Pokud vás kultovní knižní titul Born to Run (Zrozeni k běhu) připoutal do křesla a následně z něj nasměroval do běžeckých bot, překlad další knihy o běhání udělá nejspíš totéž. Angličan s krkolomným jménem Adharanand Finn letos vydal své postřehy z půlročního pobytu v srdci světového běhu, keňském Itenu. Právě vyšla a k mání je v knihkupectvích i v eshopech />Odkaz na článek

Asi tu budu za kacíře, ale… Born to run mi přijde jako tendenčně napsaná kniha na objednávku firem Vivobarefoot a kdoví jak se vůbec ty firmy jmenují…tedy aspoň se zajímavou zápletkou. Tato kniha je podobná? Abych znovu nevyhodil peníze, které bych mohl ušetřit na pořádně odpružené boty 

Včera jsem si tuto knihu koupil a na jeden zátah přelouskal. Není to tak čtivé jako Born to run, občas se vyskytne nějaký překlep, ale je tam dost zajímavých informací na to, abych utracených peněz nelitoval. Za sebe hodnotím 8/10.

Dostanu ji pod stromeček, teda jestli ji bvydržím do té doby neotevřít. Born to run mě okouzlila. Miluju tu knihu.

>> Matěj, 30. 10. 2012 13:28:32

„Asi tu budu za kacíře, ale… tvůj příspěvek mi přijde jako tendenčně napsaný na objednávku firem Asics a kdoví jak se vůbec ty firmy jmenují. Ty další jsou podobné? Abych znovu neztrácel čas, které bych mohl ušetřit na pořádné proběhnutí.“

>> Matěj, 30. 10. 2012 13:28:32

Proč jsi vyhazoval peníze? Já si ji půjčil z knihovny a teď udělám to samé.

autor – Finn – publikoval na nete vela kratkych clankov a ukazok z tejto knihy a boli k tomu vselijake mohutne diskusie, myslim ze ma aj vlastny blog kde sa da celkom dobre zistit co asi v tej knihe vsetko bude, Co si pamatam z citania niektorych ukazok tak je to rozhodne lepsia kniha k behaniu ako bola Born to Run.

„Co žene Keňany za vítězstvím, vlévá jim do žil litry sebedůvěry a deptá soupeře ještě před startovním výstřelem? Jaký je návod na úspěch?“

Nevím, knihu jsem nečetl, ale možná jsou odpovědi na tyto otázky jednodušší, než bychom čekali:

http://isport.blesk.cz/…uze-moc.html

Kniha je zajímavá jako sociologická studie společnosti, kde běh může být jedním z mála možných východisek z hmotné nouze. Právě tak k němu keňští běžci přistupují, žádná zábava, radost, běh pro vyčištění hlavy či kvůli pocitu naplnění a uspokojení. Ale soustředěnost, odpovědnost, rivalita, touha po úspěchu a tím i zabezpečení. Žádná sranda, jen práce, které je vše podřizováno. Denní rytmus, jídelníček, osobní život veškerý žádný. Žádné rozptylování, jen asketický život v běžeckém campu. Přestože mám běhání rád, nechtěl bych být běžcem v Keni.

>> Dav, 04. 11. 2012 10:04:54

Bez obalu to říká v posledním Běhej Daniel Orálek. Doufá, že se jednou v Africe budou mít líp a jejich výkony půjdou dolů.

co ja vidim je ze zapadna civilizacia tzv rozvinuta, je na cesta sa mat cim horsie, takze skor my pripdeme na uroiven kenanov ako oni na nasu zpred 10 rokov, co sa tyka nas z CSSR tak na nasu uroven zpred 23 rokov. nejak ale pri zhorsovani zapadnej zivotnej urovne nevidikm zrychlovanie bezcov. zopar konkurencie schopnych, napriklad v ramci projektu oregon tiez nerobia nic ine ako len trenuju a regeneruju, pritom maju milionarkse zabezpecenie

>> rudo, 04. 11. 2012 21:26:32

Podmínky můžou mít běžci v Africe i ti z „rozvinutého světa“ stejné, ale motivace je rozdíl.

Podobné srovnání je možné u našich sportovců před desítkami let a teď. Fotbal, hokej, všude je to vidět.

>> marek27, 04. 11. 2012 21:35:53

jasne ved o to ide

ale okrem motivacie ide naozaj aj podmienky – tie zivotneho prostredia, cista voda, cisty vzduch cista strava, EM a ine

to bolo kedysi v europe ovela lepsie a hlavne za sociku strava bola ovela lepsia, cistejsia.

Pěkná knížka, čtivá a užitečná i pro hobíka. Mnohem víc mě ale oslovila Born to run. Jen mi přišlo úsměvný autorovo zlepšení, vzhledem k jistým předpokladům se člověk nemůže divit, když se zlepší na ony časy po dlouhodobém tréninku s nejlepšími běžci světa :)

Než jel do Keni, měl desítku za 38:35 (str. 23), po tréninku tam měl čas na desítku 35:50 (str. 214), ale čas na maraton vůči novému času na desítku výrazně horší a to 2:55:00 (str. 216), takže evidentně rozvinul rychlost více než vytrvalost.

