Zdravím. Chtěl bych se jen zeptat, jestli může převýšení 10 metrů na půl kilometru hrát nějakou roli při čase? Konkrétně se jedná o úsek, který běhám desetkrát (tam a zpět takže převýšení 10 m na půl km do kopce a potom 10 m na půl km z kopce). Mám totiž ještě jednu trasu, kde je na pěti km převýšení 20 m nahoru a potom na dalších 5 km navýšení 20 m dolů a ty časy na těchto dvou stejně dlouhých tratích se dost liší, tak jestli to může mít vliv?

Jen ještě dodám, že v obou případech se jedná vlastně o běh s převýšením do kruhu. Někde jsem četl, že v tomto případě dělá zhruba převýšení 100 m 400 m tratě navíc. V prvním případě to je tedy 200 m převýšení do kruhu na 10 km, takže celková trať jakoby 10,8 km a v druhém případě 40 m převýšení do kruhu, takže celková trať v podstatě 10,16 km, je tento pohled alespoň okrajově správný?

>> rar2, 27. 08. 2014 10:14:38

Pohled je to správný s tím, že počítat by se měly pouze nastoupané metry – tedy když máš desítku se startem a cílem na jednom místě a nastoupáš při ní 100 metrů, tak to vydá cca. za 10,4 km po rovině (aspoň podle mých vlastních zkušeností). Samozřejmě to platí za předpokladu, že profil je plus minus rovnoměrný – když si představím okruh, který celou dobu stoupá a na konci je strmý sešup dolů, tak faktor prodloužení jistě bude větší.

Díky, profil je celkem rovnoměrný, horší je to s terénem, ten okruh s větším převýšením je hodně terénní (bláto, rozbité cesty, kaluže, tráva) narozdíl od druhého okruhu, kterým je cyklostezka. Předpokládám, že i ten terén může mít vliv na horší čas?

>> rar2, 27. 08. 2014 10:41:18

od určité míry „rozbitosti“ bude mít terén silný vliv, rozhodí Ti to rovnoměrnost a plynulost kroku a to se zákonitě projeví, míra projevu bude závislá nejspíše na jednotlivci.

Moja skusenost: Trail Kamzik – Baba – Kamzik na upravenych lesnych cestach – 53 km, 1600 m prevysenie – 5:15 hod V tom istom roku trail nonstop beh hrebenom Nizkych Tatier po klasicky tatranskych kamenistych a kosodrevinovych chodnikoch – 49 km, 2000 m prevysenie – 6:15 hod. Takze teren hra SAKRA vyznamnu rolu v dosiahnutom case.

V mém případě hraje terén mnohem významnější negativní roli, než zvlnění profilu. Dokonce mám dojem, že ve zvlněném profilu dosáhnu velmi podobného času jako na rovině, zejména pokud se jedná o Tebou zmiňované opakované stoupání a klesání v rozdílu jen 10m. Výrazně horší čas bych asi měl hlavně tehdy, kdyby klesání a stoupání bylo souvislé a kdyby se přitom začínalo klesáním, či pokud by některá klesání byla příliš prudká.

>> martinbilik, 27. 08. 2014 10:28:05

Pred par dnami som si robil test na 5K. Bol naplno, v zavere chybali sily. Nastupane meter 40m. Takze, kedze je to o polovicu kratsie podla teba to vyhadza ze to akoby bolo o 0,2 km dlhsie ?

>> ivan99, 28. 08. 2014 11:41:13

Ano, prodloužení o 200 m mi v tomto případě přijde jako rozumný odhad. Druhá věc je přesnost měření výšky – pokud je to podle GPS, tak tam často bývají značné chyby (obvykle směrem nahoru).

Před 3 lety jsem běžel půlmaraton v Liberci, běžel se na 15 asfaltových okruzích, kde profil byl takový, že nejprve bylo stoupání o 8m, pak klesání o 9m, stoupání o 13m a klesání+rovina o 12m, celkem jsem nastoupal 340m. Tepovka byla dost rozkolísaná, měla 30 lokálních maxim a 30 lokálních minim, nicméně čas jsem měl jen o 14s horší než o dva měsíce před tím na půlmaratonu v Pardubicích. Jinou věcí ovšem je, že se má výkonnost mezitím mohla o něco zlepšit.

