tak pohybujete v prostredi bezcu, neda se tam nalezt nejaka souvislost v pretezovani v mladi a nasledky v pokrocilejsim veku (55 a vice let)? Ne behu na draze, ale beh na asfaltu, maratony, ultramaratony, horske behy s hodne sebehy.. aktualne mi muze byt krasne, ale tisice a desetitisice nabehanych km se pak nactou i presto, ze tim slachy a svaly sili.

To jsou články typu „nějak musíme vyplnit ten prostor na stránce mezi reklamami a rozpoutat diskusi na FB“.

Etymologisticko-matematistická definice rozumné hranice: rozumná hranice je křivka dělící rovinu na dvě poloroviny. Na jedné polorovině člověk rozum používá a tam by se měl pohybovat a na druhé ne a tam by se pohybovat neměl. Ta hranice je pro každého jiná a mění se v závislosti na čase, náladě, fyzické zdatnosti, ceně ropy a dalších veličinách, které jsou zatím předmětem výzkumů.

>> kittner90, 30. 08. 2013 13:29:17

Předně vůbec nečti tyhle články na centrumu a podobných serverech…tím si uškodíš nejvíc. 

Já bych se řídila zdravým rozumema svými pocity, protože je to hrozně relativní. Já třeba běhám a vím že běhat budu i kdybych měla padnout, ale zase se nebudu snažit o hranici pod 40minut, když vím, že běhám souvisle ani ne rok. Ale kdybych měla dát na doktory tak jsem na tom daleko hůř.

Byla jsem ve 3,5 letech na operaci srdce a jednak měla různé úlevy v tělocviku a druhak bych neměla dělat žádný sport „na doraz“. Ale vždycky jsem se dost hýbala… jako malá běžně chodila túry v Jeseníkách, jezdila na koni a tak. Takže radši se odrovnám takhle než někde před TV. 

Odborné názory přenechám jiným, tenhle je můj subjektivní.

>> kittner90, 30. 08. 2013 13:29:17

Článek bych bral s hodně velkou rezervou – už proto, že uprostřed je odkaz „Aktivní pohyb nahradí pilulka“
Myslím, že trénink a závodění na tratích do půlmaratonu je úplně v pohodě, pokud člověk používá rozum a neignoruje pocity z běhu. Maratony jsou asi diskutabilní, ale kolik za rok jich většina z nás odběhne? Příprava na ně přináší pozitivní zdravotní účinky, které podle mě převáží.

>> kittner90, 30. 08. 2013 13:51:59

Poznam praveze velmi starych ludi 70+ z atletickeho prostedia, ktori behali, skakali, vrhali (dokonca sa este aj teraz aktivne zucastnuju MS danych kategorii). A ti mi kazdy den dokazuju, ze je dobre behat, resp. sa venovat sportu. Jak po fyzickej aj po psychickej stranke. „Vsetkeho vela skodi“, pravdaze a treba pocuvat telo. Presne tak, telo bude postupom casu praveze odolnejsie a silnejsie co mu pomoze v starobe, oproti dedkovcom, co len sedeli cely zivot na gauci (ti sa mozno tej staroby ani nedoziju). Nech je ako chce, kazdy je strojcom svojho statsia. Ked sa chces hybat a bavi ta to, hyb sa. Ked ta to nebavi, nerob. Ja by som urcite nikdy nebehal kvoli tomu, ze je to zdrave :D ze sa to ma, alebo nema, ale ze ma to bavi. Ked ma to raz prstane bavit, skoncim Ako pisu nadomnou , keby aj (ze je to moc moc zle), radsej zomriem s tym, ze som sa cely zivot bavil (a behal ako o zivot), ako povedzme zit o 5rokov dlhsie s tym, ze som mal nudny zivot.

Je lepší se opotřebovat než zrezivět.

>> PALOsvk, 30. 08. 2013 14:47:52 … ludi 70+ z atletickeho prostedia…

Jj. Jak ostatně říká klasik, " kdo z vás to má "? 

>> kittner90, 30. 08. 2013 15:17:35

preco ti to doktor v povedal? mal na to dovod?

Po sportovně stráveném dni, ráno 12,6 km klusu do Řečkovic a pak asi 8 km dlouhém výletu s neteřemi (pomalá chůze) se vracím domů, spouštím forum a hned mám horší náladu – vidím nejenom jedno, ale dokonce dvě podobně zaměřená vlákna. Jistě, že si jakoukoliv sportovní i nesportovní aktivitou může člověk uškodit (podobně je to třeba i se stravou), ale proč se tím nějak vážněji stresovat? Sportuji tak, jak cítím za vhodné, a snažím se přitom být velmi opatrný a naslouchat svému tělu. Ale i kdybych náhodou přes to vśe třeba dostal infarkt, či jinou chorobu, tak kde máme jistotu, že při jiném způsobu života bych infarkt nedostal či neměl jiné nemoci či problémy?

