Zdravím, chtěla bych požádat o radu ohledně mého věčného problému – fáze hubnutí (běhám případně zajdu do fitka nebo na spinning, jím střídmě – nepřejídám se, 5× denně, hodně zeleniny a ovoce, kuřecí maso, ryby, těstoviny, rýže, mléčné výrobky atd.) a fáze přejídání (sním na co přijdu až do otupělosti :( s tím, že ale stále běhám – samozřejmě to stojí za nic..) V normálním stavu (vydržím vždy tak max. týden) běhám cca 4×týdně okolo 10km okolo 5:30/km nebo intervaly. Přes den se držím, ale večer mě vždy chytne nepřekonatelná chuť na sladké. Bohužel nemůžu jít spát v normální hodinu kolem 10, protože mám buď věci do práce nebo do školy..Jinak měřím 180 a vážím okolo 65 – vždy jsem ale měla 60, takže to na sobě dost cítím a vadí mi to i v běhu. Děkuji za jakoukoli radu.

váha sa mi zdá ok

s chuťou na sladké väčšinou pomôže pridať tuky.. ľudia sú zblbnutí low-fat mániou a chýbajúcu energiu dobiehajú sladkosťami.. ja poradim radšej pridať slaninu, zasýti, a večer sa nemaškrtí..

>> lemonie, 14. 08. 2011 21:19:53

Tomuhle já říkám oprávněná frustrace chuťových buněk . Plus zvyk je železná košile, jak by řekla teta Kateřina…

Osobně si myslím, že většinu stravovacích vzorců máme velmi hluboce zažitých z dětství (jako ostatně spoustu jiných věcí). A pokud se to snažíme radikálně změnit, organismus se brání. A to právě tím, že nám vnutí skoro až obsesivní chutě, čili do sebe nacpeme spoustu „špatného“ jídla. Jenže problém není často ani tak v energetické hodnotě jídla (kvantitě), jako spíš v kvalitě. Pokud organismus dostane všechno, co potřebuje (vitamíny, minerály, pro daného člověka v dané situaci vhodný poměr tuků, sacharidů a bílkovin) nebude mít potřebu se přefutrovávat.

Čili při změně stravovacího režimu bych doporučil spíš inkrementální postup než radikální změnu. Dále podle mne platí několik zásad:

• většinu jídla si striktně připravovat vlastnoručně a z co nejvíce základních surovin. Je to občas těžké, ale jakmile člověk jí v restauraci nebo polotovary, nemá intuitivní i vědomí přehled o tom, co vlastně jí (energeticky i nutričně).
• jíst to, na co mám chuť. Ne ve stylu, tak co je zdravé – zelenina, tak si udělám zeleninový salát. Ale podle postupu na co mám chuť, to si udělat.
• trénovat vůli. Pokud totiž máme na něco chuť, znamená to obvykle, že organismus chce nějakou látku, která je v tom jídle přítomna. Buďto na to můžeme jít složitě a přemýšlet, co v tom jídle všechno je a dostat to do sebe jinak, nebo si to jídlo prostě udělat. Problém je ale v tom, že organismus toho nepotřebuje plnej kotel. Ale jen přiměřené množství. Čili jíst do polosyta. Když někomu radím, jak na to, tak doporučuji si třeba koupit čokoládu, dát si ji na pracovní stůl, ale sníst denně maximálně jeden čtvereček. Stejně to funguje např. s bonbony :).

A na závěr bych chtěl říct, že změnit často zažité stravovací návyky je mnohaletý proces. Těžko se přechází na nový režim, ale velmi lehce se vrací k tomu starému. Stačí třeba jen návštěva u rodičů, nebo nějaký týden bez možnosti vařit si vlastní jídlo nebo mít zásadnější a rozmanitý výběr v jídle, které připravuje někdo jiný a spousta starých návyků a kil :) je zpátky. Já s tím třeba bojuji naprosto konstantně. Většinu doby sice úspěšně, ale mohlo by to být určitě lepší.

