Soupeři mu chtěli být zejména Čivrný, Krunka, Janata, Bavor, Bartoš a Vagenknecht. V tomto složení doběhli až na čtvrtý kilometr, kde se začalo závodit. Zagorny s Krunkou udávali vysoké tempo a postupně s nimi vydržel pouze Stračovák Janata. Pátý kilometr v mezičase okolo 16:20 min dával možnost na překonání dalšího rekordu a to traťového, který měl hodnotu 32:52 min. Na šestém kilometru Zagorny zaútočil a i přes snahu spolupracující dvojice Krunka – Janata už svůj náskok do cíle jen navyšoval a nakonec si do Polska odvezl soudek plzeňského za nový rekord trati v hodnotě 32:41 min.

Zajímavé byly souboje v posledním kopci, který je specifikem závodu. Zde se ukáže kdo jak na tom opravdu je a i boj o druhé místo se zde rozhodoval. Milan Janata nastoupil odvážně už ve stoupání „k Jakubu“, tedy cca 1500m před cílem. Na druhém místě se osamostatnil a vypadalo to nadějně. Ještě 100 metrů před cílem bylo pořadí Zagorny, Janata, Krunka. Kamil Krunka je však výborný atlet s vynikajícími osobními rekordy na dráze a svou rychlost předvedl právě v cílové rovince.

Jak tento finiš viděl zároveň hlavní organizátor běhu Milan Janata? „Věděl jsem, že Kamil bude v absolutní rychlosti ve finiši lepší a proto jsem se pokusil rozhodnout dříve a bohužel to nevyšlo. To se ve sportu stává. Rychlostní předpoklady jsou dané a Kamil je výborný mílař. Kdyby takto dopadl souboj o vítězství, tak bych byl zklamaný více. Před své osobní cíle v tomto případě stavím ty organizační a zde jsem rád, že akce má už nyní opět pozitivní ohlasy a vše se povedlo.“ Další v pořadí doběhl Jiří Čivrný a František Vágenknecht. Všichni tito borci se dostali pod 34 min, což svědčí o vzrůstající kvalitě závodu.

Dobré časy byly podloženy téměř ideálním počasím. Sice bylo chladno, ale nefoukalo, což je pro běžce vždy zásadní. Po doběhu se tak všichni zahřáli u čaje v místní hospodě, kde už čekalo občerstvení v podobně tradiční pomazánky.