Jediné řešení je asi jak je to v tom vtipu (ale asi ho neřeknu úplně přesně):

• „Tak jsem četl, že prý alkohol škodí zdraví.“
• „A přestal jsi?“
• „Jo, číst.“

Jsem už ten „pokročilej“ věk (za týden 59). Sportuju a pohybuju se nepravidelně i nárazově. Třeba za tento týden uběhnuto 6 km. Před 14 dny po práci večer na kolo a přes noc na Šumavu (145 km). Vzdálenost blížící se maratonu (nebo i delší) pokud nepůjde o čas můžu třeba zítra. Klouby mě nebolí. Hlava jen po více pivech nebo flašce vína. Do 18 let jeden z nejhůře sportujících ve třídě. Od dvaceti naopak stálý pohyb a to i dost intenzivní a hlavně dlouhodobý (dlouhé vandry, non stop akce, horolezení nebo voda od rána do noci a pak klidně ještě tancování až do rána atd).

Já bych ty články OPRAVDU nebral moc vážně.

ja sa na to pozeram takto : porovnavanie jedincov medzi sebou ani statistika casti populacie nema ziadny zmysel, kdeze je v tom tolko faktorov ze sa da lahko vytrhnut 1 prvok a spravit z toho hypotezu. skusme si rozdelit populaciu na 2 zakladne skupiny :

1. cast populacie ktora sa stara o svoje zdravie, robi co moze a co vie, zhana inforacia a kazdy podla svojich schopnosti vedomosti robi to co si mysly ze je pre zdravie a dlhovekost to najlepsie. V tejto skupine sa bude zrejme sportovat, lebo to je vseobecny nazor ze sport je zdravy, bude sa obmedzovat chlast fajsenie, sport pomoze so stresom, bude sa jest co najzdravsie a bude sa aj spavat co najpravidlejnejsie a bude sa vyhybat roznychm vysleovene sjkodlivym aktivitam. Tato skupina je sialene roznoroda od vegetarianov cez bezleokovyuch veganov sutrovej stravy, paleo stravy cez tony suplementov, ludi co behaju maratony a behaju aj ultra, ludia co robia fitnes, jazdia na bicigly, zdvihaju cinky atd. Uzasna zmes kde sa miesaju dobre aj nedobre zvyky a robi sa vela veci pozitivncyh ale aj negatvnych, ale stale je tato zmes lepsia ako v casti populaciii co sa rzohdola si skodit najvoac ako moze. dolezity je ale pristup a tiez to ze mysel vitazi nad hnotou, takze ked clovek ma v sebe zakladnu muslienku : zdravie, tak psychika, podvedomie si to zdravie privolava a tak je clovek zdravsi ako kebty si privolaval choroby a velmi urychlene starnutie

2 cast populacia co na zzdravie z vysoka s… a zije podla hesla – nepotrebujem dlhy zivot ale „dobry zivot“ a takmer umyselne akoby na protest sa napriklad nehybe vybera si najhorsie potraviny (zmes cukru muky a margarinov, donut je klasika americkej kultury), najsorsi druh alkoholu, vyhyba sa pravdielnemu spanku a vyhladava stres v tej najroznejsej forme, tato cast populacie tiez vyhladava doktorov ak sa citia uz prislis neprijemene a robi doktorov zodppovedncyh za svoje bolesti a slabosti a vyzaduje rozneredy lieky cim sa chemicky uplkne donicia. Ich podvedmoie je nastavene tak ze zdravie ich nezaujima cim je podvedmie nastavene tak ze si vysvetluje – rozkaz je byt co najviac chori co najrcuhlesie zostarnut a zdegenerovat…

porovnavat taketo 2 skupiny a robit z toho uzaver ze kto beha maratony je zdrasvi ako ten co nic nerobi je velmi zavadzajuce a moze viest k nazoru ze behat maratony je teda zdrave.

Keby ta skupina c 1 naozaj sa sustredila na max zdravie a vybrala z toho len to co naozaj p[rospieva a vyhazdalo to co neprospieva a nedrzala sa niektorych cinnosti len reto ze ich to bavi alebo ze je to sutaz kto vyssie docura, tak by asi bola ovela zdravsia a zila v pllnej sile a mladosti ovela dlhsie.

ako priklad uvediem vegetarianstvo – zajladna myslienak – je to zdrave – prakticka realizacia – zije sa na zakuskoch a pkearenskcyh vyrobkoch cukor muka margarin a clovek je rychlo degenerujuci ale s presvedcenim ze je to zdrave ved neje ziadne mrtvoly zvierat, ta psychika presvedcenie o zdravi pomaha vela a vynechanie niektorej zlozky potravy tiez moze ulahcit travenie rozhodne je lepsie zjest kolace nbez masa v provnani s tym co spravi bezna populacia co sa snazi o nezdravie – naje sa masa a az na to zje dortu, ale to nezname ze jedenie kolacov bez masa je zdrave to znamena len to ze jedenie kolacov bez masa je menej skodlive

bezat maraton podla mna nie je zdrave ale je to ovela menej skodlive ako sediet na gauci pozerat americku kriminalku a jest pritom donuty

