Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Maraton Kladno: Vzlety a pády druhomoratonce

Maraton Kladno: Vzlety a pády druhomoratonce

Daniel Zoubek | 14.09.2008 | přečteno: 9781×

Mou cestu k maratonskému křestu na letošním PIMu jste mohli sledovat na blogu, výsledek jsem popsal v tomto článku. Jako svůj druhý maraton jsem si vybral Kladno, vzhledem k referencím, jako velice příjemný závod s dobrou atmosférou a tratí ideální k překonávání osobních rekordů.

Počasí bylo pro maratonce příznivé, předpovědi hlásily polojasno s teplotami  14–17 stupňů. To se vyplnilo, teplota byla letos opravdu téměř ideální. Pohodu kazil jen vítr v některých částech okruhu, především ke konci ubíral dost sil.

Organizace, zázemí a zabezpečení závodu byly na velmi vysoké úrovni, z mého pohledu není co vytknout. Absolutní pochvala je vždy podezřelá, tak jedno „negativum“ by se našlo. Propozice se zmiňují o rovinaté trati, bez převýšení. Ale na okruhu se jeden úsek s klesáním a stoupáním našel. Odhadem se mohlo jednat o nějaké dva metry, ale běženo osmkrát a v posledním kole…

A co já? Motivací k účasti bylo překonání osobního rekordu a splnění letošního cíle – maraton pod 4 hodiny v official time. Ale jelikož nejsem žádný troškař, tak mým původním cílem bylo rovnou atakování hranice 3:30. Jak pošetilé. Své cíle jsem před startem mírně korigoval na 3:40. respektive jsem zvolil stejnou taktiku jako pro PIM, běh podle pulsu.

Po startu jsem se vydal odhodlaně vpřed. Po čase se puls ustálil na nějakých 145–150 tepech, občas poskočil k 155, vše šlo krásně, cítil jsem se v pohodě. Časy na kilometr byly okolo 5 minut. První průběh stadionem, občerstvení trochou čaje. Druhé kolo jde ve stejném duchu, tepy se drží okolo 150, cítím se naprosto OK. Tempo okolo 5 minut na kilometr. V hlavě se ozývá „Nepřepal!“. Uklidňuji ho „Vše mám pod kontrolou, jsem v poho.“ 

Třetí okruh bez změny, snad jen to, že jsem se chytil skupinky rychlejších běžců, ale nebyl problém se jich udržet. Čtvrté kolo, stále OK, tepy okolo 155, zhruba podle mých představ, tempo 5 minut na kilometr, nohy a zbytek těla OK. Probíhám vyznačenou metou půlmaratonu, čas 1:44:55. Osobák. Už i ta optimistická část mysli se začala bát. Ale tělo bylo stále OK. Začínám druhou půlku maratonu, vše OK. 

Ale po metě 25. km to přišlo. Nohy začaly neposlouchat. Do konce kola jsem je ještě dotlačil bez změny tempa, 26. km za 5:10. Občerstvení procházím, v klidu, ať si trochu orazím. 

Vbíhám do dalšího kola, už má cenu je počítat od konce, už jen tři, nebo… ještě tři? Začínám se o sebe obávat. Na dalším kilometru přecházím do chůze, ale je to ještě horší, nohy při chůzi bolí snad více, než při běhu. 

Rozbíhám se. Těžko, velmi těžko. Ale snažím se udržet v běhu, pomalém, ale běhu. Dobíhám ke kulaté 5ti kilometrové metě, kde jsou kilometrovníky v metrových odstupech za sebou, od 40 po 5 km. Pro mě platí 30. kilometr, ještě dvě cedule. Nohy neskutečně bolí, křeče to sice nejsou, ale myslím, že k nim nemám daleko. 

Dobelhám se na stadion, k občerstvení. Beru si Kamikadze, energy drink, snad mi trochu pomůže. Mám před sebou ještě dvě kola. Kilometry dávám v rozptylu za 6 a více minut. Puls klesá hluboko pod 150. To je sice pěkné číslo, ale radši bych běžel a tepal rychleji. 

Postupně mě předbíhají další a další běžci. Občas se někoho chytím, ale většinou jen na chvíli. 35. kilometr. Tak už mi chybí jen jedna cedule. Chvílemi mám pocit, že mě bere takový malý hlaďák, jako by mi chyběla energie. Občerstvení, beru si Enervit a kofeinovou tabletu, poslední vzpruha do posledního kola. Bojuji s nohama. 

