Ivo, za?nu trochu statisticky – prosím, uve? nám n?co z tvých výkon?.

Když statistika, tak statistika. První závod 17. dubna 1957 na Strahov? 3000 m na dráze v rámci p?ebor? Karlovy univerzity. Od té doby cca 3500 start? (p?evážn? b?hy, ale i v jiných sportech). N?kolik let to bylo i p?es 100 start? ro?n?.

Osobní nejlepší výkony: 3000 m dráha 9:36,0; 10000 m dráha 34:59,4; maraton 2:44:09,2 a 100 km 7:41:33. V ch?zi 50 km na silnici 4:46:07,8; 24 hodin na dráze 121 mil 164 yard? (n?co p?es 193 km, myslím).

Byl jsi jedním z t?ch, kterým se poda?ilo turisticky a b?žecky rozhýbat ?eskoslovensko. Tv?j dálkový pochod „Za Kladno štíhlejší“ se snad šel o n?co d?íve, než „Pr?ice“, ?asopis „Maratón – B?hy mimo dráhu“, který stále vedeš, se stal oblíbenou ?etbou stovek b?hajících. Máš za sebou bohaté a plodné sportovní období. Dokázal bys vyslovit, co t? na sportu lákalo, co ti p?inášel, anebo i odnesl?

Víc mi toho dal, než vzal. Díky sportu jsem na vojn? t?i týdny po nástupu zase mohl chodit z kasáren na závody, dal mi ur?itou fyzickou odolnost (v zam?stnání jsem nem?l ani den pracovní neschopnosti) a sílu lépe p?ekonávat r?zné životní strázn?. Naopak mi vzal spoustu ?asu a asi i trvalé rodinné zázemí. Ale nelituji, stejn? by to nebylo nic platné. 

P?i sportovních toulkách jsi navštívil hodn? zemí. Který kontinent ti chybí, a na co z ciziny vzpomínáš nejvíce? Kolika ?e?mi ses domluvil?

V Evrop? jsem nebyl v B?lorusku, na Islandu a v San Marinu, z kontinent? v Austrálii a v Antarktid?, n?kdo k nim po?ítá i Jižní Ameriku, takže tam jsem taky nebyl. Celkem jsem spat?il asi 60 zemí, nejvzdálen?jší Nový Zéland, nejvíc m? fascinoval Omán, nejzvláštn?jší zem? byly KLDR a Saúdská Arábie. 

Na svých cestách jsem vysta?il s pom?rn? dobrou znalostí ruštiny a o n?co horší angli?tiny, jinak láman? se domluvím n?mecky a o b?hání také v pár dalších ?e?ech.

V dob? tvé nejv?tší závodní ?innosti nebyly v?bec k mání r?zné energetické nápoje, speciální ty?inky apod. Na co (jídlo a pití) jsi b?hal (chodil) nejrad?ji?

Obliba energetických nápoj? p?išla ve chvíli, kdy jsem s výkonnostním b?hem již kon?il. Pili jsme, co d?m a hospoda daly, s jídlem to bylo stejné. P?ed závody jsem jedl hodn? sladkého, ale ne žádnou Saltinovu dietu, jsem natolik neukázn?ný, že bych to nevydržel. P?ed chodeckými závody na 50 km jsem se lehce najedl i 30 minut p?ed startem, bez problém?. Je to ale individuální schopnost, žádný recept.

Co ty a Kladno?

V Kladn? jsem žil v letech 1962–1974, a to je dost velký krajíc ze života. Prožil jsem tam rok 1968 a nikdy nezapomenu na noc ze 20. na 21. srpna, kdy mne probudila sov?tská letadla, p?istávající na Ruzyni. 

V lapáckých lesích jsem nab?hal a nachodil tisíce tréninkových kilometr?, zorganizoval prvních 15. ro?ník? uvád?ného dálkového pochodu Za Kladno štíhlejší a s dalšími ?leny oddílu ch?ze tehdejší Lokomotivy Kladno po?ádal „Kožovku“ od 3. ro?níku, když z jednoty odešli házenká?i, kte?í tento závod vymysleli a po?ádali na pon?kud jiné trati.

Takže ke Kladnu mám trvalý vztah a m?l jsem tam i jiné vztahy, které odvanul ?as.

Jsem moc rád, že jsi mi jednou na Lokomotiv? – práv? v cíli dálkového pochodu „Za Kladno štíhlejší“ – ?ekl „p?ij? zas p?íšt? a ur?it? to ub?hneš“, že jsi mne „zau?il“ do taj? b?žeckých i po?adatelských. 

Ivo, p?eju ti, aby sis to krásné jubileum, které t? v letošním roce o?ekává, užil ve zdraví, sv?žesti a stále v plné síle.

rozmlouval Zden?k Ku?era z TJ Sokol Unhoš?