PREMIUM: Jsme na dceru hrdí. Olympiáda je pořád snem každého sportovce

Prosinec, počasí na draka. Rodina Stewartových sleduje v televizi maraton ze španělské Valencie. Hodně rychlý maraton. Průběžné mezičasy občas vypadávají, a není tak zcela jasné, jak se závod vyvíjí. Napětí roste, jde o hodně. Konečně je záběr na cílovou pásku, kde se na sekundu, dvě mihne i jejich dcera. V čase, který nikdo nečekal. V čase, který všem vyrazil dech. 2:25:36, splněný ostrý limit Světové atletiky! A taky národní rekord. Jejich Moira pojede na olympiádu!

Naprosto zaslouženě, ale stejně tak hodně nečekaně, v samém závěru ne zcela přesvědčivé loňské sezony, v níž se pokazilo snad vše, co šlo. Vždyť i samotná cesta do Valencie se proměnila v jeden velký logistický horor a nescházelo moc a Moira na startu ani nestála.

I proto se její rodiče na sebe v obýváku chuchelského bytu dívají a nevěří svým očím. Ona to fakt dokázala! Ona dokázala i to, o čem se nám dvěma nesnilo, přestože jsme oba běhání dali vše, co jsme mohli, říkali si.

Je tohle vrchol běžecké kariéry pražské vytrvalkyně, nebo naopak začátek? Tuhle otázku si nyní kladou nejen Stewartovi.

Eddie má pas Velké Británie, původem je Skot. V Praze se živí jako profesionální zahradník a pracovat jej můžete vidět třeba na britské ambasádě.

Miriam je Češka, pracuje v reklamním a grafickém průmyslu. Navrhuje třeba plakáty a loga sportovních klubů a závodů. A taky se věnuje dětem, rozvoji jejich pohybových aktivit. Není to tak dávno, kdy se kolem ní na dětských závodech motali malí potomci Gerron a Moira.

Nikdo v té době netušil, že dceři budou mačkat desetitisíce fandů maratonu palce, aby to v Paříži vyšlo podle představ. Vždyť jí tehdy bylo jen něco přes deset let a zrovna prosila prezidenta Václava Klause o autogram na malém závodě v Lánech u Prahy, kam tehdejší hlava státu zavítala…

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE NA NAŠEM KANÁLE NA FORENDORS