Schválně to zařazuju mezi Jinam nezařaditelná témata protože to je takové „mimo-téma-běžce-začátečníka“ … 

Když pročítám diskuze, všude narážím na termíny jako – 15 km, nic nebolelo, stejným tempem by se dalo běžet mnohem dál (a toto v různých obměnách).

Vážně to jednou přestane bolet? Potřebuju trochu optimismu.

Vybíhám 6× týdně na své 3! kilometry, někdy protáhnu ke čtyřem, ale prakticky od výběhu mě tu táhne, tu píchá, tu bolí (lýtka, stehno, kolínko …) připadám si jak neschopný hypochondr …

Běhy střídám v lehkých teniskách a Nikách, terén měkký – po asfaltkách neběhám. Tempo velmi pomalé – kolem 8min./km.

Takhle pravidelně běhám cca tři týdny.

Ano, vím že to je krátce a že si tělo musí zvyknout, navíc nosí nemalou nadváhu (ještě 15 kilo dolů by bodlo).

Ale kdy KDY si konečně zvykne? Fakt se to jednou stane?

Jak dlouho a jakým způsobem jste se adaptovali vy?

Díky za jakékliv postřehy, které mi (a ostatním bolavým začátečníkům) pomohou překonat běžecké porodní bolesti 

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Vydrz, to nejhorsi fakt prejde. Nerikam, ze me obcas po roce behani nechytnou holene, ale jinak je to OK.

Na svaly u me funguje horcik, preventivne beru i nejake veci na klouby. Kdyz me chytnou holene, tak pouzivam Konskou mast.

Jinak pomaha i protahovani (pred behem i po behu).

Behas pravidelne 3tydny a hned 6*tydne? A kdy jako chces nechat telu cas se adaptovat, zvyknout si a zregenerovat? Kam spechas? Behej kazdy druhy den a abys udrzela pravidelnost tak stridej dny kdy si das jenom prochazku bez behani.

vážně to přestane, vydrž:) už si přesně nevzpomínám jak dlouhé byly ty „porodní“ bolesti u mě, ale tři týdny ještě nic neni. Jediný na co si vzpomínám ze začátků je jak to bylo hrozný, těžký, taky mě všechno bolelo, nic sem neudýchala… a to sem byla mladá a neměla sem 15 kg navíc:) Děláš i jiný sport pro zlepšení kondice? Chůze, HEAT, plavání… apod.

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Moc ráda bych tě potěšila, jsme na tom docela podobně, co se týče překonaných kilometrů:o) Ale jestli jsi zahlédla moje téma, asi víš, že nejsem ta správná, kdo by mohl radit:o)

Podle mě má hodně pravdu SlavoK, ten čas na regeneraci je potřeba a i výsledky jsou potom lepší (i když já se svými 5 km 5× týdně nemůžu mluvit;)). Jestli se pohybu nemůžeš vzdát podobně jako já, zkusila bych asi plavání nebo cokoliv alternativního:) A třeba i nějakou tu saunu, ono to tělu jedině prospěje:)

Držím ti palce a snad bude brzy líp:o)

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Čau,

když se za pět let podíváš zpátky na svoje začátky, budeš se jenom smát tomu, jak malicherné dotazy jsi dokázala vyprodukovat…:).

Ano, 3 týdny je s přihlédnutím k relativitě času naprosto nicotná jednotka. Každým dalším výběhem Ti běh určitě půjde líp a líp a stejně tak se budeš i cítit.

Otázka bolesti při běhu je trochu širší záběr – viz.můj avatar a film Maratonec, kde je zapojena krásná myšlenka maratonce překonávajícího bolest, resp. schopnost běžce vypořádat se s nepřízněmi osudu daleko lépe než neběžce.

Přeju hodně zdaru a bezbolestných kilometrů.

>> xPablos, 12. 04. 2011 10:20:11

Díky, beru hořčík a Glukosamin na klouby. Ze začátku klouby protestovaly, to jsem ještě chodila na běhátku v posilovně. Kupodivu zrovna obecně stálejší bolest kloubů s přechodem ven zmizela.

>> SlavoK, 12. 04. 2011 10:22:16

Já se ještě předtím trápila měsíc v posilovně na pásu, chozením. Když byl ještě sníh a zima. Když si tělo dupne, přecházím do chůze a snažím se nevidět svoje nasupené ego Ale myslím že ty tři kilometříky nejsou zas tak moc?

