Navíc Jeseníky jsou podle mého názoru jedny z nejhezčích hor u nás. Nikdy jsem žádnou Horskou výzvu neběžel, tak se rozhodnu ji zkusit. Ještě večer píši Michalovi, jestli by mě tam nehodil, protože ho vidím na startovce. Říká, že mě tam rád hodí, ale že jede až v sobotu ráno, což znamená odjezd z Prahy po čtvrté hodině ranní. Michal je prototyp běžce, který musí naštvat nemálo běžců. Chodí si zaběhat třikrát týdně, pak tam pošle půlmaraton pod 1:13.

Na vstávání kolem čtvrté jsem zvyklý ze závodů, ale v sobotu se mi opravdu nechce. Cestou do Jeseníků se to ještě zhoršuje. V závěrečných serpentinách se mi začíná dělat špatně. Po třech hodinách cesty v autě je běh to poslední, na co mám pomyšlení.

Zatímco závodníci z tratě long si ještě pár hodin museli vytrpět déšť a místy hustou mlhu, která komplikovala orientaci na trati, na běžce z kratších distancí už čekalo, až na pár kapek, prakticky ideální běžecké počasí. Počáteční déšť vystřídalo sluníčko, které pak spolu s příjemnou atmosférou čekalo na všechny závodníky v cíli. Kvůli vydatnému dešti během páteční noci, pro běžce možná trochu překvapivě vzhledem k horkému létu, čekal místy velmi technický terén, který ale dle mého názoru jen přidal závodu na kráse.

Na 38 kilometrech jsou dvě bohatě zásobované občerstvovačky, což mi umožní luxus běžet jen s jednou soft lahví, dvěma gely a čtyřmi solnými tabletami. Co mě ale naprosto probudí, je start Michala, protože popravdě jsem nečekal, že se bude od začátku závodit v takovém tempu. Na dohled spolu běžíme až do nějakého 18. km, kde mu cuknu v prvním technickém seběhu. Kde jinde taky?

Na Dlouhých stráních po vyběhnutí schodů na mě Zbyněk Cypra zařve, že jsem hovado. To je v běžeckém slangu největší možná lichotka, které se vám může dostat. Ještě mi řeknou, že Michal je kousek za mnou. Dívám se dolů, ale nikde ho nevidím. Klukům ale věřím, a tak přeřadím na vyšší stupeň a upaluji z kopce do Koutů. Mezitím déšť vystřídalo sluníčko a Jeseníky se nám ukazují v celé své kráse!

Z poslední občerstvovačky to už je jen 6 km do cíle. Moc se tu nezdržuji, čehož potom lituji v cíli, že jsem si nevzal ani meloun. V cíli jsem nakonec v čase 2:54:22. Na závěr se mi ještě stala docela úsměvná příhoda, když asi 5 minut po mém doběhu hlasatelka hlásí, že první závodník z halfu by mohl být v cíli tak za 15 minut. Nenápadně ji upozorňuji, že už pár minut čekám v cíli na druhého závodníka…

Záznam na Stravě: https://www.strava.com/…s/1765622162

Web závodu: www.horskavyzva.cz

Facebook: https://www.facebook.com/horskavyzva/