Zdravím do redakce. Nejsem sice žádný odborník, ale úrověň tohoto vyhodnocení mi přijde hodně žalostné.
Úvodní informace o Honzovy na začátku textu mi vypíše každé ráno elektronická váha. S tím rozdílem, že množství svalů a tuků udává v procentech z celkové hmotnosti. Podle vás veškeré Honzovy vnitřní orgány a kosti váží jenom 3,8kg?
Kde je klidová a max TF, co VO2max? Proč neukážete laktátovou křivku v závislosti na TF a rychlosti běhu?
Průběh závodu je sice popsaný poutavě, ale vidíme tam jenom TF a nesmyslně vykreslený profil s výškovým rozdílem startu a cíle 10m a úplně nesmyselnou absolutní nadmořskou výškou. Vhodnejší při takhle rovinaté trati by bylo ukazovat průběh aktuální rychlosti. A taky předpokládanou koncentraci laktátu. Co koncentrace laktátu po závodě? Odpovídala vypočteným předpokladům?
Taky by jiště bylo zajímavé uvést jak se závodník občerstvoval a jestli to mělo nejaký měřitelný vliv na jeho výkonnost… Konstatování, že “lze předpokládat, že jako zdroje energie velmi účinně využíval tuky” je na odborné úrovni asi jako: “běžte tak, aby vám nedělalo potíže za běhu mluvit”. Ale co laboratorní vyšetření? Jaký byl rozdíl v množství cukru v krvi před a po závodě a co by se dalo z toho odvodit?
A k závěru, z čeho bylo odvozeno že Honzova výkonnost odpovídá maratonu za 2:50? Dokáže konkrétně Honza takhle běžet pri koncentraci laktátu 2 mmol/l?, nebo 3 mmol/l? Kromě to, že koncetrace laktátu není zdaleka jediný určující element jak rychle může závodník odběhnout maratón, tak tady nevidím ani jen vysvětlení proč právě výsledný čas 2:50 by měl při momentalní Honzové výkonnosti zodpovídat jeho maximu.
Jestli mi měl tento článek ukázat jak může laboratorní vyšetření pomoct k dosažení kvalitního výkonu v závodu, tak se úplně minul účinku, hlavně když pozovaný závodník běžel úmyslně na pohodu, ne na výkon, takže nakonec vlastně ani není co srovnávat. A jestli mě měl nalákat, abych si kůli podobým “kvalitním” rozborům koupil tištěný časopis, tak děkuji za varování…

Souhlasím se SlavoK, hlavně s poslední větou…

vnitřní orgány jsou z hladké svaloviny, ta je i ve stěnách cév atd. – na to je třeba vždycky myslet, ani el. váha ani přístroje nerozeznají hladkou a kosterní svalovinu, nakonec i srdce je sval
srovnání s tempem by bylo zajímavější, výškoměry ve sporttestrech fungují na tlak vzduchu, a ten se taky mohl měnit a taky měnil vzhledem k počasí potom, to by kritici měli taky vědět
změřit laktát po závodě by bylo ale zajímavé, zrovna tak i ostatní parametry, ale to už je na komplexnější biochemii- kde je laktát jen jedním z mnoha ukazatelů – ostatně taky by mně to zajímalo:) osobně mi tepovka lítala taky pak už všelijak, prvních 10 jsem se musela hodně krotit, pak to bylo tepově hodně pod mírou i přes rychlejší tempo, ale od 26–27 km se hodně zvedla – i nad ANP (je to tím, že teď spíše mastím kratší tratě a maraton byl spíše na okraj?)tak jsem zpomalila a na poslední 3km opět zrychlila a dala osobák, ale velké rozdíly v tepech už moc nebyly – ani v závěrečném sprintu. Asi taky rezerva…i když nevím odkud bych vteřinky ještě urvala tak abych se neodrovnala, když už to na mně tak dlouho řvalo červená čísla
slabý mi ten rozbor nepřišel, spíš mi tam k úplnosti chybí ta křivka Honzy ti další dva závodníci 

>> Vanda, 15. 5. 2009 10:10:15

Stejně si myslim, že Honza má víc kostí, krve, plíc, kůže, mozku, pečeně… než 3kg.
A když je nám všem jasné, že výškový profil je špatně, tak naco ho do grafu dávat.
Podle mě je rozbor na úrovni začátečníků, kteří si můžou tepovkou pohlídat aby dokončili. Náhodou Honza bežel v Pardubicích půlmaraton jen o 20s rychleji než já, tak mě zajímá, díky čemu je předpoklad, že má na maraton za 2:50. Já dal PIM za 3:14RT jen s mírnou rezervou a limitujícím faktorem pro mě rozhodně nebyl ani laktát ani tepy.

