Veslařská královna Mirka Knapková nejprve vyhrála „hobby“ běh na 4 km a pak předávala ceny. „Líbilo se mi to strašně moc, i když ve druhé polovině jsem už pěkně trpěla, bylo to těžký,“ přiznala. Desetibojařský šampion Roman Šebrle koučoval děti a ženu na trati. To všechno provázel slovem akrobatický skokan Aleš Valenta. S pomocí nezmara Iva Domanského, jenž se už dlouho takhle nenechal unést nadšenou atmosférou.

„Opravdu perfektní. Krásné prostředí pro závodníky i diváky a tvrdá a přehledná trať. Pravý kros. Uměl bych si tady představit i mistrovství Evropy,“ hlásil nadšeně Jiří Sequent, trenér nejlepších českých (krátkých) vytrvalců Kocourka a Homoláče.

Ten byl v sobotu druhý na svém domácím Vokolo Príglu v Brně, ale ani v Praze nemohl chybět. Tréninkového parťáka Kocourka sice neprohnal, přesto doběhl čestně a jasně druhý. „On je nejlepší. To by muselo být, abych na něj stačil,“ uznal. Třetí místo získal o minutu zpět domažlický Jiří Voják.

„Šel jsem hned od začátku to urvat sám, druhou polovinu jsem si mohl dovolit jít na pohodu,“ vyprávěl Kocourek o cestě na čtyřech okruzích s celkovou délkou osmi kilometrů. „Jen při předbíhání o kolo z kopce jsem musel dávat v jedné zatáčce pozor na nohy,“ dodal.

„Pokud je zdravý, nikdo na něj u nás v krosu nemá. Má perfektní vidění a nebojí se to pustit z kopce,“ ocenil trenér Sequent svého svěřence, stále držitele historického umístění českého krosaře na evropském poli.

Také mezi ženami bylo o vítězství brzy jasno. „Dávala jsem si pozor na Ivanu (Sekyrovou), ale po prvním kole jsem viděla, že to půjde a soustředila se sama na sebe,“ povídala jedna z nejlepších světových vrchařek Schorná – Matyášová. Nebo spíš na souboj s muži.

„S jedním v dresu Iscarexu (Tomáš Cink, pozn. red.) jsme se trochu honili, ale pak jsem ho pustila. Docela mě to baví,“ usmívala se. „Až mě to tady překvapilo, co se dá u nás vymyslet. Byla jsem hodně zvědavá a tohle mi přesně vyhovuje.“

Druhá Ivana Sekyrová zaostala téměř minutu. Třetí Kamila Gregorová dalších 14 vteřin. Celkem dokončilo 390 účastníků, vyhlašovali se pražští mistři v krosu od žáčků až po veterány.

Trať vedla většinou po heboučké trávě. Lehce navlhlá a místy podmáčená vyžadovala krosové tretry. Hlavně při šplhání do šesti kopců na okruhu jste ocenili tutový záběr. Dva přeběhy asfaltových chodníčků a jedna lesní pasáž s kořeny tomu vůbec nevadily. A slavnostní vyhlášení přineslo solidní ceny nejlepším z celoročního programu ve věkových kategorií i těm nejvytrvalejším, co zvládli všech šest podniků.

Finále druhého ročníku Salomon Trail Running Cupu nabízelo ještě také prémii v podobě letenky na Havaj, na mistrovství světa v trailovém běhu. Bohužel oba vítězové ji nevyužijí. „Je nám líto. Ale dáváme přednost mistrovství Evropy v krosu v Budapešti, které se koná týden poté. Zní to lákavě, ale určitě by nám to nepřidalo na formě a svaz by nám to neodpustil,“ shodli se oba, Kocourek i Schorná – Matyášová, po dlouhém váhání a přemýšlení.

„Ale za rok bychom si moc rádi naplánovali program, abychom to zvládli. Víme, od Petra Pechka nebo Evy Skalníkové z loňska, že to byl skvělý zážitek, který určitě stojí za to.“ Už letos se však chystají někteří běžci z age-groups.

„Jsme spokojeni, všechno vyšlo skvěle. A mohlo to být ještě o trošičku lepší, kdyby se před pár dny neobjevil na vedlejším kopci v úplně stejném termínu druhý velký běh,“ připomněl šéf pořadatelského týmu Martin Dvořák na poslední chvíli nesmyslnou a nikomu neprospívající termínovou kolizi s RunTour.

Řada běžců ze silnic i vrchů trailový seriál chválí a užívá si ho. „Jen by to ještě chtělo sladit termínově, pak bych přišla určitě na víc závodů,“ slibuje Schorná – Matyášová, která se dokáže připravit i na na mateřské dovolené. A v příští sezoně se chystá ještě na Grand Prix v Itálii a Rakousku.

Kompletní výsledky na strc.cz