Doplňky stravy: Glutamin

Aminokyselina glutamin je patrn? nejpopulárn?jším antikatabolickým dopl?kem používaným ve sportovní medicín?. Glutamin je hlavním kone?ným produktem metabolismu aminokyselin ve svalu. Je to sou?asn? nejrychleji syntetizovaná aminokyselina v lidském organismu a je také nejvíce zastoupena v krevní plazm? i ve svalech (zásoba volných aminokyselin ve svalu je z více než 60% tvo?ena glutaminem).

A?koli ?lov?k umí glutamin syntetizovat, ozna?ují tuto aminokyselinu n?kte?í auto?i jako „podmín?n? esenciální“, nebo? za stav? enormn? zvýšené pot?eby (stres, nemoc, vy?erpání…) syntéza glutaminu nesta?í pokrýt požadavky organismu.

Na základ? klinických pozorování, v kterých bylo zjišt?no, že nemocní se sepsí („otravou krve“), s t?žkými úrazy ?i popáleninami, což jsou stavy doprovázené negativní dusíkovou bilancí se zvýšeným odbouráváním svalových bílkovin, mají nízké koncentrace glutaminu ve svalech i v plazm?, vznikla tzv. „glutaminová“ hypotéza. Bylo provedeno n?kolik studií, kdy t?žce nemocným pacient?m byl podáván intravenózn? glutamin a tato lé?ba skute?n? zlepšovala dusíkovou bilanci i funkci st?evní sliznice i imunitního systému.

Jak tato fakta souvisí se sportovní výživou?

D?vody pro podávání glutaminu ve sportovní medicín? vycházejí z následujících skute?ností:

1. po intenzivní zát?ži dochází k útlumu funkce imunitního systému,
2. p?i sportovním výkonu dochází k odbourávání svalových bílkovin,
3. glutamin by m?l mít schopnost stimulovat resyntézu svalového glykogenu,
4. a snižovat kyselost vnit?ního prost?edí,
5. hladina glutaminu v krevní plazm? klesá n?kolik hodin po vytrvalostním výkonu o 10 až 50 %, sou?asn? dochází i k poklesu cirkulujících lymfocyt? stejn? tak jako dalších funkcí imunitního aparátu (nap?íklad klesají koncentrace slizni?ních imunoglobulin? (IgA) – n?kdy se hovo?í o „otev?eném okn?“ pro vstup infekce po sportovním výkonu.

Vyšší nebezpe?í infekcí, zejména horních cest dýchacích, u vytrvalostních sportovc? je známým jevem. Podle studie provedené na maratoncích, kte?í absolvovali maratón v Los Angeles, je výskyt infekcí horních cest dýchacích b?hem 1 týdne po dob?hnutí závodu až 13 %.

A jak vypadají výsledky kontrolovaných studií, ve kterých se sportovc?m podával glutamin?

1. A?koli suplementace glutaminem nevede k normalizaci snížených imunitních funkcí po vytrvalostních závodech, bylo v jedné (a jediné) studii prokázáno, že suplementace glutaminem (2× 5 g, t?sn? a 2 hodiny po závod?) významn? snížilo výskyt infekcí horních cest dýchacích u maratonc?. V?tšina autor? se však shoduje, že data z provedených studií nejsou dostate?n? p?esv?d?ivá, aby oprávnila použití glutaminu v prevenci infekcí spojených s fyzickou námahou.
2. Glutamin má skute?n? antikatabolický ú?inek (snižuje odbourávání svalových bílkovin), podobný efekt mají však i jiné aminokyseliny a jejich kombinace.
3. Data podporující zvýšení resyntézy svalového glykogenu glutaminem jsou také nespolehlivá. Rozhodn? platí, že rozhodujícím podn?tem pro resyntézu glykogenu je p?íjem sacharid?.
4. Ve studiích zkoumajících efekt glutaminu na pH (kyselost) vnit?ního prost?edí po sportovním výkonu nebyl tento ú?inek prokázán. Auto?i uzavírali, že by musely být dávky glutaminu podstatn? vyšší, aby k n?jakému ú?inku mohlo dojít.

Bezpe?nost glutaminu

Podávání glutaminu je skute?n? bezpe?né, o ?emž sv?d?í zaprvé zkušenosti kulturist?, kte?í užívají až 50 g glutaminu denn? (neskute?ná dávka) bez jakýchkoli zdravotních následk?. Druhým zdrojem informací o bezpe?nosti glutaminu jsou klinické studie, jejichž výsledky také neprokázaly jakékoli škodlivé ú?inky glutaminu. Otázkou samoz?ejm? z?stává, zdali užívat glutamin jen proto, že nemá nežádoucí ú?inky.

Záv?rem lze ?íci, že glutamin, podobn? jako celá ?ada dalších aminokyselin ?i jiných výživových sportovních dopl?k?, není látkou, od které m?žete ?ekat výrazn?jší ú?inek ani na sportovní výkon ani na prevenci zdravotních komplikací.

Více informací o problematice podp?rných látek ve sportu na www.sportvital.cz .

---

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.