ZAČÁTEČNÍCI: Prvním závodem nic nekončí, spíše začíná
Máte za sebou některý ze „vstupních“ závodů a nyní tápete, jak s běháním dál? Nejste první ani poslední, kdo se celé léto (či zimu) připravoval na den D a euforii v cíli pak po pár dnech tiše vystřídal pocit nejistoty. Určitě nechcete s běháním seknout, dosud vás naplňovalo chutí do života, čistilo duši a i pohled do zrcadla byl den za dnem příjemnější.
STANOVTE SI NOVÝ CÍL
Může jím být zlepšování se na oblíbené trase či absolvování kratších závodů v okolí. I pořadatelé menších běžeckých akcí umí zorganizovat pěkný závod, třeba v městském parku či jinde v přírodě. A rádi vás na své akci uvítají. Nebojte se menšího počtu účastníků. Určitě se tam najde řada dalších účastníků s podobnou kondicí. Běžci jsou velice přátelskou komunitou a i borec s desítkou za 35 minut povzbudí začátečníka, který to dá přes hodinu. Nebo si po uběhnutí desítky či půlmaratonu dejte za cíl uběhnout ještě delší závod. A nemusí to být nutně hned maraton!
DBEJTE NA PRAVIDELNOST
Dejte nalezením nových výzev svému běhání pravidelnost. Těšte se z pocitu, že vám „narostla křídla“, běží se vám lehce, bez extrémní námahy, kterou jste museli v počátku svého běhání překonávat vůlí. Pravidelným běháním se také mnohem snáze dopracujete ke svému novému cíli, pokud jste si za něj stanovili uběhnutí delšího závodu, půlmaratonu či maratonu. Připravovat se z „nuly“ bolí mnohem více, než když na nový cíl vyladíte trénink z nasbírané kondice. Založení běžeckého deníku není od věci. Zadarmo je ten na našich stránkách, ale existují i propracovanější s možností automatického záznamu a analýzy dat.
EUFORIÍ K CHYBÁM
Pozor, abyste v euforii nepřehnali zvyšování zátěže. Ta musí růst postupně, ne ve skocích. Pravidelným běháním navíc vybudujete kondici, díky níž byste měli i v pracovním životě cítit příliv energie, nemělo by to být naopak. První závod je první zkušeností. Přestože jste jej zvládli, možná si uvědomujete, že jste se v přípravě dopustili celé řady chyb nebo i po prvním závodě zůstala celá řada otázek nezodpovězena. Kolikrát týdně mám běhat, abych se zlepšoval(a)? Běhám každý den sedm, osm kilometrů, uběhnu z toho půlmaraton? Tyhle boty jsem koupil(a) na tržnici za pět stovek. Uběhnu v nich závod? Stačí mi na trénink jen jedny? Je opravdu strečink tak důležitý? A kdy jej mám během tréninku zařazovat? Na řadu otázek najdete odpověď v našich článcích pro začátečníky, o tréninku a zdraví, nebo o výběru vybavení.
SDÍLEJTE POCITY
Pokud zrovna nemůžete pohnout s nějakým problémem, mrkněte do blogů. Třeba tam nenajdete radu, ale minimálně uklidňující ujištění, že „v tom“ nejste sami… Velmi dobrým způsobem, jak běžecky nevychladnout, je spojit se s někým, kdo je momentálně na stejné vlně. Ideálně si najít parťáka či parťačku, kamarády v některém z klubů a oddílů (a nenechte se zmást, většina z nich není o atletice!) nebo nasát nadšení z diskusí na sociálních sítích. Jen začněte do vyhledávací řádky vpisovat písmenka B Ě H… a uvidíte, kolik toho je. Za poslední roky vznikly desítky, možná i stovky partiček po republice!
Petr Kostovič a Radek Narovec
URČITĚ VYZKOUŠEJTE:
Komentáře (Celkem 8)
behej.com 23.09.2013 09:03:43
Máte za sebou některý ze „vstupních“ závodů a nyní tápete, jak
s běháním dál? Nejste první ani poslední, kdo se celé léto (či zimu)
připravoval na den D a euforii v cíli pak po pár dnech tiše vystřídal
pocit nejistoty. Určitě nechcete s běháním seknout, dosud vás naplňovalo
chutí do života, čistilo duši a i pohled do zrcadla byl den za dnem
příjemnějším.
