Hmm, trenerske triedy, skolenia a diplomy… Cosi o tom viem. Absolvoval som nieco, odmietol som dalsie. Doma mam jednu s prvou trenerskou triedou (k tomu treba prislusnu VS a druhostupnove VS vzdelanie) a bez vahania Vam potvrdi, ze nemala jedneho ucitela na fakulte, ktory by cosi vedel o behoch nad 400m. Pripadne o akejkolvek discipline mimo tej, co volakedy sami robili… to co vedeli, ma datum 20 –40 rokov, prip. aj viac a polovicu z toho uz zabudli. Chodieval som s nou aj na prednasky na FTVS v Prahe (kde pre rozsirenie vedomosti tiez studovala), ked sa tema tocila o strednych a dlhych tratiach. Uroven bola o dva stupne vyssia, ako v Bratislave, ale stale nedostatocna. A pritom obe skoly mali kniznice plne zahranicnej literatury, odbornych casopisov, vybornych analyz treningovych dennikov a naozaj bolo z coho cerpat. Bol som pravdepodobne ich najfrekventovanjsi navstevnik a pritom som nebol student tejto fakulty. Ziaden student trenerstva-atletiky o svoj predmet nejavil o nic vacsi zaujem mimo skuskoveho materialu, ako ich ucitelia – teda ziaden.

Pomahal som pripravovat diplomove prace na temu trening vytrvalosti a behy na dlhe trate (obecny nazov, konkretne mali kadejake zvlastne nazvy, ale boli o tom istom) a mali by ste vidiet to pozdvihnutie u oponentov, ci veducich diplomoviek, ak niekto isiel proti 20–30 rocnemu modelu ad nauseum citovanych ruskych a domacich zdrojov (konkretne skusajucich ucitelov). Nebodaj ked niekto navrhol, ze uspesnejsi model ma hlavny doraz na rozvoj aerobnej pripravenosti… To uz skokanski a sprinterski treneri mali cervene sukno pred ocami a nic ine uz nepocuvali. Student bol potom rad, ked pracu vobec obhajil na milost vyucujucich. Akych trenerov potom chcu v takomto systeme vychovat?

Ja sa vobec necudujem, v akom stave je nasa atletika. A lepsie to nebude ani za 20 rokov, nech by mali kolkokolvek penazi v systeme. To je o pochopeni zakladnych principov treningu, nie o financovani sportu.

@ Palo: s Tvojim trenerom som za tie roky stravil mnoho hodin rozhovorov na temu FTVS a nas system pripravy mladeze a dospelych. Na FTVS UK v BA mal cele roky svoj kutloch s milion vystrizkami a vysledkami a nicoho ineho sa za roky driny (viac ako 40 rokov) nedockal, nez ze mu zobrali ten jeho mini kumbalik a s prepacenim – kopli ho do zadku. Mozno nevychoval vela dospelych sampionov, ale cely zivot sa venoval deckam a mladezi. Ivan S. je taky nas slovensky Ivo Domansky, co sa tyka obetavosti a oddanosti sportu. BTW, on nie je zrovna trener, s ktorym by sa dalo diskutovat o treningu :) Ked ho odbehas, tak si sa mohol spytat…

>> rudo, 07. 11. 2012 22:19:43 >> PALOsvk, 07. 11. 2012 22:28:33

ahoj, heslo je, že na medajle v létě se musí v zimě natrénovat. Ta pyramida se běhá už druhý týden a bohužel na minulém tréninku jsem nebyl (služebka). Já nemám ve zvyku s trenérama diskutovat, jen mě zajímal smysl:).

Palo, díky za odpověď.

>> Mato, 08. 11. 2012 09:17:00

K Ivanovi…este rok dozadu mal apson spolocnu kancelariu s dalsimi 2 trenermi… a decka ma stale…dodnes Bohuzial, za niektore veci si mohol sam, predsa len…si isiel po svojom a atletike mozno obetoval poda mojho nazoru viac ako je zdrave (analogia mozno s Armstrongom, vsetkeho moc skodi). Da sa povedat, ze vychovaval mladez, ktoru nikto ini nechcel a videl talent aj v deckach, ktore na to na 1 ani 2. pohlad nevyzerali (nakoniec sa z nich stali MSR) a nepohrodol nikym. Ani mnou. Hoci som vzdy vedel a aj on, ze zo mna sampion nebude a sam mi povedal ze tych 400m pod 53s nikdy nedam – ano mal pravdu, nikdy som sa pod tuto hranicu nedostal Boli sme vsak v kolektive, kde bol 1–2 naozaj schopni chalani a inak by mozno oni sami bez nas – slabich netrenovali :) Jaj, bolo by to nadlho a nechcem na tomto fore pisat tolko Off-topicu, to by bolo potrebne cele samostatne vlakno 