Jiný příklad: Dan na zvlněném okruhu v Brně dal český rekord v šestihodinovce, přestože nastoupal 107×7,85 metrů za závod, včetně 107 krátkých, ale poměrně prudkých stoupání.

Každopádně ale nevidím fyziologický důvod, proč by běh na takovém zvlněném profilu měl být výrazněji pomalejší než na rovině.

>> Petr Kaňovský, 28. 08. 2014 16:01:11

Povedz to spickovym maratóncom, co chcu trat vhodnu na rekordy. Na zvlnenom profile vzdy stratis viac energie, ako na uplnej placke. Ina vec je moznost vyhnutiu sa vetru v kopcekoch, ako aj psychologicka vyhoda, ak si silny v kopcoch, proti súperom, ako aj moznost urcitej ulavy pri zbehu a následného vypatia pri vybehu (rozbije sa teda monotonnost a stupnujuca sa unava, to je vsak u elity vedlajsi faktor).

Fyziologicky je rovinata trat VZDY menej energeticky narocna, ako kopcekova. Pri ultra moze byt zvlneny profil výhodou, lebo si urcite svalove partie mozu oddychnut pri nutnych zmenach stylu, ak sa vsak bezi bezna vzdialenost, rovina je rychlejsia.

Do kopca energeticky a casovo vzdy stratis viac oproti rovine, ako ziskas pri zbehu. Na superov sice mozes ziskat, ale cas bude horsi oproti rovine.

>> Petr Kaňovský, 28. 08. 2014 16:01:11

hned 2 možné důvody:

1. pomalá reakce tepovky na sníženou intenzitu (se)běhů oproti výběhům
2. běh v natolik obtížném terénu, že ztraceným metrům na seběhu úměrné zrychlení není technicky možné

>> jm1, 28. 08. 2014 16:27:48

Myslel jsem běh na asfaltu.

Tep při seběhu reaguje přibližně stejně rychle, jako u výběhů roste, prostě na začátku výběhu je nízký, na konci vysoký, na začátku seběhu je vysoký a na konci nízký, takže pokud jsou seběhy a výběhy dostatečně krátké, tak se klidně může stát, že průměrný tep sebehů je podobný jako průměrný tep výběhů. Vše tedy za předpokladu, že sklon je malý.

Vícekrát jsem se snažil statisticky vyhodnotit, zda kopce přece jen nemají nějaký vliv na průměrný tep, tedy zda ve zvlněném profilu není při stejném tempu průměrný tep vyšší, ale nepodařilo se mi žádnou souvislost prokázat. Jinou věcí ovšem je, jak je to s udržitelností tepovky, protože zatímco na rovině bude těsně pod ANP, tak v kopcích bude kolísat od ANP nahoru i dolů.

>> Petr Kaňovský, 28. 08. 2014 16:42:12

2 bod. reakce:

• nejsem si jist, zda se efekt „pokles HR pri sebehu“ neobjevuje az od urcite kondice (ev. nemuze byt prekryt efektem „rust HR v case“)
• rar2 doslova rika „okruh s větším převýšením je hodně terénní (bláto, rozbité cesty, kaluže, tráva)“

>> jm1, 28. 08. 2014 16:56:34

Ano, u rar2 jednoznačně převažuje negativní vliv terénu, plně souhlasím.

Zkus někdy běžet v areálu Plachty pár kol „naplno“ (řekněme šest, to je 4,842 km) a pošli mi pak tcx záznam, poznáme z toho více.

