Zdravím, letos jsem šel Pečky po běžné několikadenní viróze bez dostatečného doléčení a ta zátěž spolu se sníženou imunitou mi rozjely reaktivaci EB viru, vlastně mononukleózu. Doktor tvrdí, že je to na minimálně tříměsíční pauzu a ani zbytek sezóny nemůžu trénovat a závodit naplno. Rád bych se zeptal, zda někdo z vás prošel něčím podobným a jestli je to opravdu tak zlé. Celou sezónu se mi opravdu obětovat nechce (byť jsem si to způsobil sám vlastní přemotivovaností). Láďa S.

Ahoj, nejsi jediný, kdo měl plány a komu to asi letos nedopadne podle očekávání 

co se týče mononukleózy, tak ten klid je tam určitě potřeba, určitě budeš mít teď předepsaný klid, možná diety, ty dva měsíce určitě nic, třetí měsíc se uvidí jak se budeš cítit, ale raději ještě taky volno… a potom to záleží na aktuálním stavu. Určitě když začneš zvolna trénovat tak si můžeš na podzim, možná koncem léta dobře zazávodit. Ale zdraví na 1. místě.

Ahoj, věřila bych doktorovi, není to žádná sranda a játra dokážou být prevít. Jaterní dieta taky není extra výživná a energie moc nedodá. Můj syn měl po této nemoci na 3 měsíce přísně zakázaný tělocvik ve škole, i když byl zvyklý na sport. Rekonvalescence po mononukleóze je dost důležitá,aby nedošlo k nějakým trvalým následkům na zdraví. Synovi tahle nemoc bohužel poškodila zrak. Tak přeju hodně trpělivosti a zdraví!

Tak zatím stále ordinován klid a dieta, je to peklo při tom nádherném počasí, které venku v posledních týdnech bývá.

Jsem ve stejne situaci, mononukleozu mam potvrzenou tyden. Hodlam poslouchat doktory a minimalne ty 3 mesice vysadit, maximalne mozna protahovat. Pokud se nepletu, muze se rozjet chronicky unavovy syndrom, jsou lidi, co pak bojuji i roky se zvysenou teplotou… Je to hodne individualni. Takze ja zvolila variantu byt na sebe prisna a prijit o 3–4 mesice, nez nebyt na sebe prisna a treba si uz vubec nezabehat…

[quote=dees]Jsem ve stejne situaci, mononukleozu mam potvrzenou tyden. Hodlam poslouchat doktory a minimalne ty 3 mesice vysadit, maximalne mozna protahovat. Pokud se nepletu, muze se rozjet chronicky unavovy syndrom, jsou lidi, co pak bojuji i roky se zvysenou teplotou… Je to hodne individualni. Takze ja zvolila variantu byt na sebe prisna a prijit o 3–4 mesice, nez nebyt na sebe prisna a treba si uz vubec nezabehat…[/quote] Jéje, to mi je líto. Jen by mně zajímalo, jestli sis to rozjela taky zátěží při předchozím oslabení organismu (že by Pardubice??) jako já v Pečkách. U mě to hodnotí naštěstí spíš jako reaktivaci než primární onemocnění, i když nevím, kdy jsem prošel tím prvním :) Každopádně po dvou měsících už je mi opravdu dobře a o to horší je ta vynucená pasivita. Alespoň chodím na dlouhé procházky s miminem na zádech :)

Tak jako varování pro všechny: moje rekonvalescence po výše popsaných obtížích se protáhla od začátku března do poloviny července, kdy jsem začal lehce vyklusávat (a v tom velmi lehkém běhání pokračuju stále) a to ještě pořád nemám vyhráno. Letos to na žádný závod už nevypadá :(

Lado, vydrz to, dees to hezky napsala, my s tim 3 mesicnim klidem po mononukleose doma taky zijeme, u nas uz je to jen otazka 3 tydnu a dcera a jeji 2 kamaradky (vsechny 3 holky si to privezly ze soustredeni- jsou kajakarky)zase vezmou padla a oprou se do toho. Musely na vrcholu sezony na jare, kdy konecne prisly i vrcholne souteze, prestat a to bylo pro vsechny bolestivy, myslim, ze na prasky byl i trener. Ono to utece a jestli se o to vic budes prochazet s miminem, tak to jen potvrzuje starou pravdu, ze vsechno zly je pro neco dobry!

Lado vydrz! Ja uz pomalinku zacinala, pak jsem chytla nejakou virozu, tak konec cervence zase nic a vcera jsem si pro zmenu natahla slachu v trislech (pekne to boli, ale teprv druhy den, snad tomu bude tyden stacit) aneb „Tento zpusob leta zda se byti ponekud nestastnym…“ 

to Hanice: Děkuju za podporu :) to dees: to je zajímavý, já měl lehkou virózu taky koncem července a taky další výpadek; minulý týden už jsem si troufnul na asi 15 km běh a je to v pohodě, samozřejmě dost pomalu, ale přece! Doufám, že tvé zranění už je minulost, a že zas běháš.

2.9. jsem uslysela rajskou hudbu „tak jsme s tim skoncili“ (to=moje mononukleoza). Takze hura do treninku. Letosni sezonu uz balim, ale pristi rok na zavodech se teste:-).

to dees: to je bezvadny, at Ti to pekne beha.

Zdravím a navazuji na své bolestínské zpravodajství. Po sedmi měsících jsem dnes konečně vyrazil na závod a docela si ho užil. Rekapitulace: po určení diagnózy 4 měsíce klid, pak 3 měsíce lehčí trénink a teprve teď volně pojatý závod. Ale je to pryč. Kdo bude v podobné situaci, radím vytrvat v (poctivém) odpočinku, já si to mírnou aktivitou asi trochu prodloužil. Tímto doufám ukončuji své postřehy na tomto vláknu :)

tak blahopreju k uzdraveni:-), to je super