Moje pravidelné sportování (cca 1,5 roku) nastartovala bolestivá záda (ochablé zadní svalstvo) a vůbec zoufalá kondička. Dnes jsem schopen věcí, které by pro mě byly dříve nepředstavitelné, nejhorší bolístky pominuly… ale zajímalo by mě, jak mnoho ještě můžu čekat…

• Je fajn, že jsem schopnej přesunout se po svých za hodinku o 10 kiláčků dál, ale když ráno vstanu (nemyslím po nějakém větším zápřahu), ploužím se na záchod jako důchodce 
• Je fajn, že jsem schopnej tři hodinky šlapat na kole, ale záda a krční páteř si stále sílícím žadoněním pár přestávek vydyndá. Ne že by mi přestávky nějak zvlášť vadily, spíš to stále sílící ‚dyndání‘ snižuje komfort jízdy. Vydržím mnohem déle, než dříve… ale nevím do jaké míry více vydržím a do jaké cítím menší bolest.
• Je fajn, že už můžu sedět s loktama opřenýma o zem mezi roztaženýma nohama, ale když se zvedám ze země – cítím se v bedrech ztuhlej, jak starej flašinet a půl minutky mi trvá, než se dostanu do běžnýho provozuschopné­ho stavu.

Táhne mi na 42 let a doby dětství, kdy jsem vyskočil ze sedu a bez jakékoliv bolesti se dostal do okamžitého pohybu jsou nenávratně pryč … myslíte, že není naivní doufat, že mi aktivní cvičení vrátí i tuhle přirozenou dětskou pohyblivost? Dost by mě zajímalo, jak jsou na tom v tomhle ohledu padesátníci po víceletém pravidelném cvičení.

>> ghibulo, 05. 03. 2012 10:59:07

Pohybuji se (řekněme rekreační sporty a turistika lecjakého druhu) celý život, je mi skoro 48, a za sebe byť nerada musím přiznat, že tebou popisované příznaky stárnutí (neříkám tomu reznutí, ale opotřebování, neboť „je lepší se opotřebovat než zrezivět“) pociťuji stále intenzivněji.

Je pravda, že třeba dříve chronicky bolavé několikrát operované koleno jsem zdárně rozběhala do minimální bolesti, a taky bolavá záda z mládí se mi přidáním vhodnějšího sportu k stáru výrazně zlepšila. Na druhou stranu se mi ale zase se s… druhé koleno, krční páteř cítívám, přidávají se občas kyčle a kdesi cosi.

Shrnuto: něco se (vhodným) pohybem lepší, celkově chátrání nezadržitelně postupuje.

No, letos mi bude 50 a nemohu říct, že by mne nic nebolelo. Bohužel jsem si v mladších letech zadělala na pár problémů, kterých už se zbavit nelze – mám skoliozu, dvakrát vyhřezlou plotýnku, z toho trochu ochrnutou nohu. Řekla bych, že to je věčný zápas, kromě běžného pohybu – beh, kolo, lyže- musím cvičit různé rehabilitační cviky na míči, a Flexi barem, McKenzieho cviky, prostě pořád pátrám, zkouším, navštěvuji různé fyzioterapeuty, cvičím a ono to docela jde. Rozhodně ráno vstávám z postele docela křepce a mám-li se porovnat svůj stav se stavem nepohybujících se vrstevníků (a že jich přes den vidím, pracuji v lékárně a pořád někdo chce nějaký zázrak na bolavá záda, kolena, kyčle) je to docela v pohodě. Prostě při vhodné a systematické rehabilitaci bych to neviděla do dalšího půlstoletí tak černě.

Hmm… díky za příspěvky… je mi tedy už jasný, že jako v dětství už to holt nebude… ztuhlé svaly, záda… po chvíli sezení, nutnost se neustálé rozhýbávat… zřejmě tedy patří k věku … a sport+joga to jen trochu brzdí a udržuje v rozumných mezích.

*>> ghibulo, 05. 03. 2012 10:59:0 Je mě 52 jsem na tom o poznání lépe ,totiž snažím se tyto příznaky nevnímat!

Letos mi bude 44, začínal jsem s bolavými zády, nadváhou, před 20 lety jsem si zlomil chodidlo, kolena mám dorasovaný ze sjezdovýho lyžování. Ale když už jsem loni „dokulhal“ 2× maraton, tak to chci dát letos ještě rychleji a ukázat těm mladým klukům, že i ve starý kastli, může být dobře zajetý motor. Nikdy to už nebude lepší, jen to stárnutí můžeme oddálit, moc nebreč a pořádně trénuj 

>> Strouhal zdenek, 05. 03. 2012 17:09:38 >> Zdeněk68, 05. 03. 2012 19:15:54

Néé… v tom není problém, nikdy mě žádná bolístka nezkrušila tak, abych se kvůli ní nechal zbytečně připravit o to, co mám rád … spíš mi hrozí podceňování a přehlížení těchle věcí, za což mě má žena už nejednou proklela (abych jako nehazardoval se zdravím)… . Když se chci ale tady od ostatních dozvědět, jaký jsou perspektivy… tak je třeba si nalejt čistýho vína ;)

>> ghibulo, 05. 03. 2012 19:34:18

Myslím, že sis sám odpověděl. „Podceňování a přehlížení“ je největším nepřítelem provádět „ty věci, co máš rád“. 