Ak t tvojim skusenostiam…ano, preto som na tomto fore, lebo si vazim najma takych ludi ako si ty, ze dokazu svoje skusenosti vlastne zadarmo prezentovat cez internet a radit ostatnim ludom, kolegom bezcom.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jakákoliv tzv. trenérská třída nic neznamená a že se najde spousta lepších trenérů z amatérského prostředí, než třeba v atletické Dukle Praha. Dost záleží na citlivém individuálním přístupu, bez něj jsou všechny teorie k ničemu. Individuální přístup, světe div se, to je to, co jsem v Dukle postrádal.

snad by sa cela trenerska situacia a stav vo vyuke dal zhrnut : nevedia anglicky a nechcu sa ucit anglicky. paradoxne rusi v skutocnosti trenovali inak, ako pisali do materialov pre RVHP.

Je nějaký rozdíl v časech dosažených na 400 m ovále ve srovnání s 250 m oválem? Řekněme na trase 2000 m.

Teoreticky je zatáčka na malém ovále ostřejší a stojí běžce více sil. Přitom součet délek zatáček za celou trasu je stejný u obou velikostí oválů.

Bohužel jsem v okolí zatím neobjevil žádnou 400 m dráhu, abych to mohl sám aspoň vyzkoušet.

(Nemluvě o tom, že tak dlouhou trať nevydržím běžet rychlostí, při které by byl rozdíl způsobený zatáčkami větší, než rozdíl aktuální kondice. Dnes jsem zkusil 250 m za nic moc 37.5, pak 500 m za hrozných 1:29, tak jsem toho radši nechal …)

>> oblivion, 10. 11. 2012 22:00:17

to je tazka odpoved a nemyslim ze sa to nejak serizone testovalo

ak sa pozries na vysledky a rekordy z halovej atletiky kde je draha typicky 200m, tak najdes asi slabsie vykony, draha je tam vzdy klopena co na jednej strane ulahcuje udrzanie sa v drahe atd ale su tam zas velke strkanice a prakticky nemoznost tempovo predbiehat, a hlavne je to mimo hlavnej sezony takze mnohi bezci to alebo ignoruju alebo to bezia z plneho zimneho treninku, okrem klopenia tam casto ide o perovanie drahy kedze podklad byva drevenny.

>> oblivion, 10. 11. 2012 22:00:17

Samozrejme, ze kratsia draha je vzdy pomalsia. A to aj v pripade, ak je klopena. V kazdej zakrute dochadza k zmene dlzky kroku, dekceleracii a naslednej akceleracii pri vybehu zo zakruty. Cim je zakruta uzsia, tym je tento rozdiel vyraznejsi. Pri kluse to mozno neucitis (vyjma smrtelnej nudy z behania desiatok kol na drahe), ale cim si blizsie k svojej limitnej rychlosti, tym je to znatelnejsie.

Inak 250m za 37,5s je slusne. Vacsina ludi na tomto fore by to nedala nikdy a rozhodne nie len tak, pre spas.

Vacsina rychlych drah ma mondo povrch a betonovy zaklad. Len stare alebo multifunkcne haly maju drevene podklady. Vyhoda haly – a to znacna – je eliminacia pocasia, ktore je vzdy bezveterne a relativne chladne, na trate, ake sa v nej behaju (vacsina hal ma teplotu od 18 do 22 stupnov). Nevyhoda je mnozstvo zakrut a pocet kol, plus kratke rovinky. Nizsi bezci maju v hale znacnu vyhodu oproti vysokym.

>> Mato, 12. 11. 2012 08:54:14

Vím, že se to tu už diskutovalo, ale ty jsi to teď nezmínil. Při běhu na 200m ovále je ještě výraznější jednostranná námaha než na 400m okruhu. K tomu přispívá ještě klopení zatáček. Nevím, jak by se tělo vyrovnalo s dlouhodobým objemovým tréninkem na 250m dráze (pokud by se z toho někdo nezbláznil).

