Pojďte se ponořit do nástrah i krás tratě, která v zimě patří běžkařům. Už 31. srpna vyběhneme po svých po stopách legendární Jizerské 50. Kapacita 50km trati se už naplnila, ale na 12km a 23km trasu se můžete stále registrovat.

Drobné rady pro začátečníky i zkušené vytrvalce

Do závodu nastupte po delším systematickém tréninku. O zaběhnutí „z voleje“ se v žádném případě nepokoušejte, mohlo by to ohrozit vaše zdraví. Během přípravy na závod si důkladně otestujte boty a veškeré oblečení. Nic vás nesmí nikde dřít, škrtit a podobně. Nepodceňujte ani zdánlivé maličkosti jako jsou ponožky a spodní prádlo. Vyzkoušejte si během tréninku také co jíst a pít, to je velmi důležité, každému vyhovuje něco jiného.

Trénujte za každého počasí. Pokud používáte „technické vychytávky“, jako jsou tejpy, trailové batůžky, láhve do ruky a podobně, trénujte s nimi a naučte se je používat. Zhruba dva měsíce před tímto závodem je dobré absolvovat kontrolní závod na přibližně poloviční vzdálenost. To vám hodně napoví, jak na tom jste, a ještě se dá při tréninku ledacos vyladit. Nehty si ostříhejte minimálně deset dní před závodem, pak už je jenom zapilovávejte.

Tři týdny před startem

Už musíte být naprosto zdravotně fit. Rýmičky, virózy, chřipky a jiné zákeřnosti odložte na jindy.

Týden před startem

Mně nevadí závodit víkend před vlastním závodem, pokud je závod cca do 10 km. Týden před startem už nic nenatrénujete. Ale to neznamená, že se budete válet doma na gauči. Důležité je udržovat tělo rozběhané – ve fyzické a duševní pohodě.

Trasa

Na trase vás budou čekat táhlé výběhy, seběhy a nekonečné roviny. Povrch tratě je ze 70% asfalt a beton a z 30% šotolina. Převýšení trasy je 900 m. Vhodnou obuví jsou trailové boty s univerzálnější podrážkou, ale lze závod zvládnout i v objemových silničních botách. Já dávám spíše přednost více odtlumeným modelům. Po celé délce trasy jsou vhodně a dostatečně umístěny občerstvovací stanice. Nevynechávejte je. Případně si vezměte s sebou to, na co jste zvyklí.

Před startem

Ráno se v dostatečném předstihu dobře nasnídejte. Opět platí to, co máte vyzkoušené. Všechny věci na závod si balím už v předvečer závodu a ráno si to jenom zkontroluji. Na start dorazte v dostatečném předstihu, ať si v klidu zvládnete vyzvednout startovní číslo, rozcvičit se, vyřešit záchod, malinko něco sníst. Tip: Na závod mám připravené dvoje boty, ve kterých mohu běžet. Taková přetržená tkanička pěkně znepříjemní náladu.

Tak a jdeme na to!

Na startu buďte v klidu, nestrkejte se, nezmatkujte. Cesta je široká místa je dost pro všechny. Začíná se mírně do kopce. Pokud máte pocit, že běžíte pomalu a že těch 50 km bude úplná brnkačka, tak ještě zpomalte! Od Buku přes Novou louku až k Blatným rybníkům poběžíte z kopce. Tady se vyplatí v klidu si srovnat tempo, vydýchnout se, případně se chytit kolegy, který vypadá, že by mohl běžet stejně.

Od Blatných rybníků začnete mírně stoupat přes Kristiánov na Rozmezí. V tomto úseku se pole závodníků značně protáhne a roztřídí. Tady se vyplatí běžet vlastním tempem. Pokud vám soupeř začne utíkat, nezoufejte. Na Rozmezí můžete malinko zajásat, delší výběh už na trase není. Seběh na Čihadla vám dovolí si malinko odpočinout. Na Knajpě máte za sebou cca 12 km, tady se určitě vyplatí si vzít nějaký ten gel a napít se, pokud jste tak již neučinili.

Nezapomeňte se kochat přírodou kolem vás

Z Knajpy poběžíte mírně z kopce asi 4 km po Kasárenské cestě. Toto jsou kilometry zadarmo, toto je místo, kde se dá ukrajovat drahocenný čas. Ale pozor! Vše s rozmyslem.

Od Soušské silnice poběžíte podél Vlašského hřebene. Cesta se mírně vlní, povrch je šotolinový občas jsou panely. Bude vás čekat přeběhnutí Vlašského hřebene. Výběh a seběh nejsou dlouhé, ale za nohy to trochu potahá. To už se pomalu dostáváte na Jizerku. Při průběhu Jizerkou alespoň na chvilku přestaňte závodit a rozhlédněte se kolem sebe. Jizerka je jedno z nejkrásnějších míst na trase. Z Jizerky musíte vyběhnout zpět k Bunkru.