Mám rozečtenou moc pěknou knihu: Jídlo jako pokrm duše. Je o vztahu člověka k jídlu. Autorka nabízí i „tvrdé“ cesty (očisty, …), ale je obrovsky tolerantní (i k masožroutům jako jsem já).

Doporučuji si přečíst, promyslet svůj vztah k jídlu a nechat se inspirovat k menším či větším změnám. Autorka říká: hlavně s láskou!

Ahoj, takhle „od boku“ po precteni me napadaji dve veci. Za prve, jestli v tech zdravych fazich jis dost – ono se to nezda, ale pokud jis opravdu jen zdrave veci, tak to mnozstvi musi byt pomerne velke, zvlast kdyz sportujes. Zkus si spocitat kaloricky prijem a porovnat s odhadem kalorickych potreb organismu (vc. zapocitani sport. aktivit). Pokud je rozdil moc velky, nebo prijem nepokryva ani bazalni metabolismus, telo se zacne branit. Samo si rekne dost, ted se najis a poradne… ovsem to uz vetsinou ne zdraveho, ale cehokoli a v mnozstvi vetsim nez by puvodne bylo potreba… Navic se telo o to vic snazi ulozit nejake ty tuky na dalsi „zdravou fazi“ .

Za druhe me napada, jestli nebehas kazdy trenink ve vysoke intenzite. Pri vyssi intenzite se primarne spaluji cukry, takze si pak telo rika o jejich doplneni. Vysledkem je vlci hlad a chut na sladke. Pokud by to tak bylo, bylo by dobre zaradit par delsich a hlavne pomalejsich behu misto nekterych soucasnych. Ale neznam tvoji vykonnost, treba to jsou same vyklusy a jedny intervaly k tomu .

>> Luckyboy, 15. 08. 2011 17:53:32

To s tou čokoládou by pro mě znamenalo trýznění. Od přírody jsme stejně jako většina ostatních zvířat naprogramování k přejídání se, protože jídlo bývávalo vzácné a nikdo nevěděl, kdy a jestli bude příště. A s cukrem je to nejhorší, moje osobní zkušenost je, že jakmile ochutnám, nezůstanu u jednoho čtverečku čokolády, sním ji celou a ještě pokračuji dál. Takže je pro mě osobně mnohem jednodušší se sladkým vůbec nezačínat. Pomáhá si brzy večer vyčistit zuby.

>> lemonie, 14. 08. 2011 21:19:53

S timhle mam urcite zkusenosti. A taky jsem si vyvinul par triku. Ne zeby to 100pro zabiralo, ale jiste zlepseni v tom je.

1. Casto mam chut neco „zobat“ klasika u me byli arasidy prazene a masne. Lepsi alternativa je pop-corn
2. Kdyz uz si neco sladkyho dam, tak se na to soustredit a „vychutnat“ si to, snist pomaleji.
3. Koupit si nejaky velice chutny a drahy dezert, takze si ten jeden bonbon za vecer vychutnam a vic nesnim

4.Kdyz pozde vecer musis jeste pracovat mozek, mozna ti uz fakt chybi cukr. Dobre jsou treba detske piskoty, nebo pernik. Obsahuji cukr, clovek si zamlsa, ale nedostane do sebe stuzene tuky jako treba z Horalky.

Tak takhle vypadaji moje triky.

U me je to uplne 100pro stejny. Nekdy je lepsi kdyz radsi vstanu a projdu se nebo chvili zatocim rotopedem. Hladina cukru v krvy se vyrovna a jsem zase OK. >> mulisak, 15. 08. 2011 20:03:00

>> lemonie, 14. 08. 2011 21:19:53

Tak nevím, v čem je vlastně problém. Z uvedených údajů mi BMI index vychází na hranici podváhy a normálu (co bych za to dal  ).

Vše je dle mého názoru v hlavě a vlastní více či méně pevné vůli. Když už přijde druhá fáze (přejídání), můžeš vlastní vůlí ovlivnit, zda to, na co máš chuť, sníš či ne. A stejně tak vlastní vůlí můžeš snad ovlivnit nebo si zorganizovat denní program tak, aby sis školní či pracovní povinnosti splnila dříve, na žravou fázi po 22. hodině pak nedojde z důvodu, že to prostě „zaspíš“.

