V roce 1987 byl poprvé p?ipraven tzv. rekombinantní erytropoetin a rázem se stal vhodnou kandidátní dopingovou látkou. Ú?inky erytropoetinu jsou z?ejmé. Zvýšením po?tu ?ervených krvinek se zvyšuje i transportní schopnost krve pro kyslík. Erytropoetin skute?n? významn? zvyšuje výkonnost, o tom koneckonc? sv?d?í zástupy chycených dopujících sportovc?, typicky v b?žeckém lyžování a cyklistice. Tyto ergogenní ú?inky jsou potvrzeny i v klinických studiích. Nap?íklad podávání erytropoetinu v dávce menší, než se b?žn? podává u pacient? s anémií doprovázející selhání ledvin, vedlo u trénovaných sportovc? za 6 týdn? ke zvýšení hematokritu (procento ?ervených krvinek na 100 ml krve) o celých 10 %, k prodloužení doby do vy?erpání o 17 % a ke zvýšení spot?eby kyslíku o 8 %. Sou?asn? však u t?chto sportovc? došlo i ke zvýšení systolického krevního tlaku o 8 %. 

Arteriální hypertenze spolu s tzv. hyperviskózním syndromem jsou hlavními a zdraví ?i dokonce život ohrožujícími nežádoucími ú?inky podávání erytropoetinu u sportovc?. Tyto nežádoucí ú?inky a jejich následky nabývají na významu za extrémních situací, jako je nap?íklad dehydratace p?i dlouhých a vy?erpávajících sportovních výkonech. P?íznaky hyperviskózního syndromu zahrnují motání hlavy, šelesty v uších, poruchy vid?ní, bolesti na hrudi v d?sledku zhoršení pr?toku krve v?n?itými tepnami srdce, které mohou skon?it i infarktem myokardu, bolesti v lýtkách závislé na námaze (tzv. intermitentní kaludikace), poruchy mozkové ?innosti a k?e?e. M?že dojít i k rozvoji trombóz s následným uvoln?ním a embolizací do r?zných orgán?. Jsou známé p?ípady cyklist? z let 1987 až 1990, kte?í nevysv?tliteln? zem?eli, ?asto mimo zát?ž nebo dokonce ve spánku. Je zajímavé, že toto období se shoduje s dobou uvedení rekombinantního erytropoetinu na trh. 

Za hodnotu hematokritu velmi nebezpe?nou pro lidské zdraví je považováno 60 %. Mezinárodní cyklistická unie (International Cycling Union) považuje za abnormální hodnoty hematokritu 50 % pro muže a 47 % pro ženy, triatlonisté považují za abnormální hodnoty 52 % pro muže a 48 % pro ženy (jedná se o zvýšení o 3 sm?rodatné odchylky od normálních hodnot). Mezinárodní lyža?ská federace považuje za abnormální hodnoty hemoglobinu 185 g/l. Odhaduje se ovšem, že alespo? 3–5 % diskvalifikovaných profesionálních cyklist? m?lo zvýšené hodnoty hematokritu z jiných d?vod? než kv?li zakázanému erytropoetinu ?i jiné form? krevního dopingu. Mezi tyto d?vody mohou pat?it genetické faktory (viz níže), vliv trénování ve vysokých nadmo?ských výškách, nebo dehydratace). 

Není to jen erytropoetin, ale i jeho deriváty jako je darbopoetin (nejznám?jším sportovcem užívajícím darbopoetin je pravd?podobn? n?mecko-špan?lský lyža? Johan Mühleg diskvalifikovaný na Olympijských hrách v Salt Lake City), ale samoz?ejm? i krevní doping spo?ívající v autotransfúzích krve, nebo používání transportér? kyslík? na bázi rekombinantního, hov?zího nebo lidského hemoglobinu, nebo perfluorokarbo­nových emulzí, které se používají nap?íklad ve vále?né medicín? (tzv. krevní náhražky). Tyto techniky se objevily záhy poté, co byly zavedeny metody stanovení rekombinantního erytropoetinu v krvi (které mimochodem nejsou zcela p?esné a vedou ob?as i k falešn? pozitivním výsledk?m, což je další velký problém sportovní medicíny). 

A to se ješt? hovo?í o reálném nebezpe?í genového dopingu, který by m?l pomoci sportovc?m zvýšit produkci erytropoetinu. Za ú?elem zvyšování po?tu ?ervených krvinek sportovci také užívají preparáty se železem, opakovan? byly zjišt?ny hladiny železa v krvi atlet? 5 až 10 krát p?esahující normální hodnoty. V t?chto p?ípadech nelze vylou?it možnost poškození organismu v d?sledku zvýšeného ukládání železa do tkání. 

Za zmínku v souvislosti s erytropoetinem ur?it? stojí i p?íb?h slavného finského b?žce na lyžích Eero Mäntyranty, který m?l v d?sledku vrozené genetické abnormality zhruba o 20 % vyšší po?et ?ervených krvinek (což mu ovšem nijak nezabránilo v tom, aby se stal dopingovým h?íšníkem). Tato „nespravedlnost“ je také d?vodem pro n?které autority k proklamacím, aby byl doping povolen a zakázány byly pouze takové dopingové praktiky, které vedou k p?ímému poškození zdraví (nap?íklad tvrdí: povolme erytropoetin za p?edpokladu, že hodnota hematokritu nep?esáhne ur?itou kritickou hodnotu). Zajímavý je také nápad Italské cyklistické federace, aby byli všichni italští cyklisti?tí junio?i testováni na hladiny erytropoetinu a tato výchozí hladina by jim sloužila jako jakýsi „hematologický pas“, podle kterého by se dalo ur?it, zdali u nich nedošlo k n?jakému nenadálému nár?stu hladin hemoglobinu. 

Možnost zneužití erytropoetinu v b?žeckém sportu, zejména ve vytrvalostním b?hu, je velká, a?koli v?tšina dopingových h?íšníku se doposud rekrutovala z ?ad cyklist? a b?žc? na lyžích. Nicmén? i v ?adách b?žc? maratonc? se najde spousta h?íšník?, nap?íklad ameri?tí reprezentanti Eddy Hellebuyck a Deeja Youngquist diskvalifikovaní v roce 2004 pro užívání erytropoetinu.

Na problematice erytropoetinu lze názorn? dokumentovat složitost sou?asného boje proti dopingu, lze jen doufat, že z dlouhodobé perspektivy skon?í tento boj nakonec vít?zn?. 

Léka?ský minislovník k tématu:

glykoprotein: bílkovina obsahující ve své molekule cukernou složku 

rekombinantní erytropoetin: erytropoetin p?ipravený genetickým inženýrstvím

ergogenní ú?inky: ú?inky zvyšující výkonnost

hyperviskózní syndrom: souhrn p?íznak? vznikající v d?sledku zvýšení viskozity krve, nap?. p?i zmnožení ?ervených krvinek, nebo n?kterých krevních bílkovin 

intermitentní kaludikace: ob?asné kulhání vznikající v d?sledku bolestí p?i ch?zi, nej?ast?ji v lýtkách

trombóza: srážení krve v cévách, krevní sraženína se m?že z cévy uvolnit a dojít k embolizaci, t.j. zaklín?ní krevní sraženiny v cév? s menším pr?svitem s jejím následným ucpáním a akutním nedokrvením

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.