Názornější představu o tom, jak běh s holemi (nordic running) vypadá, si můžete udělat na základě krátkých videoukázek. Pořídili jsme je s Alešem Tvrzníkem pro účely naší další práce do soutěže European Athletics Innovation Awards, v jejímž předchozím kole (2012) jsme zvítězili v kategorii Open.

Zhruba půlminutová videa ukazují vždy nejprve běh s holemi normální rychlostí a pak zpomaleně. To by nám mělo umožnit lépe si uvědomit správné technické provedení a odlišnosti oproti běhu bez holí (nebo s holemi krátkými).

Naše metoda je tréninková a zdravotně-preventivní, nikoliv závodní. S používáním kratších teleskopických holí v ultrabězích, horských maratonech, apod. se nijak nevylučuje, neboť při nich je důležitější praktičnost (složené hole na některé úseky nepoužijeme) než zvýšení efektivity či běžecký styl. Ve velmi prudkých svazích nebo v kamenitém terénu již o stylovém běhu nelze hovořit a kratší hole zde mají jen funkci podpůrnou.

Runningové hole nejen umožňují stylový běh, ale také zvyšují tréninkovou efektivitu, neboť s nimi vydáte mnohem více energie. Kromě toho výrazně snižují zátěž na klouby a šlachy nohou a navíc jsou pro intenzivní běh vhodnější (nezničíte spoje mezi částmi holí, protože hole jsou jednodílné). Nejmarkantněji tyto přínosy vyniknou při běhu v běžném, tj. neextrémním terénu, především pak v kopcích.

Běh do kopce:

Správně dlouhé runningové hole při vybíhání kopce zabraňují nežádoucímu předklonu trupu s vysazením hýždí; náklon trupu ke svahu je s jejich využitím naopak optimální. Díky většímu zapojení svalových skupin paží a ramen dochází k výraznějšímu odrazu holemi, čímž „vršek“ přebírá značnou část práce dolních končetin (nohy jsou významně odlehčeny). To vám umožní zvládnout při tréninku více kopců a ještě si při tom užitečně zaposilovat často opomíjené partie.

Běh z kopce:

Síla působící na pohybový aparát při dokroku je při seběhu vlivem gravitace větší, než při běhu na rovině. Díky opoře o runningovou hůl a zapojení svalových skupin paží a ramen dochází k její výrazné eliminaci. Důležité je udržení mírného náklonu trupu („nepřisedáte“, nezakláníte se) a dokrok bez výraznějšího silového nárazu přes paty. Stejně jako při běhu na rovině je úhel v lokti oporové paže při zahájení odrazu holí žádoucích 90 stupňů, takže na rozdíl od krátkých teleskopických holí „nešermujete lokty proklatě nízko“).

Běh v terénu se změnami směru:

Další výhody nordic runningu (stabilita, prevence zranění, zpestření tréninku, aj.) oceníte nejvíce v nerovném měkkém terénu – na přírodních loukách, lesních cestách či upravených polích. Více „makat“ musí jak nohy, tak paže se zapichujícími holemi, ale přitom se nemusíte bát nebezpečného podvrtnutí, protože hole podrží. Dá se s nimi běžet až submaximální rychlostí, což můžete využít třeba při fartlecích nebo přírodních slalomech.

Řada „ultráků“ a horských běžců ví z vlastní zkušenosti, že s runningovými holemi lze zvýšit intenzitu tréninku a kapacitu plic, naběhat více úseků do svahu a kilometrů v měkkém terénu. Tím se výborně připravíte na náročné výkony, které vás čekají v závodech a horských výzvách, které pak můžete zvládnout o to lépe. Delší hole na cvičišti, kratší na bojišti!

Pozn.red.: Další informace o nordic runningu naleznete na webu www.behsholemi.cz