Mne klopena 200m draha pripada lepsi – rychlejsi a prirozenejsi nez 250m plocha draha. Pri zavodnim tempu – nejdyl jsem bezel 5km pri volnem tempu mi ale klopeni vadi.

Jinak pro fakt velke rychlosti – teda pro sprintery specialisty – jsem videl i vypocty rozdilu mezi vnitrni a vnejsi drahu na 400m ovalu. Kuli mensi odstredive sile ve vnejsi draze je tam beh snad az o 1% lehci – teoreticky vypocteno.

Ja sotva vnimam na 400m ovalu zatacku pri tempu 3:00. pri pomalejsim uz je zanedbatelne.

EDIT: Na draze beham velice vyjimecne. Spis jenom na zavodech 4krat rocne.

>> marek27, 12. 11. 2012 09:10:48

To je jasne… v hale sa ale nebehaju objemove treningy. Do nej ides raz dvakrat za tyzden (ak sa pripravujes na halovu sezonu a nie si sprinter, ci skokan), odbehas si svoj trening – obycajne useky, ci tempac) a penzum treningu behas vonku.

Inak bezal som uz aj v hale neklopenej a na netypickom – dlhsom okruhu – 308m. Bezalo sa mi v nej vyborne a mam z nej aj nejake osobaky na 3 a 5km. Pre halove rekordy je vsak nepripustna, takze cas sa Ti rata, ale nie je uvadzany, ako halovy.

Mozno som sa vsak nevyjadril uplne jasne – neklopena draha, ak je kratsia, tak je pomalsia, ako klasicka, 400m draha. Klopene drahy v hale, ak maju klasicku dlzku – 200m, su pomalsie, ako 400m drahy vonku. Ak porovnavame kratke okruhy – 250m neklopeny a 200m klopeny v hale, tak hala je rychlejsia, horsia vsak na pohybovy aparat. Niekde medzi 300 –350m vsak rovna draha uz je vyhodnejsia, ako klopena 200m.

Ja aj tak najvacsiu vyhodu haly vidim v bezvetri, ktore vonku nemas skoro nikdy.

>> Mato, 12. 11. 2012 09:30:48

Bezvetrie je super, a paci sa mi to svistanie vzduchu v usiach ked to rozbehnem v hale. ;)

Ale pre toho kto v hale netrenuje pravidelne, len si tam pride na zimne zavody je teplota a kvalita vzduchu velka nevyhoda. KEd celu zimu beham vonku a zrazu vo februari idem do haly, tam su vytrvalecke zavody az na konci meetingu, tak je tam uz dost teplo, a hlavne je tam totalne vydychany vzduch.

>> SlavoK, 12. 11. 2012 09:42:34

vzduch je tam navyse mrtvy – umely z klimatizacie.

Díky všem za moc zajímavé informace.

Dráhu v hale jsem nikdy neviděl, možnost klopení mne nenapadla. Před dotazem se mi povedlo najít akorát předpisy pro konstrukci a značení 400 m oválu.

Ad jednostranná námaha:

• má smysl to kompenzovat během po ovále opačným směrem?
• když mám celou pravou půlku těla větší a silnější (v řádu %), je to pro zatáčení vlevo výhoda, nebo nevýhoda? (Na bruslích je ve stejné situaci značně namáhanější vnitřní noha.)
• ano, šlo mi právě o vliv zatáček na tempa 3'00" a rychlejší

Ad krátké tratě:

• kdyby je člověk trénoval, zlepší se v % podobně, jako na delších? (např. 10 % = 10 min na 21 km, 1.5 s na 100 m)
• slušné se mi 38 s nezdá, když jsem 250 m běžel poprvé, s kocovinou a se zmrzlýma nohama z Vltavy (to neznamená, že jsem schopen lepšího času)
• dají se tím nahradit intervaly, které jinak netrénuji, nebo jsou to moc dlouhé úseky / příliš vysoká intenzita?