Ahoj,

delší dobu jsem sem nepsala (a dřív jen občas, ale co už), tak je třeba to změnit Mam dotaz, související s tímhle tématem. Letos v květnu jsem běžela desítku v Ženevě, přičemž start a cíl byl na jinym místě. Dle záznamu byl rozdíl výšky start vs cíl přes 50 m (převýšení + 69 m / – 122 m ). Že stoupání ovlivní výkon je mi jasný, ale jak je to v případě, že nejde o okruh? Dá se zmíněnej závod brát z hlediska času jako normální desítka nebo ten seběh ovlivní čas pozitivnějś, než stoupání negativně? Nevim jeslti tu otázku vyjadřuju dobře, snad jo. Šlo o silnici, žádnej terén…

Záznam výšky:

>> JajaK, 16. 07. 2015 10:57:29

Tohle bude mit kazdy jinak. To klesani bylo dost prudky a dlouhy, kdo to umi (dobre sbihat) a neni plne spatnej dokopce, tak by z tohto profilu mel mit rychlejsi cas nez z roviny. Ale kdyz nekdo neumi vyuzit klesani a jeste pro jistotu je slaby nahoru, tak z toho profilu ztraci. Nicmene jako prvni nastrel na co mas, to zas nebude nejaky dramaticky rozdil, ber to jako ±2minuty oproti rovine.

>> SlavoK, 16. 07. 2015 11:23:13

Podle mě je to rovina kromě dvou kilomerů do kopce a dvou z kopce. Já kdybych po rovině běžel 3:30min/km, tak do kopce 4:00 a tedy ztráta 1 minuty. A část z toho bych z kopce určitě smazal.

>> mulisak, 16. 07. 2015 12:50:57

Odhaduji ze tazatelka ma vyrazne pomalejsi tempo takze pri stejnem pomeru spomaleni bude ztrata vecsi. Kdybych psal pro nasi vykonnost, tak dam ±1min.

Díky Tazatelka je pomalá, běžela jsem to za 57 minut. Běham tak 3, 4 běžecký závody za rok a desítku jsem neběžela už asi 2 roky, tak mě zajímalo tak ze zvědavosti, jak to odpovídá aktuální skutečnosti…

>> martinbilik, 27. 08. 2014 10:28:05

Pokud běžím do kopce, tak každých 100m stoupání navíc dělá u mě ekvivalent kolem 400m délky (výpočet dle odhadu VO2 ze vzorců ve studiích dává cca. 450m délky navíc). Příklad Myslivny po asfaltu: 1,45 km + 4 *0,135 km = 1,99 km (cíl o 135m výše než start, délka trasy 1,45 km, čas by měl být u mě při stejné intenzitě/TF obdobný, jako u 1,99 km na rovině), podobný výpočet mi platí i u dlouhých kopců typu Lysá hora. Ale u jiných to může vyjít úplně jinak. Data běhů s kopce nemám, já s kopce efektivně běhat neumím a žádní odvážlivci, co by dali naplno běh třeba z Myslivny dolů, mi data neposlali, ale každopádně bych to viděl tak, že při stoupání i klesání budou ekvivalenty u každého jiné a nezbyde, než si to vyzkoušet a pak používat to, k čemu člověk při vlastním testování dojde.

>> Petr Kaňovský, 17. 03. 2017 20:54:44

Myslis, ze tento prepocet funguje i bez zohledneni v jake n.v. bezis? Napr. vybeh kopce o celkovem prevyseni 1km z 500m do 1500m.

P.S. prosim o vymenu (s) za (z) u Tveho s kopce. Diky.

>> Ajaj, 17. 03. 2017 21:33:25

s kopce (tady se jedná o zdůraznění směru, nikoliv o to, že se běží z konkrétního kopce, třeba Myslivny), podle dřívější úpravy toto bylo preferováno, i teď je přípustné

Pokles tlaku při růstu výšky o 1000m je cca. 80 hPa, takže by pak vycházelo zhoršení výkonu o 8% v 1500m oproti 500m, tedy o 4% v průměru na celý závod, pokud nezohledníme měnící se nasycení kyslíkem třeba v lese apod.

Na 15 km závodu s převýšením 1000m by pak vyšlo 19,5 km bez zohlednění tlaku, či 20,3 km po tomto zohlednění, vliv tlaku je tedy o dost menší než vliv sklonu (plus je tu vliv kvality vzduchu, vlhkosti apod.)