>> zuciq, 12. 04. 2011 10:23:18

Taky díky doplňkové aktivity – jednou týdně hraju badminton (ne plážové plácání přes síť, fakticky badminton!) a občas si dojdu zaplavat. H.E.A.T. tady bohužel nemáme, takže si tak jednou do měsíce dopřeju ten luxus si na něj zajet do Prahy. Zkoušela jsem K2, ale nelíbí se tam nemožnost si nastavit stoupání podle sebe, často jsem končila s pocitem „na zvracení“ a to asi není moc dobře. Plavat bych chodit mohla … kdybych se netrápila klasickým ženským problémem – nechutí svléknout se do plavek Jak malicherné.

>> Dick Richards, 12. 04. 2011 10:31:00

Směju se už teď, i proto jsem téma dala nevážně do nezařaditelných témat, snad z toho lidé dokáží poznat určitou míru nadsázky. Ale každá podpora dobrá a až se za pět let ohlédnu zpátky, bude tu někdo další kdo bude potřebovat nakopnout úplně stejně jako já. A já se budu tiše usmívat a trpělivě radit.

Dustina Hoffmana mám ráda, jdu se juknout po filmu 

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:34:45

Pises ze 3kilometry nejsou zas tak moc. A pritom pises ze te porad vsechno boli z tech 3km. Mozna jsou trochu moc. Ale treba maji pravdu xPablos a zuciq, vydrzet a ono to prejde. Ja jsem teda po par letech sportovani spis zastancem pozvolnych zacatku, tak aby to bavilo a ne aby se clovek nutil a trpel a doufal, ze se to brzo zlepsi.

Chtělo by to redukovat váhu i jiným způsobem než během, protože to ti asi vadí nejvíc, že jsi těžší. Co zkusit přidat rotoped. Já tedy s váhou problémy neměla, ale ráno jsem běhala ze začátku cca 5–6 km (nejdřív obden pak 6 x týdně) a večer ještě přidala 20 km na rotopedu a o víkendu 1 x hodinu spinningu. Trvá to dlouho než se tělo přizpůsobí, než si nohy zvyknou na zátěž a tělo se začne měnit a přizpůsobovat. Ze začátku mně bolelo úplně všechno, chce to vydržet a nepustit. Držím palce.

treba len vydržať…:) ja som si okrem už tu spomenutých rád dával večer acylpirín, zaberal proti bolesti svalov… spomeniem ale aj moju ďalšiu začiatočnícku skúsenosť s fyziologickými pochodmi v tele: ked som už dokázal behať aj viac ako 50 minút v kuse (po prebehnutí cca 8–9 km) objavil sa problém „s nezadržateľným presunom nestrávenej časti potravy smerom von.“ často to znamenalo predčasný návrat z dráhy domov (vždy sa mi to podarilo v primeranom predstihu). Postupne som sa však preto presunul behať do lesa, kde prípadné učupenie sa pod kríček nevzbudzovalo pohoršenie

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Nespěchej, nebo skončíš dříve, než jsi pořádně začala. Všechno v klidu, v pohodě. Nech tělo odpočívat, možná méně často běhat. Střídat trasy, terén, délky intenzity. Jednou si třeba zkus nějaký kopeček, pak to zase drobet běh natáhnout i za cenu, že občas vložíš chůzi, jindy zase na krátký úsek zrychli, třeba jen k táámhletomu stromu…, cvič, protahuj, nauč se běžeckou abecedu, zkoušej i jiné aktivity, nemusí to bolet, ať je to pro radost…

Já se přidám se svým oblíbeným Gallowayem. Jeff Galloway jednak radí prokládat běh chodeckými pauzami, při chůzi se zapojují jiné svalové skupiny, ty při běhu namáhané si zatím odpočinou a po běhu tolik nebolí. Kromě toho doporučuje, aspoň pro moji věkovou kategorii, běhat maximálně 4 x týdně, zbylé dny je vhodné se zabývat jinými sportovními aktivitami, aby se tělo regenerovalo. A trochu se zapomíná na to, že pokud se celý týden člověk vozí autem a pak si jde chvíli zaběhat, je to prostě málo. Každy den nachodím rychlou chůzí několik kilometrů a myslím, že to je na kondici znát. V zásadě musím říci, že běhám-li aspoň třikrát týdně a mám-li hodně přirozeného pohybu, po závodě mne nic nebolí. Na regeneraci po závodě doporučuji na unavené svaly mast Traumeel a vnitřně Arnica montana 9 CH.

>> SlavoK, 12. 04. 2011 10:22:16

Přesně tak, když tě něco bolí, tak neběhej a raději pár dní počkej. 6 dní v týdnu je hodně, regenerace je důležitá, raději běž/jdi jeden den delší štreku a další den odpočívej nebo dělej sport, při kterém neběháš, ne badminton. Já to dodržuji dodnes, po rychlejším a náročnějším běhu druhý den rozhodně neběhám a po závodě i několik dní. 3 km mi přijdou jako plýtvání času, běžíš pár minut, ale režie s převlíkáním, sprchováním, atd. je stejná, jako při delším běhu.

