Startovní pole ženského závodu mělo vysokou kvalitu. Kromě již zmíněné Polky nechyběly Jana Klimešová (USK Praha), Eva Slavíková (PSK Olymp Praha), Jitka Bělohlávková (TJ VTŽ Chomutov), Ivana Sekyrová (AK Sokolov) a Lenka Šibravová (Hvězda Pardubice). Petra Kamínková (AK Olomouc) si pro vítězství doběhla stylem start – cíl. Před závodem však musela upravit svou původní taktiku.

„Když jsem si před startem prohlédla soupeřky a viděla Polku Ustianowskou, věděla jsem, že budu muset běžet rychleji než v původně plánovaném tempu 3:40 na kilometr, což by dalo cílový čas 55 minut. Zvolila jsem tempo 3:30 a hlídala si odstup od polské závodnice. Chvilku jsem sice běžela ve skupince mužů, ale většinu trati jsem absolvovala sama,“ řekla Petra v cíli k průběhu závodu. Cílovou pásku protnula v čase 52:34. Druhá Ustianowská zaostala o více než dvě minuty (54:48), třetí Bělohlávková byla o další dvě minuty zpět (56:57).

Mužský závod letos postrádal běžce z AK Kroměříž. „Asi Timashov, druhý Pavel Brýdl a pak bych snad mohl být já,“ odhadoval pořadí v cíli před startovním výstřelem Jirka Wallenfels. A přesně takové bylo nakonec pořadí v cíli. „Chvilku jsem zkusil běžet s Timashovem, ale když jsem viděl, že hned v úvodu nasadil tempo 2:56 na kilometr, stáhnul jsem se zpět a až do desátého kilometru jsem se držel s Jirkou Wallenfelsem. Na jedenáctém kilometru jsem zrychlil a Jirka už na toto zrychlení nezareagoval,“ popsal v cíli Pavel Brýdl (SK Nové Město nad Metují), jak se zrodila jeho stříbrná pozice. Vítězný Timashov doběhl v čase 46:48, Brýdl byl o tři minuty zpět (49:41). „S umístěním v cíli jsem spokojen více než s časem (50:26),“ řekl třetí Jirka Wallenfels (Sokol Královské Vinohrady).

Absolutorium zaslouží výkon 51:51 celkově pátého Petra Klimeše, vítěze kategorie padesátníků. V minulosti býval sice zvyklý na lepší výkony (například maraton uměl za dvě hodiny třináct minut), to mu ale bylo o pěkných pár let méně.

Stejný potlesk jako vítězové sklidili dlouholetí tradiční účastníci, běžci senioři, letos sedmdesátiletá Marie Polívková z Duchcova a nejstarší účastník závodu, čtyřiaosmdesátiletý Karel Hladík z Příbrami.

V posledních letech přeje závodu počasí. I letos se běželo z Počerad do Loun pod jasným nebem. Teplotu snižoval větřík, který sice po většinu závodu foukal proti běžcům, byl však příjemně osvěžující.

Originalitou závodu je prolínání handicapovaných sportovců na vozíčcích a běžců. Často jsou diváci na trati svědky situací, kdy do kopce běžec dobíhá vozíčkáře, aby mu ten ukázal při sjezdu záda. Na nejlepší vozíčkáře však běžci nemají, ti bývají v cíli již po půlhodině.

V Lounech je o závodníky skvěle postaráno, běžci si tam musí připadat jako „ve vatě“. Oběd, občerstvení, sprchy s teplou vodou, doprovodný program, na okresní město vysoká účast diváků v cílovém prostoru na lounském Výstavišti, to vše jsou atributy tvořící kolorit závodu.

Tradičně výborné organizaci, které je možné vytknout snad jen absenci občerstvovací stanice na trase, by slušela vyšší účast, než byla ta letošní, kdy se na trať závodu vydalo 99 běžců a běžkyň. Svou roli hrála termínová kolize s Plzeňským půlmaratonem, sever Čech navíc není běžeckou baštou. Snad až pomine hospodářská krize, běžci začnou do Loun opět jezdit i ze vzdálenějších míst ve větším počtu.

Web závodu

Výsledky závodu