BĚŽECKÁ TRASA: Knížecí cestou a Suchou Kamenicí
Oblast Labských pískovců a Česko-saského Švýcarska na severozápadě Čech vybízí k dobývání pískovcových skal, projížďkám na pramicích či výletům na jízdních kolech nebo kolečkových bruslích po cyklistické stezce z Hřenska a Dolního Žlebu až k německému Bad Schandau a hradu Königstein. Na své si v členitém terénu skal přijde i běžec, který hledá pestrý a rozmanitý terén.
Délka trati: 10 km
Obtížnost: 3 – střední obtížnost
Povrch: lesní a polní cesty s pískovcovým a štěrkovým podkladem (90%), asfalt (10%)
Běžecká trasa Knížecí cestou a Suchou Kamenicí je pro autora tohoto textu útěkem z přetechnizovaného světa plného nekonečných kolon aut, houkajících alarmů, pípajících mobilních telefonů a přelidněných supermarketů. Místo toho při běhu slyšíte jen praskání větviček pod nohama, zvuky ptáků a šumění větru v korunách stromů.
Start je u kostela ve vesnici Arnoltice vzdálené 10 km od Děčína. Vydáme se po silnici směrem k obci Bynovec. 400 metrů mírně stoupáme po silnici, před posledním domem po pravé straně uhneme vpravo na spojovací cestu, která nás po kilometru, kdy nejprve mírně stoupáme a potom naopak mírně klesáme, přivede na křižovatku lesních cest.
Dáme se vpravo na červeně značenou Knížecí cestu. Je lemovaná precizně opracovanými pískovcovými kvádry, jakýmisi milníky, které vymezovaly v 19. století knížecí trasu z tehdejšího Bünau (Bynov) na Labskou stráň. Tady běžíme lesem po rovině, pak trasa mírně, později více, klesá směrem k obci Labská stráň.
V okamžiku, kdy máme za sebou tři kilometry běhu, otevírá se před námi krajina v okolí Labské stráně s výraznými pískovcovými útvary na obzoru. 800 metrů běžíme po rovině. Na metě 4. kilometru svádí cesta k odbočení vpravo, my se však stále držíme rovně po červené značce. Klesáme teď výrazně k vyhlídkové terase Belveder, která na vrcholcích pískovcových skal připomíná orlí hnízdo. Máme za sebou polovinu trasy.
Z Belvederu je nádherný výhled na meandrující Labe a pískovcové skály na jeho protějším břehu. Mají dokonce svá jména, uvádí je informační tabule. Tady je také možné posedět a občerstvit se v místní restauraci nebo u venkovního stánku.
Potom, co se dostatečně pokocháme, vydáme se na druhou polovinu trasy. Stoupáme půl kilometru do obce Labská stráň, stále po červené, běžíme kolem penzionu Rimi k požární zbrojnici, potom vpravo kolem ní.
Průběhy obcemi bývají doprovázeny setkáními s přáteli člověka. Potkáváme jen jednoho „voříška“, poslušně reaguje na pokyn „Běž domů“.
Probíháme okrajovou částí vsi. Cesta nás přivádí k asfaltové silnici vedoucí zpět do Arnoltic. My však před cedulí označující konec obce odbočíme vlevo a stále po červené značce sbíháme do údolí Suché Kamenice. Říčka je po většinu roku vyschlá, odtud tedy její název.
Přibíháme k rozcestníku. Vydáme se vpravo po modré turistické značce. Cesta mírně stoupá oblastí Arnoltických pískovcových stěn, které jako obři bdí nad technikou běžcova kroku. Přes patu nebo přes špičku? Únava v náročném terénu rozhoduje. Přes patu.
Mezi osmým a devátým kilometrem se terén stává dosti náročným, semtam je třeba překonat padlý kmen stromu, lávku postavenou z kmenů, zdoláváme i několik prudších výběhů. Stehna jsou už dosti cítit, na pískovcových kamenech dostávají zabrat i kotníky.
Všechno se však odehrává v krásné skalní scenérii, proto i přes znatelnou únavu nemizí úsměv z běžcovy tváře zalité potem.
V závěrečném úseku lesem cesta stoupá již jen mírně, i povrch je k běžci po překonání náročného terénu přátelštější, jeho bota teď dopadá na měkkou lesní půdu.
Poté, co opustíme les, běžíme asfaltovou cestou mezi chalupami Arnoltic zpět k arnoltické návsi, orientačním bodem je vysoká kostelní věž. Pokud nám zbývají síly, můžeme obdivovat architekturu našich předků. Hlavním stavebním prvkem bylo pro stavbu domů dřevo a pískovec, střídají se hrázděné a podstavové chalupy, kdy obvodové trámy prvního podlaží drží všechna horní patra.
Za vynaloženou námahu se můžeme odměnit posezením pod venkovním přístřeškem Arnoltického hostince (otevřeno od jara do podzimu). I ten najdete na návsi. Uzavírá klasický trojúhelník kostel – radnice – hospoda. K doplnění iontů je možné si vybrat mezi kvasnicovými Svijany, Březňákem či značkou Gambrinus, v nabídce je desítka i dvanáctka.
Trasa Knížecí cestou a Suchou Kamenicí během roku běžci nezevšední. Jiné pohledy nabídne na jaře v období rozkvetlých stromů, za letního večera či prosluněného říjnového dne, kdy podzim zbarví okolní lesy od citrónově žluté přes oranžovou až po temně hnědou.
Komentáře (Celkem 2)
apowell 01.08.2008 20:26:28
No vida, Arnolticemi občas probíhám, ale netušil jsem, že v místní krčmě točej kvasnicový Svijany… zatím jsem se při běhu obvykle zastavoval k doplnění iontů „U Lexů“ v Kámenu, protože tam mají výbornou plzničku… díky tedy za poskytnutí zásadní informace
administrator 03.04.2010 13:32:33
Oblast Labských pískovců a Česko-saského Švýcarska na severozápadě Čech vybízí k dobývání pískovcových skal, projížďkám na pramicích či výletům na jízdních kolech nebo kolečkových bruslích po cyklistické stezce z Hřenska a Dolního Žlebu až k německému Bad Schandau a hradu Königstein. Na své si v členitém terénu skal přijde i běžec, který hledá pestrý a rozmanitý terén.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.