Všechno to začalo na jaře roku 1987, kdy od Mezinárodního olympijského výboru přišel podnět uspořádat tento běh na počest Olympijského dne i na území tehdejšího Československa s doporučenou délkou 10 km, a to každoročně vždy mezi 17. a 24. červnem. Vlastní Olympijský den připadá na výroční den vzniku MOV (23. června 1894) a kromě historiků ví asi jen málokdo, že vznikl v roce 1948 na návrh profesora Josefa Grusse, zástupce Československa v MOV.

Zátopek posílá závodníky do průtrže mračen

Historie BOD u nás je vcelku dost zajímavá především tím, že celkové počty jeho ročníků se město od města poměrně dost liší. Nejdéle závod existuje v Praze, kde se bude konat jeho již 25. ročník. Pod záštitou Československého OV byla technickým zabezpečením pověřena TJ Liga 100 Praha a běh zajišťuje po celou dobu jeho existence. Závod byl součástí Memoriálu Evžena Rošického (23. 6. 1987), tehdy největšího atletického podniku v Praze. V časovém programu byl zařazen na jeho samotný závěr a cíl měl přímo na stadionu. Startérem (tenkrát byl start před Spartakiádním stadionem) byl Emil Zátopek a pamětníci dodnes vzpomínají, jak se krátce po startu spustila obrovská průtrž mračen trvající po celý závod. MOV věnoval krásná „adidas“ trička, tenkrát pro běžce věc velice vzácná. BOD zaznamenal hned při své premiéře nebývalý úspěch – v cíli bylo zaregistrováno 610 běžců.

V roce 1988 běžela skoro tisícovka běžců

O rok později se BOD konal poprvé i v hlavním městě Slovenska Bra­tislavě jako „důkaz“ federativního uspořádání. V Praze byl opět oficiální součástí Rošického memoriálu a vážou se mi k němu dvě kuriózní vzpomínky. Předně se přihlásilo rekordních 999 běžců a my marně u přihlášek lákali přicházející diváky, abychom se dostali na tu kýženou tisícovku. Ta druhá vzpomínka mi tenkrát jako řediteli BOD pořádně zabrnkala na nervy. Přijel jsem s autem v čele závodu před maratonskou bránu, budoucí vítěz Zdeněk Kurka jen asi 200 m za mnou a na stadionu teprve zaklekaly ženy k závěrečně štafetě na 4× 100 m. Dopadlo to tak, že Zdeněk vbíhal na dráhu ve chvíli, kdy se ženy na posledním úseku řítily do cíle… Nakonec se to u diváků setkalo s mimořádným ohlasem, protože to budilo dojem, jak perfektně bylo vše načasováno. Na stadion doběhlo neuvěřitelných 961 běžců. A já se z toho vzpamatovával snad dva dny.

Desátý startovní výstřel předsedy ČOV – Milana Jiráska

V několika prvních ročnících se ve spolupráci s Čs. rozhlasem všechny běhy odstartovaly společným výstřelem, přenášeným z Prahy v přímém přenosu po rozhlasových vlnách do celé republiky. Po roce 1990 však byl tento způsob opuštěn a jako startéři začali působit bývalí vynikající olympionici (J. Kynos, I. Bugár, L. Daněk, T. Dvořák), v Praze též předsedové ČOV (Čáslavská, Jirásek). Právě současný předseda ČOV Milan Jirásek se může pochlubit ojedinělou bilancí – za 16 let svého působení v čele ČOV odstartuje ve středu v 18 hodin běžce na pražském Strahově již podesáté!

Benjamínek z Vrchlabí a největší „masovka“ v Ostravě

Od 3. ročníku došlo k rozšíření BOD prakticky do všech tehdejších 10 krajů. Jednotliví pořadatelé si pak postupně volně upravovali program, ať už délkou tratě nebo volbou věkových kategorií. Některá města od té doby běh konají pravidelně (Liberec, Ostrava, Brno, Zlín, Jilemnice apod.), někde došlo k přesunům (například z Nové Včelnice do Českých Budějovic). Vůbec nejmladším pořadatelským městem je pravděpodobně Vrchlabí, které se přihlásilo teprve v roce 2007. Na severu Čech je tak největší „hustota“ BOD – Jilemnice, Liberec, Turnov, Lomnice na Popelkou, zatímco ve více než polovině dřívějších krajských měst (v Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Jihlavě či v Olomouci) se vůbec neuchytil.

Celková účast se v posledních letech pohybuje v rozmezí 10–13 tisíc běžců, ovšem více než polovina z tohoto počtu připadá na Ostravu, kde se těchto vysokých počtů dosahuje řízenou účastí na většině základních (ale i mateřských) škol.

TERMÍNOVKA BĚHEJ.COM