Je to ale dřina, moje vůle je v tomto směru momentálně velice nepevná  .

>> lemonie, 14. 08. 2011 21:19:53 neuvadzas, co znamena „stridme“ pokial ide o mnozstva. z popisu naozaj moze vyzerat, ze hladujes a potom si to telo ziada dobit. kazdopadne ked chces chudnut, miesto spinningu by som dal pianko bike 2hod, miesto behu na 5:30 by som dal beh na tepoch 120–130 aspon hodku

>> lemonie, 14. 08. 2011 21:19:53 Tak o tomto bych mohla povidat romany. Mela jsem obdobi, kdy jsem tak cca 5–6 dni jedla zdrave v pohode apak prisel den, kdy jsem splacala vsechno. A uplne jsem citila, jak telo jde po tukach a cukrech. Pak jsem se citila druhy den naprosto v pohode (psychicky teda samozrejme ne), ale spis fyzicky. Parkrat se mi stalo, ze jsem tohle jeden den ustala a sla radeji spat a druhy den jsem nemela energii na zadny velky beh. Vsechno je o tom, aby clovek jedl opravdu dostatecne a vyvazene, nechybeli mu zadne ziviny. Zaroven je dulezite spokojit zaroven i chutove bunky. I kdyz budes jist dost,ale stereotipne, telo si rekne a nebude to dlouho trvat. Jde pripravit spousta dobrych, ale zaroven zdravych moucniku. Clovek se jen nesmi odbyvat a musi tomu venovat cas. A pak urcite plati „odrikaneho krajice, nejvetsi dil“. Ja mam urcite jidla hrozne rada, ale odpiram si je, to je take spatne, lepsi v mensim mnozstvi je jist a ne se tim pak precpat. Ja toto mam uplne s hloupou potravinou jako jsou piskoty A spanek hraje take svou roli. Pokud telu nedoprejes dostatek odpocinku, to telo nekde tu energii vzit musi.

Tohle je vsechno zkusenost, urcitym zpusobem me to trapi do ted. Mam zhruba dane porce, ktere jim a nechci respektovat to , ze po tezkem behu ten hlad je vetsi a telo potrebuje vice energie, prijde mi to skoda jist vic, kdyz chci zhubnout. A pak na to kolikrat doplatim, bud tim , ze neco splacam a nebo tim ze nemam energii na dalsi trenink. A zaroven ted me telo zaclo zadat vice spanku nez obvykle a ja kdyz to nerespektuji, tak mi to take dela problemy.