A už jste v polovině – hurá!

Nyní se nacházíte na Promenádní cestě, ta vám bude dělat společnost až na Smědavu. Jste zhruba v polovině, začínáte se pomalu vracet. To je super, ne? Tady se musíte cítit v pohodě, nic nesmí bolet, nohám se musí chtít běžet. Promenádní cesta se vlní jak Lochneska. Čekají vás takové čtyři hupy. Nejtěžší je samozřejmě ten poslední. Povrch cesty bude po celou dobu panelový. Pokud budete chtít zaběhnout dobrý čas, tady už musíte polehoučku začínat makat, protože přeci závodíme. Na konci Promenádní cesty poběžíte cca 1 km z kopce po asfaltu na Smědavu.

Jste na Smědavě. Čeká na vás smědavský kopec. To je obávané místo! Kopec je 3 km dlouhý, první kilometr stoupá ostře, další dva už pozvolně, mírně. Poběžíte po šotolině. Knajpa! Hurá! Ale tady už jsem dneska jednou přeci byl? Nebojte, jste tu správně. Rychle občerstvit a vydržet makat ještě asi 200 m do kopce. Nacházíte se na nejvyšším bodu trati. To nejhorší máte za sebou.

Je čas začít závodit

Bude vás čekat úsek, který já osobně mám nejméně rád. Poběžíte z kopce nebo po rovině, povrch bude asfaltový nebo panelový. V těchto místech asi poprvé začnete myslet na cíl. „Kobyla začne cítit stáj!“ Připravte se na monotónní dřinu. Jediným úkolem bude držet tempo, pomaloučku tlačte na pilu. Budete mít pocit, že valíte, makáte, ale kilometry moc utíkat nebudou, povleče se to. Ale rozkaz zněl jasně, však to znáte.

Hřebínek! No konečně občerstvovačka! Tady začnete potkávat lidi a běžce z kratších tras a diváky. Lidé vás povzbudí a hned bude veseleji. Naplno se začnou projevovat útrapy závodu. Nebojte i soupeř vedle vás je na tom stejně.

Olivetská hora, co s tím? Co vyběhnete, si zase pěkně seběhnete. Poběžíte po šotolině. Tady se dá soupeři dobře utéci a nemusí to být nutně do kopce. S největší pravděpodobností se vám totiž poběží hůře z kopce než do kopce.

Zafinišujte, už není na co čekat

Doběhli jste na Vládní cestu. Vládní pořád mírně stoupá, už to začíná štvát co? V těchto místech se začíná finišovat, na nic nečekejte. Tady přikládejte pod kotel a vydržte to až k Buku. K Buku to budete mít tak 2,5 km.

Jste u Buku. Do cíle vám chybí asi 1,5 km a už je to jenom z kopce. Pokud máte vedle sebe soupeře finišujte! Vydejte ze sebe vše, co jste natrénovali a ono to určitě vyjde. Pokud běžíte sami, nikdo vás neohrožuje, tak si to vychutnejte. Zasloužíte si to – dokázali jste uběhnout 50 km.

Po doběhu

Budete vyčerpaní, bude vám špatně, možná budete zvracet… To k tomu patří. Až pominou nejhorší příznaky, zkuste se vyklusat nebo alespoň projít. Tak na deset minut. Převlékněte se do suchého oblečení. Možná vám i za teplého dne bude zima, to je normální. Až žaludek dovolí, tak se alespoň trochu se najezte a pijte, tělu to pomůže regenerovat.

Určitě si užijte i program po závodě. Popovídejte si s kamarády, proberte závod, bavte se. Proto to přeci děláme. Budete si říkat – za rok už nikdy, vždyť sotva chodím, do toho už nejdu. Ale půjdete do toho – a ještě se budete těšit! Tak příští rok se zase na Beďáku sejdem.

Přemysl Ježek

• narozen 17.9.1982 v Liberci

• pracuje jako servisní technik ve firmě, jež se zabývá lakováním lepením, tmelením a čerpáním kapalin

• záliby: běh, lyžování, jízda na koloběžce, chalupa, focení, Jizerky, opravy starých aut

• začínal běhat na dráze, od roku 2009 se věnuje výhradně běhu v kopcích, postupně trailu

ÚSPĚCHY:

• Český pohár v běhu do vrchu 2017 – absolutní vítěz

• Běhej lesy Jizerská – 2. absolutně, 2016 a 2017 – 1. absolutně

• 10× účast na Jizerské 50 – nejlepší umístění v roce 2019

• 2× účast na Vasově běhu – nejlepší čas 5:05,30

• 2× účast Marcialonga