Odkaz
na článek
Veggie 24.09.2013 09:05:44
Fajn motivační článek. Z té několikaměsíční zkušenosti můžu potvrdit, že běžci jsou přátelskou a velice otevřenou komunitou. Tahle parta má prostě budoucnost. :)
SR, Reca
satch 24.09.2013 10:22:56
Behám málo cez rok a v sobotu idem na môj prvý pretek. Žiadna príprava na tento konkrétny pretek nebola – beriem to, iba že „idem si zabehať“ a vyskúšať atmosféru. Zatiaľ som ale presvedčený, že „pretekanie“ ma baviť nebude. Ale možno sa mýlim… Behám rád, pravidelne, ale nemám žiadny cieľ a ani neviem aký by som si mal dať. Bavia ma hlavne dlhé behy. Všetci behávate za účelom pretekov, alebo sa nájdu aj dobrý bežci, ktorý bežia len tak… pre seba…?
Ústí nad Labem
PetrK 24.09.2013 10:56:40
>> satch, 24. 09. 2013 10:22:56 Ahoj, řekl bych, že těch druhých, tedy těch, kteří běhají jen tak pro sebe, pro lepší kondici, proto, aby se lépe cítili v osobním životě, je mnohem více než těch, kteří pravidelně objíždějí závody. Pokud se ale někdo propracuje k tomu, že zaběhne desítku řekněme na úrovni 40 minut, asi bude po závodění pošilhávat. Naroste mu sebevědomí, ví, že nebude ve výsledkových listinách figurovat někde na konci, spíš v jejich první třetině. Osobně se však klaním i těm, kteří se umisťují v jejich závěru, přesto do toho jdou a nevadí jim, že jsou na konci. Sám se tam pomalu přesouvám :), závodit však budu, dokud to půjde.
Michalovce
Brano S. 24.09.2013 15:18:02
to ja chodievam na preteky viacmenej koli atmosfere a vobec mi nevadi, ze pravidelne dobieham medzi poslednou desiatkou robim to pre zabavu a zdravie, kedze je mi jasne, ze vo svojej vekovej katergorii M39 sa nemam sancu nejakemu solidnemu vykonu ani priblizit – ved tam behaju chlapciska 2× tak rychlo ako ja a nielen oni , tak to zbytocne nesilim, ale zaradenim pretekov sa stale prinutim poctivo trenovat a nevyhovarat sa (niekedy sa cloveku fakt nechce, ale ked sa prinuti a uz bezi tak to je parada)
domo 24.09.2013 16:00:51
Každý jeden môj beh beriem ako taký môj malý súkromný pretek. Najviac sa mi na tom páči, že sa dokážem tešiť z toho, že som práve zabehol moju najdlhšiu vzdialenosť, alebo že som si práve zlepšil osobný rekord na 10 km. Aj keď to je čas, ktorý ostatní bežci dajú „s prstom v nose“, pre mňa je to veľké víťazstvo. Je to o tom pocite. Tento pocit mám aj keď behám pomaly, len tak, pre radosť. Vtedy mám pocit, že som naozaj vyhral. A to je na behaní úžasné. Všetci sme aspoň na tú chvíľku víťazi
Černošice
Mary 24.09.2013 16:32:06
>> satch, 24. 09. 2013 10:22:56 Já jsem se k závodění dostala úplně omylem, běhala jsem u nás po lese, hlavně abych utahala našeho hyperaktivního psa, o nějakém závodění jsem vůbec neuvažovala, zdálo se mi, že to není nic pro mne, moc lidí a tak. Pak jsem jednou o vánocích zjistila, že mne padoušský mladší bratr přihlásil bez mého vědomí na půlmaraton. Milý dáreček, že? Kupodivu se mi to zalíbilo, což jsem vůbec nepředpokládala. A tak teď občas na nějaké závody jdu, vzhledem k mému věku a nízkému zastoupení žen ve vyšších věkových kategoriích se občas i umisťuji na bedně, což je docela legrační, protože jsem nikdy moc nesportovala.
hombre_71 24.09.2013 18:16:22
>> Dom92, 24. 09. 2013 16:00:51 Mám to stejně. Na „opravdovém“ závodě jsem byl zatím jen jednou. Atmosféra byla parádní a věřím že si to jistě ještě párkrát zopakuji. I když půjde spíš o vylepšování osobáků než o nějaké umístění v absolutním pořadí
Tommy.35 26.09.2013 09:00:58
Byl jsem na dvou, je to parádní atmosféra, přátelští lidé, super soupeři, běhám tak obden a chci se zlepšovat a zlepšovat jak ve výdrži tak hlavně v čase (na 5km). Chce to nepřestávat a jít si za tím co Vás baví!
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.