Děkuji všem moc za komentáře. Myslím, že každý má v něčem pravdu. Luckyboy – máš pravdu, že pokud mám možnost si jídlo na celý den připravit sama nemám pak výčitky z jídla, které jsem si dala v kantýně (to je ale vyjímečně, většinou si do školy i do práce připravuji jídlo sama). Bohužel ale nemám tolik času vařit si opravdu podle každodenní chuti – je pravda, že kombinuji pořád ty samé věci (většinou hodně zeleniny a k tomu tofu, rizoto, těstoviny, tuňák, kuřecí maso atd.). S tou čokoládou na stole to možná vyzkouším, ale bojím se, že to skončí dalším nepovedeným pokusem skončit s přejídáním :( pam65 – nad knihou určitě popřemýšlím! díky za tip! evca – je pravda, že když mám „zdravou fázi“ snažím se necpat rýží, celoz.pečivem ani těstovinami. Když jsem se jednou rozhodla neomezovat se vůbec (myslím v normálních mezích) vydrželo to také bohužel jen na krátko s tím, že jsem teda zůstala na jedné váze. Když si ale dovolím větší porce, mám okamžitě pocit, že tímto stylem nikdy nic nezhubnu, cítím se pořád „plná“ a ztrácím motivaci.. (jsem opět na začátku). Co se týče tréninku, běhám celoročně asi poslední 3 roky, s tím, že jsem vždycky běhala kratší tratě v pomalejším tempu (okolo těch 6/6:30), ale poslední rok si kilometry přidávám a s přípravou na různé závody běhám poslední měsíc intervaly cca 2× týdně, 1× týdně kopce, 2× týdně volně 10–12 km. Mulisak – mam to bohuzel podobne.. S cokoladou jsem to vlastne podobnym zpusobem nedavno zkousela, ale samozrejme padla za jeden vecer.. SlavoK – diky za rady, detske piskoty zkusim. To je prave ono, nemuzu si bohuzel po tom co prijdu domu dovolit jit hned spat (bylo by to urcite reseni), ale musim zasednout ke stolu a premlouvat se do uceni/psani cehosi.. Pavel S- podle BMI to tak vychazi, ale cca pred rokem jsem byla na vaze 60, kterou jsem mela asi 5 let nemennou (sportuji od detstvi). Bohuzel behem zimy jsem pribrala techto 5kg, kterych se v soucasnem stavu nemuzu zbavit. Problem s motivaci je v tom, ze kdyz clovek zacina tolikrat od zacatku proste uz ztraci viru.. Mam pak vzdy opravdu silne vycitky, protoze vidim jak telu ublizuju (vcerne snizovani vykonnosti). PeterFabok – viz predchozi odpovedi. Na spinning ted nemam tolik cas, ale zaradim urcite vic pomalejsich a delsich behu (vyhovuji mi mnohem vic, nez kratke rychle, ale to tak vetsinou byva..) HuhlaVlk – mam pocit, ze mi mluvis z duse.. Odpiram si vsechny kolace, buchty atd., ale pak si to telo vybere i s uroky. zaroven vim, ze pokud chci zhubnout nechci se po behu najist vic, nez jsem si predem naplanovala.. Presne jak pises, prijde mi to skoda.. Hlavni problem je tedy asi ve vyvazenem jidelnicku, ale ten si jaksi nejsem schopna sestavit pokud chci zaroven hubnout a mit silu na trenink.. trosku zacarovany kruh :(

>> lemonie, 15. 08. 2011 23:08:46

Jo myslim, ze moc dobre znam tve problemy, stejne jako ty me. Problem je v tom, ze si clovek asi musi vybrat, co je pro nej priorita. Hubnout nebo trenovat a mit vysledky? A nebo oboje, ale pomalejsi formou? Pokud ta posledni volba. Pak by to slo resit mozna tak, ze ve tny tezsiho a intenzivniho treninku clovek nebude resit hubnuti a naji se vice, doplni po treninku spotrebovane cukry a energii. A na hubnuti se bude soustredit ve dny, kdy ma lehke a regeneracni behy a nema tak narocny trenink. Beztak telo tuky pali hlavne pri lehkych bezich a ne pri intenzivnich. Nevim je to jen ma uvaha a nevim, zda to neni blbost, ale dava mi to smysl. Ale rikam si ted, jak krasne umim radit. ja mam treba i nektere potraviny, ktere mam zafixovane jako spatne a mamje vyslovene spojene s tim, ze se po nich pribira. (treba trapne ty piskoty) Vsechno je to o hlave.

spavat o 10 vecer je neskoro

a co sa tyka temy v nadpise:

Emil Zatopek – bol som zastancom nestriedmosti v jedle a nestriedmosti v treningu

>> rudo, 16. 08. 2011 00:02:59

Teda rudo, víš jak mě teď štveš? . Ty máš osm ráno, ale já mám půlnoc. Zítra mám dovolenou, ale moc dobře vím, že pokud se někdy (bohužel málokdy) dostanu do postele v devět, tak jsem ráno vyspalej, funkční a vůbec. Bohužel máš někdy až moc pravdu, … ale kolik lidí tím nas… donutíš jít spát. . Dobrou noc – či spíš hezké ráno.

>> EvženGe, 16. 08. 2011 00:10:58

Pamatas na casy ked ujo Causescu vypol o 8 elektrinu kazdy vecer v celej krajine a slo sa chrapat ?

>> lemonie, 15. 08. 2011 23:08:46

Podle popisu všech činností to vypadá, že toho zvládáš opravdu hodně. Zaroveň ale píšeš, že nemáš moc času uvařit si dle chuti. Mimochodem jíš i červené maso?

