zajímavej článek. v Praze nemám pro běhání bosky podmínky, ale na jaře zkusím ve Španělsku pár okruhů na tartanu 

Vyborne a dobre vysvetlene, narozdiel od niektorych odbornych publikacii, cez ktore je utrpenie sa preluskat.

2 Serza: V Prahe mate mnozstvo stadionov a futbalovych ihrisk, kde sa da skoro bez rizika prebehnut po trave pekne naboso. Sam som u Vas roky zil a po kazdom drahovom treningu som mal vylus a rovinky po trave naboso. Lepsiu masaz a pretiahnutie lytkovych svalov ani nepoznam.

Post skriptum.

Škoda, že jsem si tyhle videa nevyhledal, když jsem ten článek psal. Objevila se tam totiž ještě jedna důležitá drobnost. Všiměte si, jak má běžec při běhu přes patu po došlapu chvilku starost s rovnováhou. Projevilo se to drobným zakmitáním prstů na malíkové straně, jako kdyby prsty hledaly oporu. Taková blbůstka, ovšem mnohosettisíkrát opakovaná se spoluúčastní na vyvolání zánětu okostice na přední straně bérce (co to je čtenářům téhle stránky asi nemusím vysvětlovat:-), protože svaly stabilizující patu a pracující s prsty se upínají právě tady. Proto bude zvlášť u běžců přes patu důležitá nejen tlumící, ale i stabilizační konstrukce paty a popřípadě i vložky.

>> OndraVojta, 9. 9. 2008 14:53:41

Jako laikovi mi po zhlédnutí obou ukázek na youtube připadá logičtější dopad přes patu – jeví se mi, že tu pracuje celé chodidlo, zatímco při došlapu na špičky pata „spí“ a celou práci (tj. jak došlap tak i odraz) bere na svá bedra toliko špička chodidla, která se tak patrně dříve fyzicky opotřebuje než při systému běhu s dopadem na patu.

Výborný článek, díky za něj.
Sám jsem letos přes prázdniny chodil běhat na boso a byl to skvělý pocit. Na druhou stranu mi to fest zatěžovalo lýtka, které nebyly zvyklé. Ze začátku jsem proto jen odcvičil abecedu a proběhl se pár set metrů, zhruba za 3 týdny už jsem byl schopný zvládnout 2 km. Na nabíhání kilometrů to asi není, ale jako relaxace to fungovalo báječně. Zaznamenal jsem pouze dva problémy. Za prvé ráno studí rosa jak sviňa a za druhé běhat po asfaltu je jak běhat po struhadle Možná, že kdybych vydržel dýl, by kůže na nohách postupem času stvrdla a dalo by se i po asfaltu, ale letos už to asi nevyzkouším.

>> Sef, 10. 9. 2008 22:02:50

neni nic lepsiho, nez kdyz rosa krasne studi do nozicek, to potom parada, to i ja starej lenoch mam chut behat a neprestat:)

>> apowell, 9. 9. 2008 18:10:48

Problém je jinde a jmenuje se „odražená pata“ – a to bolí jak sviňa . I když nejsem atlet (nebo právě proto), naběhal jsem toho bosky hodně. „Za mlada“ jsme měli ve škole v tělocvičně boty zakázaný, abychom nepočárali podlahu, takže všechno boso, od basketu po opičí dráhu a člunkový běh. A pozdeji potom karate a tam taky kroužení okolo tělocvičny bez bot. Musim říct, že to šlo přes špičku samo, ono docela bolí si přes tu patu dupnout i omylem. A to většina parket a palubek tlumí líp než přirozené povrchy, pokud to tedy nějaký dobrák nepoloží přímo na beton, to je pak peklo…

>> apowell, 9. 9. 2008 18:10:48

Dovolím si polemizovat s Vaším názorem, vycházejícím patrně z několika omylů uvedených v článku. Pata není nášlapným leč pouze senzomotorickým orgánem. Při běhu se zatahuje protože není při běhu potřebná. Ten kdo ji při běhu využívá k dopadu si zadělává jenom na další vertebrogenní bolesti. Až si to všichni zájemci o běh uvědomí, zjistí že, spinace či propinace jsou především kloubní dysfunkce které způsobují až následně svalové dysbalance a které by měli dříve než začnou běhat odstranit! Jinak si spíše ublíží.Je s podivem, že je zde o těch, kteří uvedenými dysfunkcemi netrpí hovořeno spíše jako o hříčkách náhody. Jan Veselý více třeba na www.jtvesely.txt.cz

Julek Pataky a Abebe Bikila – co mají ti dva společného? Devět z deseti čtenářů behej.com odpoví „maraton naboso“. O tom, jestli je maraton bez bot trend nebo úchylka, už tu debata proběhla. Nechci navrhovat návrat na stromy ať už z reflexologických či jiných důvodů, spíš bych se chtěl zamyslet nad během bosky coby specifickým technickým cvičením. OBSAHUJE ZPOMALENÉ ZÁBĚRY DOPADU BOSÉ NOHY