Ahoj běžci,měl bych otázku ke „stylu“ dýchání při běhu. Na základce v tělocviku nás učitelka učila dýchat při běhu jakoby „nadvakrát“ – tzn. vdech klasickým způsobem, a vydechovat nadvakrát – už ani přesně nevím jaký to mělo důvod (možná aby člověk ze sebe vydechl co nejvíc kyslíku?) ale každopádně jsem si na to zvykl a od té doby takto běhám.Párkrát jsem zkoušel dýcha „normálně“ – jeden vdech a najedenkrát vydechnout, ale musím říct, že je mi to nepřirozené, víc přirozené mi přijde vydechování nadvakrát. A moje otázka zní. co je správně?:-) nebo má cenu to vůbec řešit, nebo mám prostě dýchat tak, jak mi přijde přirozené? Může mít styl dýchání nějaký zásadní vliv na běžeckou výkonnost? Díky za Vaše tipy a ať to běhá:-)

z jedny vedecky studie vyplyva, ze je lepsi :

vdechovat nosem a vydechovat pres zadek

kontrolni skupina ktera to delala obracene mela statisticky horsi vykonnost s korelacne vysokym koeficientem

Ahoj, metoda dýchání, o které jsi psal, čtu prvně…Zajímavé…vyz­kouším… Nejčastěji se používá technika: nádech přes nos do hrudníku a do břicha a výdech přes ústa. Já například používám ještě techniku, při které dýchám pouze přes nos ale pouze při nízké tepové frekvenci (do 160 SFmin) kvůli efektivitě práce s kyslíkem. Technika dýchání je u každého individuální a všichni si najdeme svůj styl… Nicméně bych si dával pozor na základní chyby: zdvíhání ramen, spadlá ramena, rotace trupu, zadržování dechu, mělké dýchání a křížení rukou před tělem. Asi takto jednoduše 

>> rudo, 20. 08. 2016 12:43:16

..Rudy báči to už nezvláda.. (rezignoval) ..tak odpoviem zaňho „vlakno s predmetnou témou.už existuje-treba vytrvalo hľadať“

…ach tí mladí…chceli by mať všetko hneď..