Sesterská výzva

Sestra nadšeně podporuje mé běhací pokusy a s nefalšovaným zaujetím čte všechny reportáže a zážitky z nich pak nejednou rozebíráme po telefonu. Stejně mám ale pocit, že občas kroutí hlavou nad tím, když hlásím, že jsem uběhla například 14 kilometrů, což se snaží trumfnout prohlášením, že v tom případě ona ujede 200 kiláků na rotopedu.

Sestra za svůj úspěch považuje i myšlenkový zvrat ve hlavě mé běhací parťačky. Její rozhodnutí, že poběžíme půlmaraton spolu, si připisuje jako svou zásluhu a zvyšuje laťku, že když se premiérový půlmaraton podaří, tak příští rok dá „Železňáka“. No prostě veselá kopa! Já bych ale byla moc ráda, kdybychom se na nějakém tom výběhu do budoucna potkaly. Pevně věřím, že mi běhací elán vydrží – běhání se mi poslední dobou začíná velice líbit a baví mě to čím dál víc.

Tři plánované běhy o délkách 8, 11 a 14 km jsem zvládla minulý týden v pohodě. Rozhodla jsem se, že se budu snažit co nejvíce běhat venku, a oba delší běhy jsem absolvovala na Ladronce. Osm kilometrů jsem v úterý odběhala na pásu ve fitness centru brzo ráno před prací. Jako obvykle jsem prožila jeden ze svých roztržitých odchodů z domu, takže mi chyběl hrudní pás a ponožky. Ponožky jsem vyřešila na místě a chybějící pás posloužil jako záminka k rychlejšímu absolvování běhu – z posilovny jsem tedy odcházela s obličejem zářícím jako rudá záře nad Kladnem.

Běhy venku jsem absolvovala se svou – teď již oficiálně zaregistrovanou k půlmaratonu – běžeckou kolegyní. Jsem vážně moc ráda, že se mi podařilo objevit můj běžecký klon. Máme jakousi nepsanou dohodu, že krotím tempo zejména po dobu prvních pár kilometrů. Jsem zvědavá, jak na nás zapůsobí závodní adrenalin a množství lidí na startu PIMu. V minulosti jsem si už v rámci PIMu některé vložené běhy zkusila absolvovat, ale pro kamarádku to bude premiéra. Nicméně těšíme se moc a pravidelná témata teď aktuálně rozšiřuje diskutování nákupního motivačního seznamu před závodem a následně odměňovacího po závodě. Pochopitelně kromě ostatních debat co na sebe, jak a kdy se najíst a napít, kam s věcmi atd.

Pravidelné běhání nese své ovoce i ve výkonnosti – z původních časů kolem 7:15/km se podařilo s udržením tepové frekvence zrychlit na 6:40/km. Čas na 14 kilometrů je nyní vylepšen o dalších 6 minut na 1 hodinu a 33 minut. Další ambice už ale na zlepšování rychlosti nemám, pro jarní závod jsem předčila svá vlastní očekávání a teď mě čeká naběhání příslušného objemu tak, abych se na startu cítila v pohodě a věděla, že jsem přípravě věnovala maximum.

Na Hervis 1/2Maraton Praha připravuje Mirku Zálesákovou Veronika Brychcínová, mistryně republiky v maratonu z roku 2007.

Komentář trenérky:

Z posledního setkání s Mirkou, a tentokrát i s novou půlmaratonskou sparingpartnerkou Anderou, bylo znát, že čtyři týdny do závodu už obě začínají cítit jeho blízkost. Řeč přišla na tempo při závodu, atmosféru…

Nejspíš k tomu přispělo i sobotní teplé počasí, kdy si člověk nemohl nevšimnout, že jaro je tu – nebo někde blízko. Mirka s Andreou absolvovaly čtrnáctikilometrový běh v neděli odpoledne. Měla jsem možnost se s nimi potkat ten samý den v podvečer. Od výběhu uběhla více než hodina a obě byly stále v krásné endorfinové náladě.

Po dovyprávění všech historek z běhání i celého týdne se díváme na tréninkové plány Mirky a Andrey. Andrea původně plánovala běžet půlmaraton ve firemní štafetě, kde by na ni připadl pětikilometrový úsek. Její trénink byl tedy odlišný – nezaměřoval se na dlouhodobější vytrvalost a jednou v týdnu zbýval prostor na zařazení rychlejších úseků.

Andrea na podzim začínala jako dlouhodobý odpůrce běhu na několika málo kilometrech za týden. Přes zimu si postupně a trpělivě vybudovala kromě obliby běhání i dostatečný vytrvalostní i objemový základ pro to, aby mohla v přípravě bez problémů pokračovat společně s Mirkou.

Obě jsou pracovně maximálně vytížené, ale zatím to vypadá, že dva nebo tři běhy v týdnu mají spíš kompenzační a pozitivní účinek než naopak.

Moc času už nezbývá. Přeji oběma, ať dokáží se vším se prát, ale hlavně všeho si užívat tak jako dosud. A zdravím „železnou“ sestru z titulní fotky:)!