Naše partnerky mají (v těchto záležitostech) většinou pravdu. 

Při respektování rad typu: „Musíš víc poslouchat svoje tělo“ máš ve svém věku dobrou perspektivu.

Pokud mohu přidat vlastní dobrou zkušenost: bez ohledu na věk, je potřeba se věnovat (kromě vytrvalosti a pálení tuků) rozvoji síly a rychlosti.

>> milan, 05. 03. 2012 20:09:23

síla a rychlost… tím myslíš zařazovat kopce a neustrnout jen na nízkotepových trénincích?

Můj vysněný cíl je zatím asi spíš jen v té vytrvalosti. Mám nádhernou cestu do práce a abych jí dokázal bezezbytku využívat, znamenalo by to cca 2×15km každý všední den. Když svoje tělo dokážu připravit na zvládání takovéto zátěže, s rychlostí alespoň 6min/km… budu si připadat jako na Mount Blanc Zatím jsem tak těsně pod třetinou cesty ;)… snad to zdraví a vyměřenej čas dovolí…

>> ghibulo, 05. 03. 2012 20:56:13

Dlouhodobá orientace pouze na vytrvalost není pro organismus dostatečným stimulem.

Osobně preferuji všestrannou fyzickou zátěž (nejen běh) všech intenzit. Právě síla a rychlost odchází nejrychleji, ale je otázkou, do jaké míry je to dáno přirozeným stárnutím organismu nebo naší pohodlností.

56, a zachvilu budem 57. najhoorsie som sa citil zdravotne v detstve a potom v koncom puberty uplne ma dorazil maturitny rocnik a nasledna vyska. zacal som sa vracat k zivotu az na vojne a zacal som znovu behat. vbsetko sa krasne zlepsovalo ale potom som to posral velmi zlou volbou stravy, nepocuvanim tela a nevhodnym treninkom… telo vypovedalo sluzbu este pred 30 a snaha o navraty ku sportu bola marna, bplesti, unava, choroby, zranenia a potom som to vzdal uplne. Spamatal som sa v roku 2005, teda v 50, zacal som poklusavat cvicit a snazil som sa najst stravu co ma vylieci a bezal som zavod na 30km do vrchu – do kopca ma nohy neboleli na rovine a dolu kopcom stale bolesti. Odvtedy hladam skusam studujem a postupne ako nachadzam nove a nove veci ohladom stravy mozem trenovat viac a viac, obcas sa dam zatiahnut do chybnych smerov, tak stratim niekolko mesiacov, dokonca napsoledy takmer 18 mesiacov ale som sa z toho vylizal ked som pochopil co bolo spravne a co nie. Stale sa mi ukazuje ze o vsetkom rozhoduje strava. Kombinujem zavodnu chodzu, ultra chodzu, behanie, doplnkove akrivita ako cyklo, inline, minitrampolina, eliptic a chodecky trenazer rozne posilovacky s vlastno vahou, cinky a pristoje, najvaci rozdiel ale robi joga. popri tom rozne detox kury.

Citim sa momentalne lepsie ako ked som bol kedykolvek predtym ci uz v detstve puberte alebo neskor v dospelosti.

Co sa tyka teorie, ludske telo ja navrhnute tak aby nestarlo a nedegenerovalo a vsetky poskodenia su vratne. Na nicenie a starnutie treba vynalozit systematicke usilie, co sa 99.99% populacii velmi uspesne dari vdaka pomoci lekarskeho systemu, vcyzivovej propagandy a fireim na vyrobu falosnej stravy.

Okolo mna v mojom chodeckom a aj veteranskom oddiely je viacero svetovych rekorderov a majstrov sveta vo veteranskych kategoriach 50,55,60,65… takz eprikladov vidim denne spustu a ziadne vyhovorky. bud fit

>> milan, 05. 03. 2012 21:08:35

absolutny suhlas, rychlost a sila je velmi dolezita, suvisi to s nabudenim hormonalneho systemu a udrzovanim hodnot rastoveho hormonu a inych (testosteron navysovat ale neplytvat  )

Samostatné téma o osteoporóze jsem nenašel, tak k „reznutí“ přidávám článek k diskuzi:

http://www.badatel.sk/…kar-nepovie/

Bude mi padesát a v životě jsem na tom nebyl líp, než jsem teď. Jen to dá víc práce než dřív:-)

>> milan, 30. 05. 2013 07:02:42

Dík za zajímavej odkaz, sám do sebe lifruju mléko formou ranních půlkilovejch jogurtů+müsli už pěkně dlouho – asi to budu muset nějak překopat… a nebo by možná stačilo si častěji dopřát šálek ‚škodlivého‘ kafe? …

http://www.zbynekmlcoch.cz/…apnik-horcik

pohrat si se statistikami tak aby nam vyslo co chceme, neni az takovy problem.

