Jen váš lékař zná všechny okolnosti. Nikdy se nespoléhejte na to, že váš známý se stejnou diagnózou běhá bez problému. Diagnóza může být stejná jen na první pohled. Ale protože váš lékař nemusí být zkušeným běžcem, často už vám neporadí, jak běhat, má-li zatížení vašeho srdce zůstat v rozumných mezích.

V naprosté většině případů byste měli zátěž omezit jen na aerobní pásmo. Možná budete zklamáni, že Usainu Boltovi tím pádem odpadl jeden vážný konkurent, ale i v aerobní zóně se můžete propracovat k velice solidní běžecké zdatnosti. I naprosto zdraví běžci musí svoji výkonnost, kilometráž a intenzitu zatížení zvyšovat postupně. V případě zdravotních komplikací to platí dvojnásob.

I když to není nezbytné, sporttester může v takových případech být daleko užitečnějším pomocníkem, než u zdravých běžců. Horní hranice, která by neměla být překračována, je 65% maxima. Protože přesné stanovení maximální tepové frekvence zátěžovým testem může být v tětchto případech příliš riskantní, plně postačí výpočet podle jednoduchého vzorce, kdy TF max = 220 minus věk pro muže nebo 226 minus věk pro ženy. Například pro třicetiletou běžkyni vychází TF max = 196 a 65 procent z této hodnoty je 127 tepů za minutu. Navíc některé přístroje umožňují stanovit TF max analýzou klidové frekvence.

Možná zpočátku budete hodnotu 65 procent maxima dosahovat i při velmi pomalém běhu, ale nenechte se tím zviklat a nezrychlujte. Vůbec nevadí, když zpočátku budete do souvislého běhu zařazovat chůzi. Ani s prodlužováním trasy není třeba spěchat. Týden po týdnu by nárůst kilometráže neměl být větší než deset procent ani u naprosto zdravých běžců. Nic nezmeškáte, pokud se spokojíte s ještě pozvolnějším nárůstem kolem pěti procent týdně.

Nesmí vás odradit, že zažijete dlouhá období (třeba i několikatýdenní), kdy nezpozorujete žádný pokrok. On se dostaví, ale vyžaduje trpělivost. Rozhodnete-li se běhat bez sporttesteru, nikdy byste se neměli dostávat do stavu, kdy máte problémy s dechem. To jednoznačně signalizuje příliš vysoké tempo. Se samotným dýcháním si ale nelámejte hlavu. Nezkoumejte, jestli dýcháte mělce nebo hluboce, rychle nebo dlouze. Prostě na dýchání přestaňte myslet. Časem zjistíte, že při správně zvoleném tempu udýcháte jakkoli dlouhou trasu.

Zatímco ostatní si mohou dovolit občas překročit doporučení, týkající se pitného režimu nebo běhání v extrémních podmínkách, ať už je to horko, mráz nebo prudká stoupání, vy byste se měli jakýmkoli extrémům vyhýbat a vždy myslet na řádnou hydrataci.

I lidé se srdečními problémy se časem mohou propracovat k velice dobré běžecké výkonnosti. Chce to jen dostatek kázně, opatrnosti, trpělivosti a pevné vůle.