>> SlavoK, 15. 5. 2009 10:49:35

Tak, tak. Jenom kostí by mělo být 7–8kg.

Škoda trochu protaktizovaného závodu, ale kdo z nás to nezažil na vlastní kůži.
Jen by mě zajímalo podrobné zdůvodnění Honzových maratonských možností pod 2:50 h při 1/2 maratonském čase 1:23:14 h.
Škoda, že nejsou uvedeny aspoň hodnoty TFmax, ANP.
Příště by tříhodinová hranice neměla být vážným problémem.

>> SlavoK, 15. 5. 2009 10:49:35

Moc nechápu jak si na ty 3.8 kg přišel, tam píšou, že váží 64.9 a z toho má 8.2 tuku, což znamená akorát že na kosti, svaly a orgány zbývá nějakejch padesát šest kilo..

Dobrý den všem, náhodou o tom Prokopovi něco vím a znám i okolnosti tohoto pokusu.

Předně je třeba říci, že zobrazený graf vypadá trošku jinak než ten Honzův. Výškoměr – na ten můžeme zapomenout – Honza ho má zapnutý snad jen proto, aby se dalo snáze orientovat v grafu. K tomuto účelu údaje z tlakoměru postačí. Na záznamu je tak například hezky vidět výběh na vrcholek Palackého mostu a následný seběh do ulic Smíchova. Změny tlaku, ale i špatná kalibrace jinak skutečně vedou k tomu, že tuto hodnotu nelze brát jako bernou minci. Jinak – originální graf má jinou podobu. Rozdíl může být v tom, že se autor článku soustředil na tepovou frekvenci, ale také to může být dáno exportem dat mezi běžcem a laboratoří, která nemusí disponovat stejným vyhodnocovacím softwarem. Myslím, že ostatní údaje ze sporttestru jsou stejně k ničemu. Tempo i délka kroku jsou odvislé od kalibrace footpodu. Tu je nutné dělat pro každý pár obuvi znovu (možná námět pro výrobce – přidat vícero možností obuvi a k ní i specifický koeficient pro kalibraci). Honzovi hodinky naměřili 43,2km, což také není zanedbatelná odchylka. Je to ostatně jeden z důvodů, proč neměl Honza dobrou orientaci ve výpočtech cílového času.

Co se týče samotných laboratorních výsledků, tak ty jsou na druhou stranu docela přesné. Honza je schopen odběhnout marathon na průměrné tepovce 172tepů/min. Loňský marathon (3:05:14) byl zaběhnut právě v takovéto úrovni.

Proč tedy nezaběhl 2:50, když na to jeho kondice může mít? Je to asi tím, že teorie je vždy jen teorie. V praxi také hraje roli psychika. Každý, kdo marathon běžel ví, o čem mluvím. Ta alchymie se závodní strategií je právě to dobrodružství, pro které se znovu a znovu vydáváme na trať.

Honza měl za sebou podzimní zkušennost s marathonem v Mnichově, kdy ho totálně zaskočilo vedro a sluníčko bez mraků. Proto začal obezřetně, stejně jako okolo jeho přátelé a další běžci s podobnou strategií. Snad jen na vodiče na tři hodiny to bylo asi přepálené tempo, protože jeho absence na trati v závěrečných fázích závodu jen zesilovala Honzovu dezorientaci v běhu na cílový čas. Myslím, že mnoho lidí běží a nezvládá při běhu ještě propočítávat jaký čas je nejdelší nutný na každý následující km a když se spolehnete na to, že Vás ještě nepředběhl vodič na tři hodiny, pak jste v pasti a o Vašem výkonu budou všichni hovořit jako o prokaučovaném.;-)

Co jsem se od Honzy dozvěděl, tak to tentokrát byla skutečně smůla, protože rezervu na srovnání tempa měl, což tak trochu dokládá i závěrečné – už spíše symbolické zrychlení (poslední Km pod 4min/km a metry za 42.km v rychlosti 3:15min/km).