Jsem žena v letech, pohybuju se už dlouhou dobu v různých kolektivech lidí, ve skupinách s odlišnými zájmy a s různými způsoby trávení volného času a mohu zodpovědně prohlásit, že ti, kteří mají problémy s klouby, s páteří, srdcem apod. to rozhodně nemají ze sportu; vím, že to není zcela reprezentativní výběr, ale moc k němu nechybí

>> kittner90, 30. 08. 2013 13:29:17

ahoj, je to asi hodně individuální – jak tu psali již jiní.

jen mi napadá otázka co je méně škodlivé.

uběhat se nebo upít nebo ukouřit nebo třebas upracovat?

já osobně se držím zásady všeho s mírou (krom kouření  )

Poté, co jsem prošel zdravotní krizí a co sleduji své vrstevníky, vnímám věc, o které se nemluví tak, jak je třeba – stav cév: http://www.sos03.com/…clerosis.jpg

Když se někdo 45+ zadýchá do schodů, tak proto, že má ucpané cévy. Zcela jistě má zhoršenou erekci (je-li muž) a blbne (prvním projevem je ztráta sebereflexe – to je „luxus“, o který je třeba vědomě usilovat – takže si to neuvědomuje). Takže primárním cílem cvičení masters jsou čisté cévy, stav pohybového aparátu a pak zvýšení hladiny některých hormonů (růstový, DHEA – z toho si tělo vyrábí testosteron či co jiného potřebuje). Takže cvičit jo.

Ale – přetrénování (vysoké hladiny kortizolu) způsobuje, že se cukry vyrobené z bílkovin ukládají jako tuky (břicho a cévy!). Fyziologie je neúprosná! Takže shrnuto: je vhodné sledovat spíše fyziologické cíle a z nich odvozovat způsob tréninku a z tohoto závodní výkony.

>> kaz67, 30. 08. 2013 22:10:15 a další

otázka není postavená na tom, zda je lepší se životem prokouřit a propít (resp. prosedět u PC) nebo uběhat.

Spíš jestli ze své zkušenosti (díky moc Evžene, tinoB, +) vidíte opravdu trend, že si lidé za určitou hranicí už škodí, ač jsou rekreanti, ne profíci. A nebo nevidíte.

Zda je mezi takovými běžci např. více infarktů než u „ostatní“ populace ve vašem okolí nebo jestli podobní výkonnostní běžci mají větší problémy s klouby než lidé sportující 1×-2× za týden.

Díky všem reagujícím. Pro mě je toto prosté posbírání infa z více zdrojů. Neřídím se jedním (povrchním) článkem nebo jednou odpovědí na foru. Jen se obecně nad vším víc zamýšlím.

>> kittner90, 31. 08. 2013 12:48:12

Stran infarktů a úmrtí na ně koukni na odkaz s výsledky z Dánska (pozorování za cca 25 let): http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23449779

poskodenie zdravia – klby imunita hormony srdce atd u faatickcyh bezcov nemusi byt zo samotneho behania ale moze byt napriklad z toho ze podlahli skodlivej propagande, napriklad ze sa cpu cikrom a mukou, aby mali „energiu na behanie“ aby mali dopleneni glykogen, aby mohli bezta rychlejsie dalsi trenink atd, cize beh nemusel sposobit poskodenie ale sposobila to maraton pasta party, tie hektolitre gatorade a inych …ade, ten lekvar natrety na hrubo na biely rohlik a podobne. ako som pisal vyssie vzdy sa do toho namuntuje 1001 dalsich faktorov, ktore uz nie sme schopni stitosticky rozlisit kedze o nich bezci nepovedia alebo nepovedia pravdu a nikto tie udaje nezbiera. Je to podobne ako joga a zdravie – obdobie ked som vela robil jogu nebolo bohvie co ale joga v tom bola nevinne, bola to blba propaganda co kedysi k tomu isla – jest len obilniny a tak den zacla aj koncil obilnym kasickami a bolo jedno ci to bola kukuricna muka ovsaky alebo psenica vzdy sa jedlo len obilie a kedze v zime v zelovoci boli len kliciace zemiaky plesnova cibula a flase s uhorkami v octe, tak sa jedli ibilne kasicky so susenymi hrozienkami. Jogini boli zdravotne – fyzicky aj psychicky trisku v rdeli aj v porovnai s rovesnikmi co kaslali na zdravie, ale nebola to joga, bola to stravovacia mania. Bojim sa ze v popularnej bezeckej manii je to podobne – rano zacina pomarancovym dzusom ocukrovany v tovarni, miska cerelas ktore su ochutene cukrom a do toho susene ovocie… to by zabilo aj zavodneho kona co na ovsi vyrastol