Dobíhá mě Jirka Vlasák alias 3COP se slovy „Tak co doktore, zrychlíme?“ Je to moje spása, přidávám se k němu a zrychluji na svou startovní rychlost. Kdyby mě nedoběhl a nepodržel, tak se na trati plácám snad ještě teď. Poslední kilometry dáváme lehce nad 5 minut. 

A je tady spásný cíl. Vidím časomíru, čas bude pod 3:50, aspoň něco. Do cíle si dáváme něco jako finiš. Cíl. Jsem šťastný, mám to za sebou. Čas 3:47:57. Tak se to povedlo, Jeden závod dva osobáky. Ale to utrpení.

Analýza

Mám pročteno mnoho článků a knih o maratónu, jak ho běžet a neběžet, na co si dát pozor… Hlavně nepřepálit. A to se mi povedlo. V diskusi na blogu mi někdo napsal, že u maratonu se nepřekonává osobák na půlmaraton. Takže se mi to dokonale povedlo, neposlouchat rady zkušenějších. Ve své nadutosti, že mám něco málo natrénováno, a že se dokážu skokově zlepšovat, jsem do toho šel tentokrát po hlavě. Ale zase na druhou stranu, co mě nezabije, to mě posílí. Jsem bohatší o tuto zkušenost a budu si ji pamatovat. Asi si to musí zkusit a zažít každý sám.
A kde se stala chyba? První půlku jsem šel volně, bez stresu, fakt volně, ale i tak to bylo rychle. Možná stačilo zvolnit 5–10 sekund na kilometr a vydržel bych déle. Až dosud se mi zdálo, že 5 sekund na kilometr je nic. Jo, na pár kilometrech asi ano, ale v maratonu to dělá obrovsky moc. Ani puls mi moc nepomohl, úvod podle pulsu nebyl přepálený.

Čísla

Čas 3:47:55 (1/2M neoficiálně 1:45:55)
TF prům. 151
TF max. 173

Čísla podrobně s grafem mám v tréninkovém deníku  
Ale zase, abych se trochu pochválil, podívejte se, jak jsem šel vyrovnaně do 26. km.

Výsledky závodu

Web závodu

Diskuse k závodu na fóru

Fotogalerie k závodu

Komentáře (Celkem 9)

Nalezené položky: 10 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Praha-Bohnice

Celkem 22706,27 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:02 (2010)
půlmaraton: 1:20:21 (2010)
maraton: 2:58:29 (2009)

BuckTheBug muž 15.09.2008 09:28:10

Ahoj Dane,
podobnou zkušenost jsem si udělal při PIMU, kdy jsem se uvařil, ačkoliv dle tepu jsem měl být v pohodě. Tam jsem šel ale hlavně podle tempa. V Kladně jsem běžel jenom podle tepu a krize nebyla tak strašná. Zradil mne pro změnu žaludek. :)
Doktore, přiznej se! Žes nějakému mladíkovi vyměnil srdce! ;) Na podobných tepech běhám taky. Že bych byl jenom o 5 let mladší než ty? :-P

Motto: "6:47, to není zlý čásek na kilásek. Škoda že jsem běžel jen 300 metrů.", Arnold J. Rimmer
avatar

Praha 4

Celkem 28987 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:32 (2017)
půlmaraton: 1:31:11 (2016)
maraton: 3:22:15 (2015)

sklena27 muž 15.09.2008 10:28:22

Díky za tenhle článek, beru ho jako osobní varování, za dva týdny běžim Lago di Garda Marathon a původně jsem do toho taky chtěl jít taktikou „začni po hlavě a pak se uvidí“, nicméně sobotní desítka PIM s přepáleným začátkem mě důrazně varovala poprvé a tenhle článek mě definitivně přesvědčil, že tudy cesta nevede, takže radši zvolím lehce pomalejší tempo, než na jaký se cejtim, teda pokud se mi povede udržet se na uzdě :-)

Motto: Nesmí se chtít hned do druhého patra, když ještě nejsou schody. Emil Zátopek
avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 15.09.2008 14:32:07

>> BuckTheBug, 15. 9. 2008 09:28:10

Tak je to tak, přepálil jsem to.
V poklidu jsem pozoroval vysoký tep v domění, že je to ten správný, ale měl být nižší.