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:39:20

Neboj, bude dobře – když jsem v srpnu 2009 vyběhla, tak jsem nevydržela běžet ani 500 m. Pořád jsem musela odpočívat. A protahovala jsem se i během času vyhrazenému k běhu. Pomáhalo mi to a nohy tak nebolely.

Dneska mě nohy taky bolívají, ale tak nějak, že to nevadí, neobtěžuje a radost z běhu zásadně převyšuje námahu, bolístky apod.

>> Mary, 12. 04. 2011 11:23:01

Chodím, chodím, z práce, do práce, do školky, ze školky, na nákup. Auto jen vyjímečně  – (ne)výhoda malého města – pěšky jsem všude rychleji, než kdybych čekala na MHD.

>> mulisak, 12. 04. 2011 11:28:00

Vidíš, mě to jako plýtvání času nepřijde. Ono když zatím nedám víc ani pomalým tempem tak se prostě kvůli těm 20ti minutám převlékat a sprchovat budu Ale nepopírám, že myšlenku na běhy 60+ minut po Brdských lesích si v hlavě hýčkám jako sen …

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Ja by som, okrem už napísaného, poradil aj rozcvičku a výklus. Aj keď sa Ti zdá, že beháš pomaly, treba tréning začínať ešte pomalšie a postupne zrýchľovať. A až keď sa po 10–15 minútach dostaneš na „pracovnú teplotu“ začneš bežať tie svoje 3km. A na záver zase postupne vychladnúť. To je potom o úplne inej regenerácii. Aj keď to znamená chôdzu, alebo pomalý klus pred a po.. A samozrejme ten čas si pre seba počítaj ako odtrénovaný čas 

Stejné problémy jsem měl zhruba před rokem, když jsem začínal. Ve skutečnosti to bylo spíš horší, protože já jsem měl dost po jednom kilometru pomalého běhu.

Víceméně souhlas s ostatními 6× týdně běhat je strašně moc, to tělo nezvládne regenerovat, začátečníkům je doporučováno třikrát týdně běhat a prokládat to jiným sportem. Na druhou stranu 3 km po osmi minutách dělá 24 minut, to je málo, zkusil bych to protáhnout aspoň na 45 minut, lépe na 60 minut. Samozřejmě to nepůjde běžet, ale zařaď rozklus a výklus (obojí bude zatím chůze) a běh prokládej chůzí aby ses dostala na požadovaný čas. I z hlediska hubnutí budou efektivnější tři delší tréninky než šest krátkých sebezničujících.

Já jsem začínal před rokem s 96/180 formální sportovní historie nulová, rekreační sportovní historie dost dávná, pět let jsem nedělal nic. Plán byl týdně třikrát běhochůze (ale snažil jsem se aby to bylo aspoň 50 minut), plus dvakrát plavání. Samozřejmě jako zaměstnanému člověku to nevyšlo pokaždé, takže za úspěch jsem považoval, pokud jsem čtyřikrát za týden udělal něco.

K položené otázce. Za ten rok bych vypíchnul tři milníky

1. Po šesti týdnech se konečně pohla váha. Mimo to jsem byl schopen velmi pomalu odběhnout 7 km v kuse. To mě přesvědčilo, že na tom běhu něco je.
2. Po šesti měsících mně to najednou začalo běhat rychle (tedy asi 6:40 na km) což mě nakoplo a začal jsem zařazovat trochu rychlostní tréninky. To jsem si začal běh fakt užívat.
3. Po devíti měsících jsem byl schopen dát aerobně 10 km pod hodinu (asi se projevily ty rychlostní tréninky). Přihlásil jsem se na první závod.

Chytré knihy píší, že pro úplné začátečníky je nejtěžší vydržet čtyři až šest týdnů, takže z nejhoršího jsi skoro venku.

Takéto začiatky sice nepoznám, lebo som začala behať už vyšportovaná. Ničmenej istú skúsenosť mám, keď som sa rozbehávala v 37rokoch po porode. I keď tu bola príčina asi iná, hlavne strašný spánkový deficit a únava. Bolel ma chrbát, kĺby a staré zranenie svalu…Ja som sa dala dohromady najprv fyzicky (spevnenie, aspoň čiatočne váha, spánok), to bol základ aby som začala s bežeckými tréningami.

Ja by som znížila bežecké dávky na 3, max 4× do týždňa, čo tak skúsiť jógu jako regeneráciu i kompenzáciu k behu? Taktiež sa prikláňam k názorom, že je pre začiatok dobré striedať chodzu s behom. Určite poriadny strečing a lepšie 3km ako nič 

Vydrž a skús to zhodnotiť po 2–3 mesiacoch. Mne hore spomínané problémy prestali (až na to zranenie). Držím paste.

