Celková loňská  účast 1400 běžců všech kategorií sice nebyla překonána, ale více než tisícovka jich i letos přes vlezlé podzimní počasí na tratích v místeckých ulicích a parku na břehu Ostravice určitě běhala. Z vlastních zku­šeností vím, že takový počet může pořadatelům hodně zamotat hlavu. Atleti TJ Slezan však zvládli všechno bez větších zádrhelů.

Prvním místem, kde se v den závodu setkávají běžci s organizátory, je prezentace. Ta bývá u nás leckdy slabinou. Organizátor posadí ke startovním listinám nezkušené studenty nebo jiné dobrovolníky, kterým trvá neskutečně dlouho, než běžce odbaví. Že to vede k oboustranné nervozitě, je jen logickým důsledkem podcenění této fáze závodu. S něčím podobným se na akcích atletů Slezanu nepotkáte, i včera odcházeli závodníci od prezentace během několika málo minut a plně spokojeni.

První listopadovou sobotu patří místecký Národní dům výhradně běžcům. Je zde dostatek místa nejen pro nezbytnou administrativu, ale i pro debaty běžců mezi sebou. Na pódiu ve velkém sále jsou vystaveny desítky věcných cen zajištěných pořadateli a jejich partnery. Proceduru zrychlují hromadné přihlášky žáků frýdeckomísteckých škol, dodatečně příchozí děti jsou odbavovány průběžně. Malý sál Národního domu je vyhrazen hlavnímu závodu na tři okruhy, kondičnímu běhu (3333 m) a běhu pro zdraví (1000 m).

Program běží přesně podle časového harmonogramu, i když počet hodnocených kategorií je víc než úctyhodný a například žáci jsou klasifikováni nikoliv po dvou, nýbrž po jednom roce. Pochopitelně i ve Frýdku využívají moderních technologií a hlavní závod, kde se počet běžců pohybuje kolem 400 mužů, žen, juniorů a juniorek, si už nedovedou přestavit bez čipové techniky. Startovné je přitom ve velmi příjemných relacích: 100 Kč pro dospělé přihlášené v předstihu, 150 Kč pro přihlášené na místě, 100 Kč u kondičního běhu a 50 Kč u běhu pro zdraví, přičemž každý startující v těchto dvou rámcových bězích získává pamětní tričko.

S Jožkou Nejezchlebou, ředitelem Hornické desítky a přidružených běhů, je celý rok výborná spolupráce. Je vidět, že svou funkci ovládá do detailu a že tímto během skutečně žije. V den závodu si navíc vezme do ruky mikrofon a rozběh po rozběhu představuje dětské vítěze. Určitě měl letos radost, že přes vynikající konkurenci bylo na předních místech tolik mla­dých atletů z TJ Slezan.

Můžeme být ostatně spokojeni i s výkony českých borců v závodě mužů na 10 km. Skvěle běžel brněnský Milan Kocourek, který v takticky vedeném souboji unikl ve druhém ze tří okruhů ze skupiny, v níž byli až na Mikulenku samí cizinci. Nadějný náskok několika metrů na výtečnou ukrajinskou trojici Labzjuk, Okseňuk a Krovlaidis dokázal ještě zvýšit a byl jediným běžcem, který zlomil hranici třiceti minut (29:56). Peter Mikulenka dobře ví, že je především vynikajícím tempařem se slabším závěrem. Pokusil se o trhák a dlouho se zdálo, že to vyjde. Bohužel podsaditý Ukrajinec Serhij Krovlaidis dal do finiše všechny zbylé síly a na domácího matadora, hodně povzbuzovaného na trati diváky, zbylo páté místo. Šestý skončil kroměřížský vytrvalec Tomáš Blaha a krásné desáté místo patřilo nejlepšímu junioru Jakubu Bajzovi.  Když jsem našeho mladého vrchaře ve Frýdku uviděl, bylo už jasné, že titul objev roku při vyhlašování nejlepšího atleta nezíská – přiznám se, že já jej na tuto pozici nominoval. (A prý nejen já). Největším Jakubovým soupeřem byl brněnský Jiří Homoláč, který ale ve třetím kole na Bajzu ztratil celou půlminutu.

Několikanásobná vítězka předchozích ročníků Hornické desítky Petra Kamínková se letos omluvila, a tak běh žen byl jasnou záležitostí polských běžkyň. Hodně srdnatě si počínala jede­náctiletá Carmen Beshirová (SK Zdice), která ještě do třetího kola vbíhala na třetím místě před juniorskou reprezentantkou Martinou Bařinovou. A to je mezi oběma věkový rozdíl 8 let. To, že Bařinová nakonec talentovanou žákyni udolá, se dalo předpokládat, stalo se tak však až po boji.

Než se závodníkům v mnoha kategoriích předá tolik cen, kolik jich měli frýdeckomístečtí v sobotu připraveno, to nějakou chvíli trvá. Nikdo se proto nedivil, že při odchodu z Národního domu večer již značně pokročil. Hornická desítka je jen jednou do roka, a proto musela výjimečně večeře počkat.

Na titulní fotografii vítěz Hornické desítky, Milan Kocourek z ARC Brno.

VÝSLEDKY ZÁVODU