Ale zase na drihou stranu, po letošním testu na ergometru mi řekli, že mám výkonnost 18tiletého mladíka, tak to se asi sekli
 :)

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 15.09.2008 14:34:35

>> sklena27, 15. 9. 2008 10:28:22

Díky za díky :)
Nejgorší je, že u maratonu se všechno násobí, hlavně chyby.
Ať ti to v Itálii vyjde a ať si to užiješ, musí to tam být krásné.

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 15.09.2008 15:50:07

>> dan67, 15. 9. 2008 14:32:07

Možná tě tepy zmátli díky ochlazení. U mě to díky rozdílu teplot dělá 5 tepů…

avatar

JarBiza muž 15.09.2008 16:56:09

Ahoj Dane,
sice to byl už šestnáctej maratón a něco jsem jíž zažil, přestože jsem běžel standardně na čas cca 3:30, také mě chytily nezvyklé problémy. Naštěstí ne s nohama (ještě večer jsem si dal pohodově v Praze Grand Prix), ani s dechem a tepem, ale vzaly mě divné pocity v žaludku a měl jsem co dělat, abych závod dokončil. Cílový čas nechávám na příští rok.
Hlavně to nevzdávej, vytrvale běhej a poslouchej tělo, jeho hlas je mnohdy více než výsledky na nejlepším testeru. Jarda.

avatar

JarBiza muž 15.09.2008 17:03:37

>> sklena27, 15. 9. 2008 10:28:22

Lago di Garda začni určitě hlavou, nikoliv po hlavě, což poznáš ve druhé polovině z Torbole do Malcesine. Pak si totiž vychutnáš všechno pěkné, proč jsi k jezeru na maraton přijel.
Závod je suprový, Italové vynikající organizátoři, mám jen nejlepší zážitky. Chystám se znovu příští rok, pokud mi běhání půjde. Pokud tě budou zajímat některé praktické poznámky k tomu, jak to tam chodí, ozvi se, rád se s nimi podělím. Jarda

avatar

Praha 4

Celkem 28987 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:32 (2017)
půlmaraton: 1:31:11 (2016)
maraton: 3:22:15 (2015)

sklena27 muž 16.09.2008 10:00:11

>> JarBiza, 15. 9. 2008 17:03:37

Ahoj, za každou radu budu samozřejmě neskonale vděčnej, podmínky a organizaci závodu mám sice nastudované z webu, ale poznatky z osobní zkušenosti jsou vždycky k nezaplacení. Kromě organizačních věcí by mě hlavně zajímalo, jak je to tam s větrem, vzhledem k velikosti vodní plochy, se toho trošku bojim a co divácká kulisa, ta je taky důležitá :-) Ale jak říkám, uvítám jakýkoliv informace ohledně závodu i jezera a okolí, hodlám tam po maratonu strávit pár dní, i když pochopitelně neplánuju žádný velký treky, tak nějakou tu kratší vycházku po okolí Malcesine bych si rád dal. Takže všechny poznatky a informace rád uvítám, napsat mi můžeš na můj mail, popř. ti pošlu mobil. Předem díky Petr

Motto: Nesmí se chtít hned do druhého patra, když ještě nejsou schody. Emil Zátopek
avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 16.09.2008 14:11:47

>> JarBiza, 15. 9. 2008 16:56:09

Ahoj, běhám rád a když na to přijde tak i rychleji :).
A doufám, že mi to dlooooouho vydrží.

A s tím poslouchámím těla… Pořám nad tím přemýšlím, kde se stala chyba, tuším, že byla v přecenění vlastních schopností a nekvalitní treninkovou přípravou.

Ale tělo jsem v průběhu maratonu poslouchal, a až do mety 1/2M si hovělo v pohodovém běhu, naprosto bez známek nějakého problému. Takže zradilo tělo i puls – oba nevysílali varovné signály, nebo jsem je nezaznamenal.
 

Motto: http://dan1967.blogspot.com/

administrator 03.04.2010 13:32:35

Mou cestu k maratonskému křestu na letošním PIMu jste mohli sledovat na blogu, výsledek jsem popsal v tomto článku. Jako svůj druhý maraton jsem si vybral Kladno, vzhledem k referencím, jako velice příjemný závod s dobrou atmosférou a tratí ideální k překonávání osobních rekordů.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 10 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.