Sportovních hal s běžeckým oválem je u nás hned několik. V Praze ji najdete v areálu PSK Olymp Praha či na Strahově, další je třeba v Jablonci nad Nisou, v Brně, Opavě či v Olomouci. Členové atletických oddílů se dovnitř uchylují během zimní přípravy, kdy se brzy stmívá a počasí nepřeje venkovnímu běhání. Dobrá zpráva je, že po zaplacení poplatku do hal mohou chodit trénovat i neregistrovaní zájemci.

Elita v hale

Sezóna halových závodů začala naplno počátkem ledna. „Někteří závodníci do haly míří cíleně, aby si včas vytvořili výkon sezóny, který jim pak bez problému umožní start na nejvyšších soutěžích. Jiní ji úplně vypouštějí a musejí se pak kvalifikovat jinak,“ vysvětluje různé taktiky běžecké elity brněnský trenér Jiří Sequent.

„Letošní rok je navíc dost specifický tím, že se koná halové mistrovství světa, evropský dráhový šampionát a ještě olympiáda. To jsou tři vrcholy sezóny, což je opravdu náročné,“ dodává Sequent, který připravuje naše nejlepší vytrvalce v čele s Milanem Kocourkem.

Jak na halu

Běh v hale je jiný než venku na dráze, především ovál je tu kratší. V Praze na Olympu měří 200 metrů, což představuje halovou normu pro závody i té nejvyšší úrovně. Zatáčky tak jsou výrazně ostřejší a dráhy se v nich nepřirozeně naklánějí do středu.

V Jablonci je délka oválu netypická – 300 metrů. Sice nemá standardní parametry, což sportoviště vyřazuje z pořádání důležitějších závodů, ale zato se tu dají běhat stometrové rovinky.

Může chvíli trvat, než si na jiný povrch a případný náklon dráhy vaše nohy zvyknou. „Při běhu v hale trpí především kotníky a achilovky. Problém spočívá v jednostranném zatížení při náklonu v zatáčkách. Běžci by se pak měli o to více zaměřovat na kompenzační cvičení, zejména zad,“ říká trenér mládeže pražského Olympu Michal Javůrek.

„Trénink v hale je nezbytný pro sprintery. Pro štrekaře by to měla být spíš až ta poslední možnost, když dávku nelze odběhnout venku,“ dodává Javůrek a upozorňuje na další nevýhodu: „Běhá se sice po kvalitním povrchu mondo, avšak pod ním je beton, takže je to hodně tvrdé. Proto je nezbytně nutná kvalitní obuv, adekvátní k danému typu tréninku.“

V Jablonci můžete zajít do haly i jako neregistrovaný sportovec po zaplacení stodvaceti korun při jednorázovém vstupu, běhá se tu na polytanu. Více informací najdete na stránkách správce městských sportovišť Sport Jablonec nad Nisou.

Na Olympu funguje systém klasického pronájmu, kromě domácích závodníků halu využívají i jiné oddíly.

Závody, nejen u nás

„Každé prostředí je specifické a každému může vyhovovat něco jiného. Venku mohou být nepříjemné povětrnostní podmínky, v hale zase bývá nedostatek čerstvého vzduchu,“ vypočítává pro a proti Jiří Sequent.

Problém bývá i s teplotou uvnitř, kdy soutěže mnohdy zahajují sprinteři v nedostatečně vytopené hale, což pro běh na kratší vzdálenost není zrovna ideální. A naopak vytrvalci přicházejí v programu na řadu až později, kdy je uvnitř už pěkné vedro.

Pokud budete startovat na kratší vzdálenosti (osmistovka, patnáctistovka), za úvahu stojí použití treter. Samozřejmě záleží na vaší zkušenosti s tímto speciálním běžeckým obutím. Kdo se na to cítí, může v botách s hřeby odběhnout i trojku nebo pětku.

V domácím kalendáři závodů na webu Českého atletického svazu najdete celou řadu mítinků a krajských přeborů pro různé věkové kategorie.

Širší veřejnost by pak mohly zajímat takzvané veřejné závody, které pořádá Pražský atletický svaz. Konají se hned v několika kolech a vítáni jsou na nich i neregistrovaní sportovci. „Vedle členů klubu může po zaplacení osmdesáti korun startovného závodit i veřejnost,“ potvrzuje předseda soutěžní komise PAS Jan Ruda.

Naši přední běžci občas zavítají na zahraniční halové mítinky. Vy se můžete koncem ledna zúčastnit halového víkendu v německém městečku Senftenberg (leží nedaleko saské metropole Dresden). Jde o skutečnou běžeckou specialitu, protože kromě „kratších“ tratí 250 m, 1000 m, 3000 m a 5000 m se tu poběží i dost netypická halová desítka, maraton a dokonce závod na 50 km! Více informací o akci najdete zde.