Půl hodiny po poledni startoval závod na 10 km a dal by se nazvat jako závod přes čtyři kopce. Náročná trať kombinovala jak krosové, tak asfaltové úseky. I lesní úseky ale byly na slunci, až na poslední výběh k hradu. Vítěz šestikilometrového závodu Pavel Dvořák dominoval i zde, a to opět výborným časem 37:39, mezi ženami triumfovala Iva Milesová (PSK Olymp Praha) v čase 51:39.

Dětské závody byly vedeny hradním parkem a nabídly báječnou atmosféru na tratích 500 m, 1000 m, 150 a 300 m. Start a cíl si děti užily ve stejné startovní/cílové bráně jako dospělí s průhledem mezi stromy přímo na krásnou siluetu hradu Bouzov. U startu asistovala i princezna a paní vévodkyně a spolu s nimi řada dalších pohádkových postav po celém parku. Ty se staraly o Pohádkovou cestu v průběhu celého dne. Nonstop také probíhala šermířská vystoupení a lukostřelecký výcvik.

Iva Milesová po závodě poskytla pořadatelům rozhovor

Jak hodnotíš trať na Bouzově?

„Trasa se mi líbila moc. Zrovna tak na předchozím závodě na Točníku. Desítky v terénu mám ráda a je to obecně univerzální trať, která sedne širšímu spektru běžců, ať už chtějí závodit, zatrénovat si s ostatními, nebo se jen proběhnout. V poslední době vzniká hodně populárních ultra závodů, ale třeba pro dráhové běžce nebo reprezentační vrchaře jsou mnohahodinové závody zbytečně dlouhé. Takže jsem ráda, že se tu seriál „Běžíme na hrad“ objevil. To, že jsou k dispozici postupně během dne pětka, desítka i dětské závody, zase beru jako plus pro rodiny, všichni si můžou zaběhnout. Jeden z dospělých si dá třeba pětku, jeden desítku, stihnou si předat děti."

Co říkáš konkurenci, která se na startu sešla?

„Tentokrát nás bylo méně, než by si takový hezký závod zasloužil. Pro mě bylo na druhou stranu dobře, že mě nikdo nehnal, protože jsem ještě cítila v nohách předchozí těžký trénink s úseky. Tak jsem byla ráda, že můžu běžet v pohodě a ještě na bednu. Minule na Točníku zase byla konkurence pořádná, sešly jsme se hned čtyři reprezentantky a já byla až čtvrtá."

Jaké jsou tvé běžecké ambice a na jakých tratích a jakém povrchu?

„No, moje ambice jsou teď spíš snaha o optimismus v pesimisticky vypadající realitě. :) Bývaly doby, kdy jsem na jistotu uměla zaběhnout kvalifikaci na ME a MS v běhu do vrchu a považovaly jsme za povinnost vozit týmové medaile. Vůle by pořád byla, jenže věku se sice můžu vysmívat, ale nemůžu ho porazit a nezvládám s ním už ani závodit. Takže v současné době je pro mě nejen těžké dostat se do národního týmu, ale taky novou situaci akceptovat. Hlavně jarní rozjezd je rok od roku těžší, každou sezónu trvá déle, než se vůbec dostanu do formy. Letos mám ale za sebou dobrou přípravu, takže forma by ještě měla s létem přijít a gradovat. Za dva týdny odjíždím na šňůru závodů do Alp, čeká mě Světová série skyrunningu a ME ve vertikálním kilometru, kde obhajuji bronz z roku 2013. Vzhledem k letošním dosavadním výsledkům bych se nejspíš měla modlit, protože potřebuji malý zázrak, aby forma už opravdu přišla. Jinak na Světové sérii prodělám kaťata. Tak snad je první letošní vítězství na Bouzově začátkem lepšího."

„Moc ráda se v srpnu porvu o medaili na MČR v běhu do vrchu na Králickém Sněžníku a především bych se ráda kvalifikovala na MS v běhu do vrchu ve Walesu, to se ale do srpnové kvalifikace v Novém Městě na Moravě musím ještě hodně zlepšit."

„Na dráze běhám atletickou extraligu za PSK Olymp Praha. Loni jsem si udělala radost, když jsem na MČR na dráze v Ostravě vybojovala bronz na trati 3000 m překážek. Časy běhám čím dál tím horší, ale někdy holt bývá důležité zúčastnit se."

Plánuješ starty i na dalších závodech seriálu Běžíme na hrad?

„Plánuji, líbí se mi. Navíc je to výborná příprava pro vrchaře na tratích nahoru-dolů. Původně jsem měla ve stejných termínech běhat Světový pohár v běhu do vrchu, který už jsem oběhala několikrát a jednou i vyhrála. Jenže letos jim vypadl sponzor, který umožňoval starty širší elitě. Nemám teď fyzicky na to, abych tam bojovala o úplně nejvyšší umístění, a s pátými nebo osmými místy se mi nevyplatí objíždět Francii nebo Slovinsko. Takže jsem ráda, že můžu běhat doma."

Čím tě nejvíce seriál zaujal?

„Nabízí hezké terénní trati v délce, která mi vyhovuje. Výhodou je přijatelné startovné, navíc jsou k tomu hezká trička, tombola. Vše probíhá v pohodové atmosféře, bonusem jsou vystoupení šermířských skupin a samozřejmě kulisa hradů. Asi by se mi nechtělo jet na výlet na hrad jen tak, takhle se tam podívám ještě v kombinaci s během."

„Organizátoři seriálu Běžíme na hrad si taky hodně vyhrají s Pohádkovou cestou pro děti, je tam hromada postav v různých kostýmech. Takže třeba cestou dolů z Točníku jsme potkali Karkulku nebo vodníka. "

„Výkonnostní běžci vítají také možnost vyhrát finanční ceny, v jednotlivém závodě i v seriálu. Každý běžec s vrcholovými ambicemi řeší dilema, jak distribuovat čas mezi práci a trénink. Má-li možnost vyhrávat na závodech finanční ceny, může pracovat na menší úvazek, víc trénovat a pak zaběhnout lépe v reprezentačním dresu za Česko. Zrovna tak jsou výhry v závodech motivací pro výkonnostní běhání studentů či maminek na mateřské dovolené. Ti, kteří nevyhrají v závodě, jsou pak třeba potěšeni výhrou v tombole. Všem seriál nabízí hezký běžecký i kulturní zážitek."