Takže odběhnout marathon na 172 tepech by asi neměl být problém (to potvrzuje výsledky laboratorního vyšetření a závěry, které byly nad nimi vytvořeny). Jetli je to na čas 2:50 je otázka do pranice, ale na výraznější posun pod hranici 3h by si Honza určitě troufnul. Stačilo, aby se zbavil strachu z vedra a vyššího tempa v něm. Ne o 10s – stačilo by pitomých 2s na km a byl by čas pohodlně pod 3h. No a to je právě ta teorie. Nikdo nemohl vědět, že na 14.km se nebe zatáhne a bude příjemněji, stejně jako, že pak zase mráčky zmizí a Vám bude chybět ta čepice, které jste se před tím rádi zbavili. Nikdo nepočítal s tím, že plán mezičasů, napsaný na hřbet ruky se tak rychle smyje a vy nebudete schopen revokovat informace od diváků, že máte 5 minut náskok na kýžený cílový čas. Nikdo nepočítal ani s tím, že když Honza předbíhal jednoho běžce za druhým (cca 50 za posledních 10km), že by bylo potřeba pochybovat…

Závod je prostě závod, někdy Vám vše vyjde, někdy se podceníte, někdy přeceníte své síly a pak se posledních 10km trápíte…

Chci tím říci, že v ideálních podmínkách – po setmění, za bezvětří, v čistém vzduchu a bez závodního stresu – by Honza možná byl schopen se na 2:50 dostat.

Jeho nynějším úkolem bude srovnat si všechny nové zkušennosti a vyvodit z toho závěry pro další marathon, který poběží na podzim. Ty zkušennosti jsou k nezaplacení. Možná byl Honza tentokrát srab, ale poprvé zaběhl marathon bez toho, aby to byl horor poslední půlhodiny, bez toho, aby celé odpoledne dřepěl na záchodě s průjmem a zelenou tváří. I taková zkušennost má něco do sebe. Říká Vám, že na to máte, a to je sladký pocit.

Na závěr snad jen pár informací o tom, na základě čeho byl učiněn výpočet potenciálního cílového času. Analyzovaly se tyto datové podklady:

1. Laktátová křivka z podzima 2007
   
2. Kompletní data ze sporttestru Polar při PIM 2008
   
3. Kompletní data z Mnichovského marathonu 2008
   
4. laktátová křivka z úterý 5.5.2009
   

Poměřením všech těchto dat to vycházelo naprosto jednoznačně. Možná tomu stačilo jen věřit a trochu víc se o to porvat. Na druhou stranu, já bych si na rozdíl od Honzy dal raději celý týden před marathonem klidový režim. Rozhodně bych se nehonil 60minut do maxima kvůli tomu, aby měla běžecká obec o čem diskutovat. Ještě by mě potom půlka běžeckého národa odsoudila za zbabělost.:-)

Pokud jde o hodnocení článku, musím se připojit ke SlavoK. Navíc, napsat v článku na závěr
„zkušeně odběhnutý maraton bez výraznějších subjektivních problémů ani krizí s malou taktickou chybičkou v jeho samotném závěru“,
to si autor článku dělá ze čtenářů behy.cz legraci. Tyto stránky se prezentují jako stránky určené pro výkonnostní běžce, tedy takové, kteří mají určité výkonnostní ambice. V případě Jana Prokopa to byl maraton pod tři hodiny. A nezaběhnout tento čas jen proto, že v poslední třetině maratonu běžel tempem 4:25 min./km, což odpovídá cílovému času 3:06 hod., přičemž měl na tempo podstatně vyšší, mně jako zkušeně odběhnutý maraton nepřijde. To, že si myslel, že má na cílový čas dostatečný náskok, není omluva. Pokud zvládal v pohodě vyšší tempo, měl prostě běžet tím vyšším tempem a doběhnout třeba za 2:56 hod. spolu s Lenkou Šibravovou, které pomáhal. Nic mu v tom přece nebránilo.