Když máš „zdravou“ fázi snažíš se necpat rýží, celozrným pečivem? Je to překlep?

Váhový přírůstek se časově kryje se zvýšením rychlosti běhu (zařazením intervalů). Rozdíl ve spalování při tempu 5:30/km a třeba 6–6:30/km je zřejmě u Tebe dost zásadní.

U sebe pozoruji díky dlouhým, pomalým běhům a malé úpravě stravovacích návyků (přes moji oblibu chmelových nápojů) dlouhodobé snížení množství tělesného tuku a mírně i hmotnosti (178cm/72kg).

>> mulisak, 15. 08. 2011 20:03:00

Ono je to individuální. Trénink vůle je to ale pekelný :). Ale musím říct, že to docela pomáhá. Člověk se naučí nesežrat všechno, co mu přijde pod ruku. Podobný princip je pokusit se vždycky nechat na talíře trochu jídla…

Co se týče přejídání se večer sladkým, je třeba nejdřív změnit nákupní zvyklosti a sladkosti nekupovat. I to, že pokaždé v obchodě projedeš „sladkou uličkou“ a něco přihodíš do nákupního košíku je zlozvyk. A když potom večer nebudou sladkosti doma, nemáš se čím přejídat, nebo si dáš něco, co doma je, například ovoce (když už máš chuť na sladké), což je jistě vhodnější než tabulka čokolády. A co se týče čokolády na stole, to je hodně silné pokušení, lepší je mít ji v ledničce. Já mám třeba občas v práci v ledničce tyčinku ledové kaštany a každý den když mám chuť na sladké, mám „nárok“ na jeden dílek (někdy tam taky zůstane třeba dva týdny). A taky se hůř porušuje co je napsané, takže si třeba zvol nějakou sladkou „hříšnost“, napiš si to do diáře že si ji ten den můžeš dát(nebo na ledničku) a odškrtávej to předtím, než to sníš, tím pádem, když už bude po limitu a nebude co odšrtnout, musela bys to tam připsat a to už se ti snad nebude chtít a radši to nesníš.

Chuť na sladký večer taky hodně ovlivňuje tzv. glykemický index potravin. Též patřím k těm, kteří mají silně vyvinutou slabou vůli… je to nekonečný příběh.

chut na sladke moze signalizovat nedostatok chromu manganu magnesia a nejakych inych mineralov

Dekuji moc za postrehy. HuhlaVlk – u tech piskotu mi taky sviti cervene svetlo :) ale je pravda, ze je to porad schvalitelnejsi varianta.. Myslim, ze tvoje teorie urcite neco do sebe ma.. Milan – je pravda, ze behem roku na pripravu jidla moc casu nemam. Jinak cervene maso opravdu moc casto nejim (max. 3× mesicne – jak kvuli chuti, tak kvuli problemum s travenim). S tim „cpanim“ se ryzi, testovinami ve „zdravem obdobi“ jsem to opravdu myslela tak, ze to s temito potravinami neprehanim (rada bych se dostala na svych 60kg). Reagovala jsem na neci poznamku, jestli to prejidani neprichazi z duvodu maleho energetickeho prijmu pred tim. Za den si tak dam treba 1× celoz.pecivo, 1× testoviny/ryzi v normalnim mnozstvi. Nakladam si mnohem vice zeleniny, prip. bilkovin (tofu, syr atd). monny – diky za rady. Problem je, ze momentalne bydlim u rodicu, takze nakupovani neni jenom na me.. Doma se tedy vzdycky najde nejaka sladkost. U me neni ani tak problem cokolada, jako ruzne domaci kolace, buchty.. To je pro me opravdova past. Jedla jsem je od malicka docela ve velkem a toho se ted tezce zbavuji..

>> lemonie, 16. 08. 2011 22:59:05

Mám úplně stejný problém… Hrozně ujíždím na sladkém a mám sklony k záchvatovitému přejídání, hlavně potom večer, kdy přijdu z práce (někde jsem dokonce vyčetla, že jde o poruchu příjmu potravy vedle anorexie a bulimie).

