Zdravím všechny, je to cca rok, co jsem běžel svůj první maraton ve Varšavě. Shodou okolností mi pár měsíců předtím zemřel pes, se kterým jsem chodíval běhat a navíc jsem se odstěhoval z města, ve kterém jsem měl perfektního partnera na běhání. Vždycky jsem žral víc než ostatní a nikdy mi to moc nevadilo, protože jsem byl také dost aktivní. Ale po tomhle šoku jsem se skoro úplně přestal hýbat a běhání bez psa mi nedávalo smysl.

Dnes začínám znovu. Mám 100 kg (při 175 cm) a začínám na kilometru denně. Nenechte to tam taky dojít. Cíle jsou na houby, důležitá je cesta.

zkus chodit do schodů! Ono se to nezdá ale je to makačka jako blázen , no pokud ti to nestačí, tak si dej taková ta závaží na suchý zip na nohy a uvidíš!!!
S těma závažíma opatrně, ono to vypadá že 0.3kg na nohu je směšný, ale on tě ten smích HODNĚ rychle přejde, to mi věř!!

Jinak přeji brzkou rozlučku s těma kilama navíc. ( Já jsem taky žravej a nejoblíbenější jídlo je u mně knedlík , knedlík potom taky knedlík pak zmzrlina , čokoláda , buchty, palačinky a zase knedlík . Nejsi v tom sám!!!) I když maratón mám v plánu – NIKDY ! Je ovšem pravdou, že ještě před pár měsíci jsem na otázku za kolik mám patnáctistovku jsem odpovídal nevím, protože vůbec nikdy ( ani na základce!) takže čistý vzduch a lehký nohy!

covece nevim – jaka byla tva motivace predtim? Osobne je pro me spis hlavni cil, ackoliv dost nerealny, tak si tu cestu prokladam mezicilema a vypada to, ze si ten velkej nerealnej cil splnim… :)

At uz te ted motivuje cokoliv, at ti to vydrzi a uz te to nepusti. :) Beh je cesta na dlouhou trat, byt se sklada s kratkejch useku. Nejde nikam spechat, protoze do cile dorazis vzdy. Jde jen o to, zda uricenej bez pozitku z cesty nebo si tu cestu s mezicilema budes uzivat.

ps: take jsem behaval se psem :(

>> Jiří Dobrý, 06. 09. 2013 16:34:08

Jestli to jen trochu jde, tak si zase pořiď běžeckého psího partnera… . Ať se daří!