Podle něj šlo o náročný závod, v němž výsledné časy, které i při současné úrovni českého vytrvalostního běhu patří spíše k průměrným, byly ovlivněny profilem trasy a počasím.

„Byl to náročný závod. Přestože start byl již v 8:25 ráno místního času, během závodu panovalo poměrně velké vedro, ani trať nebyla úplně rovná,“ přišel po závodě s postřehy ohledně jeho podmínek Jiří Homoláč.

Podle Homoláče bylo naštěstí na trase dostatek občerstvovacích stanic: „Byl na nich vedle vody i led, takže se člověk mohl zchladit,“ uvedl Homoláč k tomu, jak se během závodu s teplým počasím vyrovnával.

„Vzhledem k tomu teplu považuji svůj výsledek za přijatelný,“ zhodnotil pak svůj výkon. Přesto se nabízí úvaha o tom, že v případě vyladění na závod na velké mezinárodní akci a atakování osobního rekordu mohl pomýšlet na umístění v první desítce. Jak často opakují (nejen) atletičtí odborníci, cesta k úspěchu vede jen přes překonání rekordů, ať již osobních či národních.

Ještě hůře než Homoláč se s podmínkami v Kazani popasoval letošní mistr republiky v půlmaratonu Vít Pavlišta. Jeho času 1:10:49 patří v letošních půlmaratonských tabulkách až 26. příčka (Homoláčův čas je v tabulkách desátý). Univerziádní půlmaraton naopak katapultoval Katarínu Bérešovou na třetí místo letošních společných česko-slovenských půlmaratonských tabulek.

VÝSLEDKY