Jaké jsou tvé bezprostřední dojmy po vítězství na 39.ročníku Pečecké desítky?

„Bylo to napínavé až do posledních metrů, když se rozhodl o vítězi až těsně před cílovou čárou. Nikdy jsem nebyl rychlým běžcem, mé finiše nejsou tak silné, proto jsem byl velice překvapen, že jsem dokázal ve finiši ještě zrychlit, a co víc – nepustit před sebe o poznání rychlejší soupeře.“

Kolikrát jsi na tomto otvíráku běžecké sezony startoval?

„To si nejsem úplně jist, co si pamatuji, tak jsem tady dvakrát běžel ještě jako začínající běžec, pak jako junior v čase 32:36, takže letošní můj čtvrtý start tady je zároveň i nejrychlejším.“

V sobotu panovaly téměř ideální podmínky na rychlé časy. Po tvém doběhu se časomíra zastavila na číslech 31:17. Jak hodnotíš svůj výkon?

„Jsem nadmíru spokojen. Tempo jsme drželi dobré, ke konci jsme ho ještě vystupňovali. Letos, stejně jako v loňském roce, se budu specializovat na běhy do vrchu, závody tohoto typu mám pouze jako doplňkovou disciplínu a přibližný ukazatel, jak na tom výkonnostně jsem. Tento test aktuální výkonnosti vyšel dobře, to je pro nás s trenérem dobrý ukazatel, že se ubíráme správným směrem.“

S jakou strategií a cílem jsi šel do závodu?

„Na start jsem šel s tím, že pokud budu chtít uvažovat na nějaké lepší umístění, tak bude muset být závod rozběhnut rychlejším tempem, aby se co nejvíce běžců unavilo a jejich rychlé závěry proti mně nemohli použít. Jak jsem již říkal dříve, nejsem tak rychlý jako ostatní běžci, proto jsem se snažil závod rozběhnout rychleji a soupeře setřást v průběhu závodu.“

Jak jsi vnímal průběh závodu ze svého pohledu? Co se dělo ve vaší čelní skupince v jednotlivých fázích závodu?

„Závod jsem si téměř celý odtáhl podle svého tempa, až na druhý až třetí kilometr, kdy mě na čele vystřídal Péťa Pechek, což bylo fajn. Druhou polovinu závodu jsme zrychlili, rozhodující byl mírný kopeček po šestém kilometru, kde se oddělila naše tříčlenná skupinka, která běžela spolu až do devátého kilometru, kde se od nás odpoutal Péťa Pechek. No a já s Pavlem Kubričanem jsme běželi spolu v podstatě až úplně do cíle, kde jsem v sobě našel více sil ve finiši já.“

Týden před Pečkami jsi bral stříbro na Palestra Kbelské desítce, kde jsi v čase 31:13 zaostal o půlminutu za Viktorem Šináglem. Co chybělo k triumfu?

„Asi ta rychlost, celou zimu běhám ve sněhu, potřebuji se ještě rozběhat. Jeden z posledních tréninků před Kbelskou desítkou jsem měl 10× 500 m a venku bylo –12 stupňů, takže jsem měl nohy ztuhlé už po prvním úseku. Ale nemyslím si, že bych Viktora Šinágla porazil, běžel fantasticky, celý závod si odtáhl sám. Smekám před ním, má neskutečnou formu.“

Tvojí prioritou jsou závody v kopcích. Připravoval ses nějak speciálně na tento silniční a rovinatý závod?

„Nijak zvlášť jsem se na tento závod nepřipravoval, zároveň jsem ho ale nešel z plného tréninku. Je znát, že mi chybí naběhaná rychlejší tempa, celou zimu trénuji venku, u nás na Vysočině jsou silnice pokryté sněhem, takže se moc rychle běhat nedalo. Jako vrchař beru tyto závody pouze jako doplňkové, je to přeci jenom úplně jiná disciplína. U běhu do vrchu zapojuji trochu jiné svaly a kopce vybíhám v jiných intenzitách než při silničních závodech. Rovinaté závody beru jako dobrý ukazatel rychlosti, nijak zvláště se na ně ale nepřipravuji.“

Popsal bys svůj trénink v tomto přípravném období na hlavní závody vrchařské sezony?

„V současné době ještě trénujeme objemy a postupně přecházíme do rychlosti. Minimálně jednou týdně do tréninku zapojíme krátké nebo dlouhé kopce, jinak běhávám od rovinkových 200m úseků, do 4km úseků, nebo tempových 10km výběhů nebo fartleků. Teď mezi závody se mi týdenní kilometráž trochu snížila, jinak běžně naběhám kolem 130 km týdně.“

Jak vypadá tvůj letošní závodní diář?

„Mou prioritou jsou opět běhy do vrchu, dá-li Pán Bůh, chtěl bych se nominovat na ME i MS v běhu do vrchu. Dále bych rád objel nějaké závody světového poháru a jako vloni, velice rád bych si letos zaběhl legendárního Dolomitenmanna. Na závodech u nás mě můžete potkat například za 14 dní na Prague Park Race v Průhonickém parku, jinak během letošního roku se chystám u nás běžet nominace na ME i MS v běhu do vrchu. Vrcholy pro letošní sezonu mám ME, MS a Dolomitenmanna.“

Letos závodíš v barvách Mizuno teamu. Jaké máš podmínky?

„Jsme v opatrovnictví Romana Skalského, který se o nás stará a zajišťuje nám i závody v zahraničí. Mizuno našemu týmu zajišťuje materiální podporu. Každý v týmu máme svůj rozpočet, ze kterého čerpáme a objednáváme si oblečení i obuv. Což je nesmírnou výhodou a velkým ulehčením, když si vezmu, kolik párů bot za rok proběhám.“