Teď pro pana „PRIM“: Nerozumím vaší větě „Honzovi hodinky naměřili 43,2km, což také není zanedbatelná odchylka. Je to ostatně jeden z důvodů, proč neměl Honza dobrou orientaci ve výpočtech cílového času.“
Pokud měl Honza hodinky, které měří uběhnutou vzdálenost a zároveň tepovou frekvenci, tak předpokládám, že takové hodinky mají i stopky. Na PIM byl každý kilometr přesně a již zdálky viditelně označen. Honza si tak mohl sám změřit jakým tempem běží.
Vymlouvat se na to, že ho nepředběhl vodič na tři hodiny, což přispělo k jeho dezorientaci, mně přijde ubohé. Ještě žalostnější mně přijde poznámka, že snad jen pro vodiče na tři hodiny bylo tempo přepálené. Tento vodič držel až do třicátého kilometru přesné strojové tempo. Půlmaraton proběhl v čase 1:29:40 hod., tj. s odchylkou pouhých 20 vteřin, což se nepodaří ani mnohem zkušenějším vodičům. To, že ho v závěru závodu postihly křeče a dokončil se ztrátou 19 min., se může stát (zvláště v tom počasí jaké bylo) každému. Rozhodně by to však nemělo sloužit jako výmluva toho, že Honza nezaběhl pod tři hodiny. Měl za sebou laboratorní vyšetření, byl vybaven moderní technikou (měřič tepu, času, vzdálenosti), tak měl běžet to, na co jeho tělo mělo.
Dále to, že běžel poslední km pod čtyři minuty na kilometr a posledních dvě stě metrů tempem 3:15 min./km, si myslím, že samo o sobě o nějaké extra rezervě nevypovídá. Já se posledních 10 km ploužil 45 min., ale posledních dvě stě metrů jsem byl schopný taky zafinišovat rychlostí pod tři minuty na kilometr. Je to jen o psychice a mobilizaci sil. A také o tom, nakolik si tímto finišem chceme prodloužit následnou regeneraci.

>> makys, 15. 5. 2009 18:14:34

Docela jednoduše – z údajů, které dopoledne v článku byly! ;)

>> VlastaK, 15. 5. 2009 20:35:38

Nemyslím, že je potřeba výkon vyzdvihovat nebo zatracovat. Myslím, že je potřeba jej pochopit a vzít si z něj nějaké poučení. Každý marathon je jako příběh…

V úvodu článku autor píše, že Honza je běžcem, který začal s běháním před dvěma lety, takže je zřejmé, že ho nelze brát jako zkušeného maratonce. To, že byla strategie ohodnocena jako „zkušeně zaběhnutý marathon“ je třeba si vykládat jinak. Rozhodně se Honzovi podařilo v úvodu závodu ukrotit své tempo na vzhledem k podmínkám smysluplnou hranici, a tak na rozdíl skutečně mnoha běžců běžel více méně vyrovnaně až do cíle. Myslím, že tolik běžců, kolik letos postihli křeče na trati PIM ještě nebylo. Vždyť křeče postihly dokonce „profesora“ marathonského běhu – Františka Pechka, a to je nějak zkušený běžec.

Těžko bych se odvažoval kritizovat Honzu za to, že neudržel tempo s Lenkou Šibravovou, protože nešlo o udržení tempa. Lenka na 32.km výrazně zrychlila, protože funkci jejího vodiče převzala relativně čerstvá účastnice marathonské štafety a vynikající půlmarathonkařka Olga Firsová. Toto další zrychlení už nebylo pro Honzu schůdné. Ano, fyzické předpoklady na to měl (viz laboratorní vyšetření), ale fakt je také ten, že si uvědomoval, že se od svého „strojového tempa“ v zájmu Lenky odchýlil už před tím. Honza si uvědomoval, že ve všech dosavadních vytrvalostních závodech ho Lenka s přehledem porazila. Naposledy v Pardubicích o cca 2,5 minuty, a tak věděl, že snaha soupeřit s ní by ho mohlo přivést do daleko hlubších problémů. Jakkoliv s tím budou ostatní souhlasit, Lenka Šibravová je vynikající běžkyně s neuvěřitelnou vůlí a touhou po vítěztví. Lenka je schopná jít i daleko za práh únosnosti pro jiné běžce, protože je naprosto koncentrovaná na svůj výkon. Honza je proti ní vlastně jen výkonnostněji orientovaný hobík.:-)

Nechci ale polemizovat s tím, jestli byl výkon Honzy dobrý nebo ne. Předmětem výše uvedeného článku je nějaké laboratorní vyšetření, výsledky a jejich prezentace. Nikde není řečeno, že má jít o návod pro ostatní běžce, jak dosáhnout lepšího výkonu. Podstatné mi přijde to, že skutečnost nijak neodporuje závěrům z vyšetření. Výkon Honzy skutečně vykazuje známky rezervy. Za to jak byla veliká nemůže ani laboratoř, ani její závěry. To už byla čistě Honzova režie. Takže jediný, koho může nevyužití úplného potenciálu mrzet, je samotný Honza.