Všechny rady od ostatních jsou dobré a klidně se pod ně podepíšu. Já se snažím moje záchvaty potlačovat tak, že se přes týden (po-pá) snažím stravovat zdravě a vyváženě (jím 5×denně, vyvážený poměr komplexních sacharidů, bílkovin a tuků, zeleninu a ovoce – existují i weby, které jsou schopné ti to spočítat, když tam zadáš, co jsi jedla). No a o víkendu mám vždycky jeden den, kterému říkám „sežer co můžeš“. Obvykle začíná v sobotu po obědě (protože dopoledne jdu běhat a tak se ještě ráno postarám o kvalitní palivo) a končí v neděli po obědě. Po tu dobu prakticky rezignuju na zdravou stravu a jím na co mám chuť (včetně těch nejodpornějších kombinací a jídel, jaká si jen dovedeš představit). Na tenhle den se vždycky těším a vědomí, že čokoládu si dám v sobotu mi pomáhá si jí odepřít přes týden – prostě si jí šetřím. Asi to není zrovna ten nejzdravější přístup, ale jak trefně řekl Luckyboy, zažité stravovací návyky se mění opravdu jen velmi pomalu… tak doufám, že se postupně dostanu do stadia, kdy už den „SCM“ nebudu pro mou psychickou pohodu potřebovat 

kupte si v obchode pre kulturistov (ale maju to aj v cyklo)

chromium picolinate

alebo chrom super aj s manganom

>> lemonie, 16. 08. 2011 22:59:05

Hele ted kdyz jsi napsala, co za den snis, ty se divis, ze mivas zachvaty prejidani? Kdyz snis jedno pecivo a jednu porci ryze a jinak zeleninu a trochu bilkovin (zalezi take co je trochu), ale me to prijde dost malo na to, ze jsi sportovne aktivni a nedivim se tem zachvatum.......ale to je muj nazor.

Problem je, ze momentalne bydlim u rodicu, takze nakupovani neni jenom na me..

>> lemonie, 16. 08. 2011 22:59:05

Tak to je jasné, to se ty stravovací návyky mění opravdu těžko . U nás doma se taky vždycky hodně jedlo maso a tučné, léta jsem proti tomu bojoval, ale bylo to marné. Jenom nesmím udělat tu chybu, že si dám druhý den po maratonu kachnu jako před rokem, když to potom v noci se mnou seklo (glykemický šok s nedostatku sacharidů, takže tuky nemělo co štěpit). Ale neboj, až se odstěhuješ, to bude po problémech 

HuhlaVlk – ne to jsem se zase spatne vyjadrila, reagovala jsem na ten postreh jestli nejim malo sacharidu jako je treba ta ryze, testoviny, pecivo. K tomu samozrejme hodne ovoce, ke snidani musli s jogurtem/mlekem se susenym ovocem/ovesnou kasi/cerny chleba se sunkou nebo syrem/cottage, ke svacinam zeleninu/ovoce/mus­li tycinku/tvaroh atd. Myslim, ze normalne jim fakt dostatecne.

>> lemonie, 17. 08. 2011 19:05:33

nic ti nebrani v tom to zkusit spocitat

>> lemonie, 17. 08. 2011 19:05:33

podla mna taka strava vedie k podvyzive, k chronickemu nedostatku mineralov a incyh vyzivovych latok

je mylne rata sacharidy a tuky a proteiny ide o ine veci

pokial je telo podvyzivene mineralmi bude signalizovat hlad a bude pytat jedlo

telo nemoze za to ze v hlave je to tak popletene ze na signal hladu clovek zase zje demineralizovane jedlo takze este viac zvysi podvyzivu

su ludia chronicky podvyziveny co vazia 100kg 200kg a v amerike aj cez 300kg zeruci totalne demineralizovanu stravu a ich telo hoci supoerobezne je v skutocnosti podvyzivene a ked im zastane srdce nie je to z obezity ale z pokrytickeho mnozstva elektrickych soli a inych mineralov

porovnaj si stravu elitnych kenanov s tym co jes ty, uplny opak