Nerikam ze na tom „pretizeni“ kosti prilisnou koncumaci vapniku neco neni.

Jenom mi nesedi to obecne vysvetleni, ze bunky v lidskem tele maji omezeny pocet cyklu obnovy a kdyz je vycerpaji tak zestaneme. Jak do toho zapadaji neustale poskozovane a obnovovane svaly sportovcu, kteri si zachovavaji silne a funkcni svaly cely zivot, zatimco lidi fyzicky neaktivni maji svaly zakrnele, slabe a nefunkcni?

Jedním ze zdrojů odvápnění je kortizol. S věkem poměr kortizol:DHEA klesá. Když nebudou v pořádku hormony, nepomůže ani snídání krápníků.

statistiky kde premliekovane civilizacie si lamu v neskorsom veku kosti a klby su daavno zname a vysvetlovalo sa to predtym aj mechamizmom ze priamo pri traveni mlieka vznika take kysle prostredie ze telo musi pouzit vapnik na neutralizaciu takze celkova vapnikova bilancia pri mlieku je vlastne negativna

a naopak tam kde ludia beru vapnik zo zeleneho a vyhybaju sa mlieku tak tam sa kosti nelamu ani v muciarni

zjednodusene pravidlo – s veganskym vitarianom ani lietadlo nepadne

>> rudo, 30. 05. 2013 22:26:23

není mléko jako mléko, to co dnes pijeme určitě nemá patřičné biologické hodnoty, a když si přečtu na krabici doporučenou dobu spotřeby za měsíc, tak to ani není mléko, ale chemický produkt,

mléko je to, co má ještě nějakou biologickou hodnotu, než to projde technologickým procesem,

pred par dnami prebehol na ofrach clanok od nejakej vedkyne co mala neliecitelne problemy s rakovinou prsnikov a nasla si ze v cine zeny rakoviny prsnikov nemaju (diskusia samozrjeme akolo Angeliny a jej samoaptucie) a muzi nemaju rakovinu prostaty, a dala to jednoznacnej suvislosti ze v cine nepiju mlieko a akonahle sekla ona s mliekom a vsetkym mliecnym tak sa jej zacali vsetky nadory zmensovat a do niekolkych tyzdnoch ju lekari vyhlasili za zdravu, pritom ta statistika samozrejeme sa da vysvetlit vselijako inak

>> rudo, 31. 05. 2013 09:50:01

ani pravidlo ani dogma,

obsahuje lehce vstřebatelné a tedy i zabudovatelné aminokyseliny, tedy i pro CA mohou tvořit základní výživový zdroj, typologie některých nádorů bílkoviny vylučuje nebo omezuje,

>> Desert, 31. 05. 2013 11:14:35

co hovorim je ze mozem si vybrat hocake fakty a zostavit z nich statistiku aka sa mi paci a z toho vytvorit akukolvek teoriu aku prave potrebujem. Ja nepodporujem pitie mlieka a jedenie mliecakov, len neberiem automaticky vsetky zdvodnenia tak ako sa predkladaju

Jaký máte názor na argument, že pravidelní dlouholetí bězci nemají problémy s osteoporézou díky zhutňování kostí dopady nohou na pevnou zem?

>> milan, 31. 05. 2013 12:55:46

toto je casto spominane a statisticky podporovane

nie je nutny beh – dopad na cestu, cvicenie so zatzou, cinky v podstate kazdy sport kde sa zatazuje silovo ryzhlostne stimuluje pevne kosti, napinanie svalu namaha kost pozdlz ktorej ten sval pracuje

nejde nevyhnutne o tie narazy

na druhej strane pravdilne behanie sposobuje stratu vapnika potenim a inymi mechanizmami a tak moze kompenzovat tu nadmernu vapnikovu konzumaciu co je v clanku citovana ako povod problemov

>> milan, 31. 05. 2013 12:55:46

dáno charakteristikou nervových impulzů pro pohyb, podporují krystalizaci, tedy i ukládání, ve skutečnosti formou regenerace a dle kvality pohybu zesílení kostí, pokud pohyb vázne, potom se vápník dostane do organismu v amorfním ( spíš nekrystalickém stavu) a není-li odplaven, může vyplavovat jiné prvky ( K, Na, Mg) dle lineárního a křížového pravidla, deficit znamená perspektivní zdravotní problémy, pohyb by mi měl příslušné minerály dostat na patřičné místo v jejich aktivním stavu, přebytek by se měl odplavit pocením, nebo vyloučit,