Maraton si opravdu žádá respekt, potvrzuje debutantka Lucka

Svou maratonskou premiéru dnes zažila Lucie Urbanová, o které jsme před pár dny psali zde. V březnu si při Hervis 1/2Maratonu Praha vyzkoušela roli vodičky na 2:10. V neděli na maratonu měla být hlavní motivací zaběhnout pod 4:15 slíbená večeře s velkým propagátorem běhu Milošem Škorpilem. „Tak na tu se moc těším a určitě toho sním hodně,“ řekla po doběhu šťastná maratonská debutantka, která se pyšní časem 4:08:23.

„Pocity z dnešního závodu mám dobré, všechno probíhalo podle očekávání, i s tou krizí po 35. kilometru, kdy se ozvala starší zranění a hlavně nedostatečné objemy naběhaných kilometrů, jsem tak nějak počítala. Snažila jsem se jít cestou nejmenšího odporu, takže jsem v závěru dost zpomalila, ale večeři jsem si pohlídala,“ svěřila se Lucka.

„Čekala jsem, že to bude v závěru bolet, což se stalo, ale jsem hodně ráda, že se mi povedlo celou dobu běžet ukázněně a neudělat žádnou zásadní chybu. Zejména díky tomu, že jsem moc dobře věděla, že poběžím dost na hraně a nemůžu si jí dovolit. Potvrdila jsem si, že maraton si skutečně žádá respekt a jsem přesvědčená, že u mě měl rozhodující podíl na úspěchu,“ zhodnotila. „Atmosféra byla úžasná, spousta lidí na trati bezvadně povzbuzovala, průběh Pařížskou pro mě byl hodně emotivní zážitek, takže v závěru se i zaleskly oči slzami dojetí.“

A co plánuje dál? Nepoběží příště jako maratonský vodič? „Chtěla bych se teď soustředit hlavně na to, abych běhala líp, protože v poslední době jsem se přesvědčila, že ve zlepšení stylu je obrovský potenciál. Budu tedy spíš pokračovat v menších objemech ve větší kvalitě. Pro zpestření se určitě objevím na kratších tratích (do půlmaratonu), a to jak sama za sebe, tak jako vodička. Nějaký maraton si pravděpodobně někdy zase dám, ale zatím s ním nebudu spěchat. Na vodiče se na této vzdálenosti rozhodně necítím,“ uzavřela své povídání před cestou domů do Nymburka.

Běžet maraton se rozhodl před třemi týdny a dal to za 4:30

Dalším z prvomaratonců byl dnes také 38letý policista z ochranné služby Roman Brunik z Prahy. „Běhat jsem začal loni na podzim, mým prvním závodem byla desítka Nike Run Prague. A pak jsem proběhal celou zimu, vždy jsem dal kolem deseti dvanácti kilometrů,“ vypráví o své průpravě, kterou zakončil výkonem 4:30:10. Běžet maraton se rozhodl teprve před necelými třemi týdny. „Prostě mě to napadlo a měl jsem štěstí, získal jsem jedno z posledních volných čísel.“

V závodě se na radu své zkušené kamarádky držel vodiče na 4:30. „Kolem 30. kilometru jsem čekal, že přijde krize, ale nic, šlo to dobře. Ale jen do pětatřicátého. Pak se to zhoršilo, píchalo mě i v boku, ale rozběhal jsem to. Pořádně zabrat mi dal i ten mírný výběh z Těšnovského tunelu. Průběh Pařížskou ulicí jsem si ale pak už vychutnal,“ popsal průběh svého dnešního výkonu.

„Závod jsem si užil, vůbec jsem se nenudil, na trati se pořád něco dělo. Jen jsem se moc nekochal krásou Prahy a soustředil se hlavně na dění bezprostředně kolem sebe. Ale i tak si odnáším moc pěkný zážitek.“

Na otázku, jak se mu po takovém sportovním výkonu chodí ze schodů, odvětil se smíchem: „A víte, že ani nevím? Bydlím totiž v přízemí, takže se schody mít problém nebudu.“

Golf a běžky, k tomu krátký trénink, a Petr dává 3:26

Stihl jsem letos jen pár závodů a dva delší výběhy, netají se s ne zcela brilantní přípravou 28letý Petr Vošvrda z Líšnice. Je vášnivým golfistou a nedávno vyhrál solidně obsazený turnaj. I golfisté musí tvrdě makat na fyzičce, což Petrovi v neděli pomohlo ke skvělému prvočasu 3:26. Velkou část zimy pak strávil na běžkách, dále poodkrývá tajemství úspěchu.

„Běžel jsem Kbelskou desítku, v březnu se mi povedl Hervis 1/2Maraton, pak jsem ještě dal Vinařský v Pardubicích. To je vše, k tomu teď před maratonem dva delší výběhy, více jsem nestihl,“ říká skromně. V neděli běžel s kamarády, což byl další recept na výtečný výsledek.

„Vše šlo hladce, jen pár kilometrů před cílem mne přepadly dvakrát křeče. Napoprvé to vyřešily potravinové doplňky, ale druhá křeč, ta mne potrápila až do cíle.“

Na otázku co dál zatím nemá odpověď: „Budu přemýšlet, zda si nyní dám za cíl desítku pod 40 minut nebo půlmaraton pod 1:30. Na maraton to už letos nevidím.“