Ad smrt nudou:

• otázka na Pražáky, kde prosím najít volně přístupnou 400 m dráhu? (jakýkoliv povrch, nejlépe Praha 4 či 12, kromě té v Pálkařské, tam se zajdu podívat)

>> oblivion, 12. 11. 2012 11:30:21

na drahach je dost bezne ze sa beha opacnym smerom

>> oblivion, 12. 11. 2012 11:30:21

Ad zlepseni na kratkych a dlohych tratich: Na kratkych se tak nezlepsis. Napr 100m za 14s ti zabehne kdekdo ve veku 20let. 10km za 40min ti krome tech co beh nejak trenuji nezabehne nidko. Pritom pomer k svetovemu rekordu je stejny. U maratonu je to jeste markatnejsi. Na 3h uz musis poradne trenovat a porad jsi jeste od svetoveho rekordu tak daleko jako pomer 14s k svetovemu rekordu na 100m.

>> Mato, 12. 11. 2012 08:54:14 – „Inak 250m za 37,5s je slusne. Vacsina ludi na tomto fore by to nedala nikdy a rozhodne nie len tak, pre spas.“

Chápu: Mám nedostatek vytrvalostního tréninku.

>> SlavoK, 12. 11. 2012 11:58:15

No 100 m za 14" bych zdaleka nedal ani ve 20 letech (16.5"), ani teď. Ale k těm poměrům:

• 100 m – ČR:    10,23" →    14,02" – poměr 1.37
•   5 km – ČR:    13'25" →     18'23"
• 10 km – ČR:    27'48" →     38'05"
• 21 km – ČR: 1°01'31" → 1°24'17"
• 42 km – ČR: 2°11'57" → 3°00'46"

Vyjma maratonu (krize je krize) jsem si jist, že se to dá zaběhnout „z fleku“. To pak nechává určité šance na zlepšení i na těch krátkých tratích. Otázka je spíš, proč se o to při vytrvaleckých cílech snažit?

>> oblivion, 12. 11. 2012 13:57:46

Nie, hodnotenie bolo bez kontextu. Ja osobne dam viac ako dvojnasobnu trat v takom tempe, ale musim na to trenovat. Kebyze nic nerobim, vstanem z gauca a vybehnem sprint, tak mam vo svojom veku problem sa dostat pod 40s na 250ku.

Sprint je vzdy viac o danosti. Mozes trenovat kolko chces a ak mas z 99% pomale svalove vlakna, tak za 12,0s stovku nedas, aj keby si spal na drahe a trenoval 10 rokov 10 hodin v kuse kazdy den. Naproti tomu, na kazdej strednej skole najdes aspon 3–4 chlapcov, ktori to daju z fleku, bez pravidelneho sportovania, len pre danosti. To, ci po cielenom a spravnom treningu budu behat vyrazne pod 11s, je uz otazkou dalsej zlozky talentu – adaptabilita.

Zajdi si na strednu skolu v USA a v kazdom basketbalovom teame, ci futbalovom (americky futbal) najdes 5 chalanov, co to budu behat pod 10,7s – cize pomaly atakovat Vas narodny rekord. Su to sportovci, ale neatleti, bez specialnej pripavy na sprint. To su talenti, co by vedeli behat 10,0s az 10,2s po riadnom treningu.

V trosku mensej miere sa to prejavuje na vytrvalostnych tratiach. Tam je vzdy prvou zlozkou pri urceni vykonnosti trenovanost, lebo vytrvalost sa da lepsie rozvijat, ako rychlost. Samozrejme, miera zlepsenia a startovacia ciara vykonnosti je tak isto odvisla od genetickych danosti. Sebevacsi dric nebude nikdy behat 5ku v case europskeho priemeru – okolo 13:30, ak na to nema vlohy.

Zaverom: Na 500vke by som Ti teda dal asi celu rovinku. Ak vsak zoberiem do uvahy, ze mas nulovy bezecky trening a malu historiu pohybu, tak ak by som si mal na niekoho vsadit za rok, tak by si mi to na 500vke v pohode nandal. Na dlhsie trate by si potreboval niekolko rokov. To je ten rozdiel.

>> oblivion, 12. 11. 2012 14:47:05

Tak to je velmi individualne Chcem vidiet vacsinu populacie, co populacie..staci tu ludi na fore co behavaju…ze kto z nich by dokazal ako pises „z fleku“ odbehnut 5ku za 18:23 a 10ku za 38:05. Sam som s tym mal este pred par rokmi problem. Zato ti dam 10×100m (2min oddych) pod 13s 

A ver mi, ze som vidiel kopec ludi aj deti, ktori ti to za tych 14s daju „z fleku“, len vdaka tomu ze v utlom veku hravali s tatkom futbal, alebo chodili na kruzok hadzanej po skole – jednoducho na ten sprint maju vlohy. No na tie dlhsi etrate…na to treba uz trening, presne ako pise SlavoK.

