Behej.com v roce 2010: Konečně máme šampiony

Co pro mě znamená Behej.com? Je to setkání – i když jen virtuální – s lidmi, se kterými si rozumím a mám je rád, třebaže s nimi vždy nesdílím názory. Zajímavé články mi doplňují „mezery ve vzdělání“ – bez článků Miloše Škorpila bych nevěděl, kdo byl Abebe Bikila ani Jindřich Laky. Nyní však již přivřeme oči a podívejme se do budoucnosti…

Píše se rok 2010 a v eShopu na www.behej.com je bohatá nabídka bot od různých značek. Všechny mají v podrážce zabudovaný iPod a GPS. Mimochodem, GPS – problematická věcička. To zrovna minulý týden na 2. ročníku běhu „Okolo magistrály“ měl vyhrát Brit David O´Brien, který je zde pracovně. V cíli byl první a celou trať odběhl ve vedení.

Ale GPS se mu pár metrů před cílem rozbila, a tak nemá zaznamenaný čas. Všichni ví, že vyhrál, ale počítači to nikdo nevysvětlí. Možná tak kladivem… Dostal alespoň cenu útěchy – jablka pěstovaná bez chemických prostředků – v obchodě se platí 100 Kč za kus, je to nedostatkové zboží.

Ale zpět k eShopu – už pár let se zde nabízí jakýsi podivný doplněk stravy – člověk to spolkne před finišem a pak je schopen vyvinout rychlost až 30 km/h. Problém je, že potom nemůže zastavit… Naštěstí je tento prostředek na mezinárodních závodech zakázaný.

V průběhu roku budeme jásat nad vítězstvím Honzy Kreisingera – vyhraje totiž ME v běhu na 10 km. Carmen Beshirová si pro změnu přiveze zlato z krosového MS juniorek. Jako před čtyřmi lety v případě Aničky Pichrtové to nikoho z „odborníků na sport“ moc nezajímá. Anička získá další titul ve vrchařském MS, ale na rozdíl od výše zmíněných běžců je zvyklá, že je stranou popularity… Roman Šebrle se sice již rok nedostal nad 8 500 bodů, ale je to pořád hvězda!

Populární je eTrénink. Každý je již znechucen z věčného čekání v kolonách a z nezdravého způsobu života. Naplánuje si to hezky – do práce běh, z práce běh a mezi tím zdravý oběd. Pondělí, kdy je volno, se všeobecně docela líbí, úterní volný běh zvládne, ale ve čtvrtek, když má náš tlouštík uběhnout 30 minut v tempu 10 minut/km, se rozhodne, že to přece normální člověk nemůže dokázat. Další týden se mu navíc znechutí sójové maso. To je konec nepovedeného pokusu o změnu životního stylu, který tímto dnem začne daná osoba nazývat „omyl“.

Radši se teď vraťme zpět do roku 2007. Stále ještě máme možnost proběhnout se na čistém – dobrá, relativně čistém – vzduchu v našich lesích, ani iPOd v botách zatím většina z nás nemá. A GPS, která by běžce hlídala i na záchodě, zatím nemá v botě nikdo, ať chceme nebo ne, musíme si při závodech (a zatím naštěstí zdaleka ne při všech) vystačit s „obyčejnými“ čipy na kotnících nebo v tkaničkách, které se však občas porouchají…

Honza i Carmen musí ještě pár let trénovat, ale svých úspěchů se jistě dočkají a Anička bude jistě na vrcholu i po roce 2010. Myšleno obrazně i doslova. A tréninkové plány? Vždyť my všichni víme, že když je vůle, dá se běžet i rychlostí pro ostatní smrtelníky nepochopitelnou… A vůle, té máme na rozdávání!

Martin Singr