Od kliků až po výpady. Od plavání až po cyklistický trenažer. Na své si přijdou s několika zajímavými tréninkovými tipy také běžci.

Zvládne běžec s průměrnou kondicí základní výcvik u armády? Nejčastějším testem aerobní zdatnosti je běh na jeden a půl míle. Ze sedmatřiceti armádních jednotek popsaných v knize jej k testu kondice využívá šestnáct z nich. U indického letectva ale stačí uběhnout pouze jednu míli za osm minut. Za stejnou dobu už musí zvládnout o polovinu delší vzdálenost členové elitního klubu 100 novozélandské armády. Americké speciální jednotky mají limit na 2,4 km nastavený na 9:30 minuty. Asi nepřekvapí nároky finských ozbrojených sil. Za dvanáct minut musí vojáci zvládnout slušných 3 100 m.

V kterých armádách je požadavek na běžecký výkon nejpřísnější? Američtí rangers prokazují dobrou kondici během na 8 km. Limit? Rovných čtyřicet minut. Ještě dál jde belgická armáda. Po uchazečích o vojenskou akademii požaduje uběhnout rovných deset kilometrů. Ale bez limitu. Nejvíce dbá na běžeckou kondici švédská speciální jednotka. Adepti na přijetí se prokazují během na deset kilometrů v čase pod 49 minut. Slušné, že?

A co Češi? I u nás je běh považovaný za odraz dobré kondice. Výběrové řízení k 601. skupině speciálních sil spočívá mimo jiné z požadavku uběhnout tři kilometry za 12 minut.

Kniha má povedenou kroužkovou vazbu, která přímo vybízí k častému listování a hledání tipů na jednotlivá cvičení. Zajímavých informací kniha přináší celou řadu. Třeba výživové tipy americké armády, cviky vhodné v rámci rozcvičení, nebo ukázku kondičního plánu australské armády. Co se nechat inspirovat ke zlepšení výkonnosti u těch, pro které je dobrá kondice leckdy otázkou života nebo smrti?

Název: Cesta k vojenské zdatnosti

Autor: Alexander Stilwell

Vydala: Mladá fronta, 2016

Hodnocení *** (z celkového počtu 5 hvězdiček)