Ten kdo by čekal, že Honza pak poběží jako stroj na 172 tepech celý marathon, odběhne ho za 2:50 a nakonci padne v mátohách na důkaz, že byl skutečně na limitu, by podle mého byl celoživotní kverulant – tedy člověk, který bude kritizovat všechno a za každou cenu.

>> PRIM, 16. 5. 2009 12:30:01

V pátek ještě ve 3 odpoledne byl v článku i údaj svaly 52,9kg. Pak ho redakce vymazala, ale ponechala údaj tuky 8,2kg, co je 12,6% hmotnosti. Jestli si CASRI za tímto údajem stojí a naši špičkový běžci taky využívají služeb CASRI pro svůj tréning, tak tady máme vysvětlení, proč je úroveň naší běžecké špičky taková, jaká je. Taky jestli tohle považují tito sportovní odborníci za zkušeně odběhnutý maraton: první půlka v plánovaném tempu, pak najednou zrychlení aby někomu pomohl (nejde o to komu, ale prostě neběžel na svůj výsledek), pak „flákání“ protože si myslel, že má rezervu a nakonec nesplněný cíl i když na to skoro určitě měl. To opět o velké odbornosti CASRI nevypovídá.
Jinak já se výkon Honzy nesnažil nijak znevážit. Šlo mi jen o to, že v článečku před PIM redakce uváděla něco o tom, že přinese výsledky laboratorních vyšetření několika běžců, aby na nich ukázala, jestli může takovéto vyšetření a jeho výsledky pomoct k dosažení lepšího výsledku. Když ale běžec, který na vyšetření jde doufám dobrovolně, pak na výsledky kašle a běží si podle svého, tak je jasný, že celý pokus se minul účinku.
Pro Honzu je to určitě fajn pocit, zaběhnout osobák a nebýt z toho pak nemocný. Sám jsem si to taky teď při svém druhém maratonu zažil, když v tom prvním jsem se poslední 3km vlekl asi půl hodinu. Ale k čemu bylo vyšetření, to mi uniká. Proč není uvedena ani Honzova laktátová křivka ani práh ANP a ani vysvětlení, jak se došlo k tomu, že právě na úrovni laktátu X (taky tajemství), může Honza zaběhnout svůj maximální výkon, to jsme se nedozvěděli. A jestli při úrovni X bude mít Honza dostatek energie na celý běh, jak to určit? Faktorů pro super zaběhnutý maratón je spousta, jestli CASRI není ochotno udělat pořádný rozbor, bylo by podle mého názoru lepší, kdyby se na stránky behy.cz určené pro výkonnostní běžce necpalo a nemátlo tak z pozice svojí autority ty, kteří se chtějí o fyziologii běhu něco naučit.
Já se teda původně na tento rozbor těšil, a když jsem si ho přečetl, byl jsem hodně sklamán, to si ze svého sportesteru vyčtu i sám, že když jsem zpomalil, tak mi tepy klesli a při zrychlení zase stouply.

>> PRIM, 16. 5. 2009 12:30:01

Je to mimo téma, ale nedá mi to.
Pro ty, kteří tvrdí, že PIM je jediný regulérní maraton v Čechách: „Lenka na 32.km výrazně zrychlila, protože funkci jejího vodiče převzala relativně čerstvá účastnice marathonské štafety a vynikající půlmarathonkařka Olga Firsová.“ To, že se porušovala pravidla na úplné špici, bylo vidět v televizi (manager na motorce), ale vůbec mi nedošlo, že ani hluboko v poli lze získat unfair podporu. :(

Děláte z toho zbytečnou vědu. Na keňany stejně nikdo nemá vzhledem k tělesným dipozicím tak wo co go :)Já mám 106 kg, mám za sebou 8 maratonů, některé "dokonce pod 4 hod " a jsem spokojen. Moc počítáte a málo se kocháte, doktoři.....

>> Jarinek, 17. 5. 2009 10:36:52

Jj, vrele souhlasim. Kdyz se z toho zacne delat takovahle veda je po zabave. A o tu hlavne jde.

Výkon tří běžců byl ostře sledován při nedělním Volkswagen Maratonu Praha. Před závodem absolvovali vyšetření ve sportovní laboratoři Casri. To ukázalo jejich připravenost pro závod. Se sporttesterem se pak vydali na trať. Naměřená data po závodě opět vyhodnotili v Casri. A jaký je výsledek? Přinášíme hodnocení výkonu Honzy Prokopa. Více o tom, jak dopadli ostatní běžci, jaké byly jejich subjektivní pocity a co na to trenér, v příštím čísle časopisu Běhej.