Souhlasim s vyse uvedenymi, kteri parvi snizit davky – taky sjem zacinala 3× do tydne (chuze/beh), po nekolika mesicich jsem teprve zacal behat 4× tydne a to drzim doted (beham od zari 2010). Za par mesicu bych si rada jeste jeden trenink pridala. Plus co rikala Martina, pridat treba ten rotoped, aby sla vaha trosku dolu. Na tech kloubech je to proste znat. Dale urcite strecink po behu a jak pise Lucka – jogu nebo pilates na zpevneni. Rekla bych, ze je to pro bezce idealni cviceni.

Vydrz, ono se telo vazne prizpusobi, ale chce to fakt cas. Moc ti drzim palce:-)

Opravdu tělo musí odpočívat , jestli se má adaptovat a přestavět na jiný režim. Běhám na závodech mnohem lepší časy po týdenní nemoci a nečinnosti než v průběhu tvrdší přípravy! Nelžu!!

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 12:05:07

Přečti si dobře, co píšu já i ostatní – na rozehřátí si dej kousek svižnou chůzí, případně jí běh prokládej. Jestli máš času habaděj, k tomu nadváhu a neuběhneš víc než 3 kilometry, tak běh občas úplně ignoruj a zkus raději pár hodin rychlou chůzí.

Tak jsem zas jednou šel trénink Antona Krupicky. Ráno 16km po rovině, večer 21km trail v kopcíh. A taky bych se teda rád zeptal, kdy mě tenhle typ tréninku přestane bolet:-)

>> Kostěj, 12. 04. 2011 20:17:39

Teda ty máš volnýho času,to ti neskrytě závidím,i to zasloužený bolení 

>> Kostěj, 12. 04. 2011 20:17:39

Tak na takový bolení se těším.

Díky všem za rady, musím se ještě hodně učit a hodně papat běžecká moudra. Trochu všechno přeskládám, udělám z toho úhledné komínky, zamíchám rady ohledně stravy a bude to dokonalé 

>> GriseLouve, 12. 04. 2011 10:11:09

Taky nad tim kolikrat premyslim, kdy to prestane bolet Jsem na tom podobne i kdyz jsem zacla behat v rijnu 2010, ale porad jsem zacinala znova a mela pauzy kvuli tem holenim. Ted jsem se nastvala a zacla behat vic a i kdyz boli tak beham. Samo, ze to neni nesnesitelne a vypada to, ze se to snad zlepsuje tuk tuk tuk. Ale krome toho me boli i svaly jak bezim, ale taky zjistuji, ze to krapet povoluje. No moc ti nepomuzu pac jsem na tom podobne, ale aspon te potesim, ze v tom nejsi sama Urcite drzim palecky at to prestane bolet brzy Jo a ja beham 3–4× tydne a 2× tydne mam zumbu a v den volna nekdy kolo.

pre efektivne napredovanie je urcita akceptovatelna uroven namahy a pripadne bolesti nevyhnutna.

je samozrejme velmi subjektivne, co to znamena „akceptovatelne“. to vypadne vacsinou z pocuvania vlastneho tela. mala by si behat len pri takej bolesti, ktora je znesitelna, nie je permanentna, nelimituje tvoju biomechaniku a nesposobuje ti nekomfortne pocity.

koncentroval by som sa na identifikaciu zdroja bolesti pocas behu a uvolnenie prislusnych casti. pokial ta to boli vzdy po 3k, nieco robis nie celkom optimalne…

>> tomák1967, 12. 04. 2011 20:30:56

Ale kdyz Kostej tu dvacitku v kopcich ubehne o tretinu rychleji nez my normalni smrtelnici po rovine, takze zas tolik volnyho casu nepotrebuje 

Holest holení se u mě dostavuje opakovaně několik posledních let vždy několik týdnů po zvýšení objemů. V minulých letech jsem počáteční mírné bolesti ignoroval a přestal běhat, až když byla bolest neúnosná.

Pavel Baběrád píše: „běhat do bolesti, ale v žádném případě přes bolest“

Vloni na podzim (od října +300km/měsíc) se holeně přihlásili asi po dvou až tří týdnech. Vysadil jsem na jeden až dva dny a znovu opakovaně zatěžoval. Holeně jsem opakovaně cítil tři měsíce, poté si zvykly. Díky tomu jsem dlouhodobě držel plánovaný objem a nemusel vysadit ze zdravotních důvodů na víc než 2 dny.

>> LemonaidLucy, 13. 04. 2011 09:48:55

To možná opravdu nepotřebuje.Ale když se podíváš na jeho nastoupený metry(teda kilometry)tak to určitě nějaký čas stojí a rozhodně to není zadarmo.