>> oblivion, 12. 11. 2012 14:47:05

Tak nevim, u nas na stredni kolem 14s bezelo fakt spousta kluku, ja mel nejakych 13.2…13.4. Kdyz bezis 250m za 37.5 tak je to 15s/100m nevim jak u tebe, ale u me pri 100m neni problem zrychleni, spis pri 200m je problem udrzet tu rychlost.

Ale jak jsi prisel na to, ze ty dalsi casy se daji zabehnout z fleku? Koukal ses nekdy na vysledky nejakych zavodu? Zkus se podivat.

Na tvoji otazku si musis odpovedet sam.

>> SlavoK, 12. 11. 2012 15:32:56

Isiel 37,5 anie 27,5

>> PALOsvk, 12. 11. 2012 15:38:54

Chybka, uz som si to opravil, ale tych 15s/100m sedi.

>> Mato, 12. 11. 2012 15:12:45

No já vycházel z předpokladu, že vytrvalostní trénink zhoršuje výkony na krátkých tratích. Nebo snad ne?

>> SlavoK, 12. 11. 2012 15:32:56

U mně je to jiné, osobák na 250m mám slabých 47,2 (tempo 3:09/km a ještě k tomu jsem se k tomuto výkonu přiblížil tempově jen na 400m na lize za 1:15,9, kde jsem měl tempo 3:10/km), přičemž bych se musel velmi snažit, abych měl na 100–400m stejný poměr k SR, jako mám třeba u desítky či maratonu, a trvalo by mi velmi dlouho (minimálně několik měsíců systematického tréninku), než bych se na to dostal, pokud vůbec. Osobně myslím, že kdyby oblivion měl čas a chuť k vytrvaleckému tréninku, tak by určitě běhal maratony hluboko pod 3h, z fleku ale 3h asi nedá.

>> SlavoK, 12. 11. 2012 15:32:56

Průměrných 100 m sice vychází na 15", ale u mne byl naopak větší problém zrychlení. Asi jsem neměl startovat do zatáčky, ale také neumím nízký start, tak jsem šel ze stoje.

>> PALOsvk, 12. 11. 2012 15:16:14

Posuzuju to sice hlavně podle sebe, že když to zvládnu já, tak už skoro každý, ale i podle výsledků jiných začátečníků věřím, že tak 10–20 % neobézní populace takové časy dá. Maraton nepočítám. :o)

>> kanovsky, 12. 11. 2012 16:03:19

Chuť by byla, s časem je to horší, ale jak jsem slíbil jinde: Po druhém pokusu o maraton za 3 „z gauče“ teprve půjdu do objemů. A to bude až někdy na jaře – přes zimu stejně nemám podmínky na běhání.

>> oblivion, 12. 11. 2012 16:18:33

Skoro každý a 10 % je dost velký rozdíl. Vlastně opak.

>> marek27, 12. 11. 2012 16:33:17

Myšleno „skoro každý běžec“.
Oproti 10–20 % celé (neběžecké) populace.

>> oblivion, 12. 11. 2012 16:41:30

No, nevím, u nás na závodu Triexpert cupu zaběhlo ze 188 lidí pod 38 minut jen 7 osob, přitom o všech zúčastněných se dá říct, že se jedná o běžce, viz výsledky

>> kanovsky, 12. 11. 2012 16:50:37

Měl jsem prostě přetrvávající dojem, že když mne i při umístění v horních 10, 15, 20 % předběhne spousta šedesátníků, tak to nebyl nic moc výkon, zvládne to každý běžec-začátečník jako já a lépe to jde jen s tréninkem.

Za mnou byly většinou jen sedmdesátníci a ženy, a to ještě ne všechny. U vesnických závodů jsem to považoval za normální, myslel jsem, že většina závodníků je z té vesnice a že mnozí z nich jsou možná sportovci, ale ne běžci (podle uvedených klubů). Také proto jsem se vyhýbal větším závodům, kde jsem očekával převahu běžců.