Knihu jsem přečetl zatím jen do poloviny a pak až její závěr (dostal jsem ji darem).

Zaujalo mě, že Keňané trénují s hodinkami, když autor například popisuje, jak všichni běží fartlek stylem přesně 60 sekund velmi rychlý běh a 60 sekund pomalý, jinak je zajímavé, že se i v této knize uvádí, že děti běhající bez bot jsou mnohem rychlejší než děti běhající v botách. Zajímavé též je, že přestože v běžných situacích na nějaké dodržování časů schůzek apod. nehledí, tak běžecké tréninky vždy začínají na minutu přesně.

Jinak jako důležité vnímám, že běh je pro Keňany naprosto přirozená součást života, přičemž běhají už od útlého věku, avšak ti, kteří se chtějí běháním živit, nepracují, ale v kampech jen jedí, spí a běhají. Konkurence je tam ale obrovská a i pobyt v kampech musí být pro mnohé velmi stresující, na jejich místě bych opravdu být nechtěl.

Věřím ovšem, že pokud něco stojí za mým zlepšováním, tak je to právě to, že se běh stal přirozenou součástí mého života a že běh patří k mým přesunům do obchodu, na úřady, do kostela, na oběd, vlastně kamkoliv. I když kniha obsahuje hodně informací, tak právě v tomto mi potvrzuje, že takto je to pro mě správné.

No řekněme, že jako většina povinné četby je i tato poněkud nudná.

Prdlačky nudná, je to fantastická kniha

>> Lipenská lokomotiva, 19. 01. 2013 20:51:26

Mně to tedy přišlo dost nudné. Autor se často opakuje, překlad je jazykově nevalný (nebo je takový již originál), někde jsou vyloženě chyby – např. str. 186–7 věcně: čas 2:05 je o tři minuty pomalejší, než britský rekord; jazykově: dovolat se „na“ člověka nezní moc česky.

Ale přečetla jsem, když je to povinné

Našel jsem vývoj jeho výkonů

>> MartiNo, 19. 01. 2013 21:42:28

asi zbytocne vraj to nebude maturitna otazka

>> kanovsky, 19. 01. 2013 23:15:48 Ahoj, skvělá práce.

já bych skoro řekl, že se s těma Keňanama trochu flákal, protože to zlepšení mi přijde relativně slabé. No a teď bych prosil rady co stojí za přečtení dále, mám hotové Keňany i Born to run, druhá kniha mě oslovila mnohem více. Chystám se na slavnou knihu ( O čem mluvím, když mluvím o běhání ) a budu rád i za další tipy.

>> bjerndi, 20. 01. 2013 11:59:28

Už vícekrát jsem slyšel o Malé červené knize o běhání, ale ještě jsem ji neviděl, pouze jsem četl na Internetu nějaké ukázky.

>> bjerndi, 20. 01. 2013 11:59:28

Dobrá je tahle http://www.scribd.com/…-Injury-Free ale bohužel jenom v angličtině

Zkus tohle: http://www.srovname.cz/…en/k.1468417. Skvěle napsané a ten člověk je fakt borec.

>> bjerndi, 20. 01. 2013 11:59:28

o cem mluvim je taka pohodova knizka …ziadne zazracne treningove rady…ale pekna…uplne z ineho cesta je ako pisu nadomnou Running fast, injury free …plna brutalnych treningov a casov na urovni svetovych rekordov

Díky za rady, nehledám nějaký tréninkový tajemství. Spíš mě oslovil duch BtR, ale celkově to hezky zapadá k sobě ( obě knihy )Táhne mě to když už tak k delším věcem a složeným závodm z více věcí než je jen běh ( AR, survivaly atd ) takže ocením i nápady z tohoto " těsta. Na druhou stranu neříkám, že si vyzkoušet sem tam i max. svých možností na čas člověka nezajímá, ale spíš se to musí nějak sejít ( dobrá parta na závody, prázdnej kalendář atd… )

>> Berunda, 20. 01. 2013 18:01:46

Souhlasím,tahle knížka je zatím asi nejlepší co jsem o běhání četl z těch cca 25 běžeckých knih co mám doma. Běhání s keňany ale stojí taky za přečtení.

v cestine ma velmi kedysi zaulajala knzika od Kratochvilova-Kvac titul si uz nepamatam a potom taky roman s nazvom – neveim presne ale asi :

Proc mlcis Pheidipides

od ceskeho autora, nazvy jednotlivych kapitol boli medzixasy po 5KM pocas narodneho majstraku v maratone, vyslo to asi ped 25–30 rokmi

>> rudo, 20. 01. 2013 21:26:04

http://www.behej.com/…feidippide/1