Léky skupiny myorelaxancia, které snižují napětí kosterního svalstva, jsou v lékárnách k dostání jen na lékařský předpis.

Látky způsobující uvolnění svalů jsou jedním z nejnebezpeč­nějších prostředků, velmi často se však používají. Neuvolní jen svaly v místě jejich „stažení“ a bolesti, ale i celkově. Co má člověka pak držet pohromadě? Proto varuji před jejich používáním.

Představa, že si dám takový lék, povolí bolest a jdu si zaběhat, nebo jakkoli jinak zatížit organismus je jeden velký omyl. Nikam to nevede, dále se přetěžuje pohybový aparát a bloudí se v začarovaném kruhu bolest-analgetika (myorelaxans)-úleva-zátěž-bolest…

Po čase se nedá ani určit prvotní příčina, tak se to raději obstříkne. A ono to zase na chvíli poleví a běžte si zaplavat. Přitom to plavání zas taková výhra není, pokud neovládáte dobře správnou techniku. Navíc se ve vodě zapojují především povrchní svaly, nadměrně také vnitřní rotátory paží, které stahují rameno do nesprávné pozice – do vnitřní rotace, dochází k přetížení horních fixátorů lopatek a k prohlubování svalové nerovnováhy.

Hloubka trupu ve vodě pracuje minimálně. A přitom je to právě oblast hlubokých svalů, takzvané „core“ = nitro, střed, jejíž činnost by se měla obnovit.

Pod pojmem core se rozumí svalové skupiny, které se nacházejí ve „středu“ trupu. Je to bránice samotná a její bezprostřední okolí – především příčný sval břišní, v poslední době diskutován jako součást bránice, protože jejich spojení není vazivově odděleno. Účastní se tedy jako bránice a další břišní svaly aktivního nádechu, ale především aktivního výdechu, kde je stabilita trupu největší.

Trupové svaly v této oblasti tedy tvoří jakousi základnu, jejíž kvalita určuje, jak dobře budou pracovat končetiny, zjednodušeně řečeno. Pokud střed nepracuje optimálně, nikdy se nejedná o oslabení jednoho konkrétního svalu, protože svaly obecně do sebe přecházejí prostřednictvím svalových povázek a jeden ovlivňuje funkci druhého, ten pak dalšího…

Funguje to ale i opačně – zlepšení (opětovné zařazení) funkce jednoho svalu s sebou nese i zlepšení funkce dalších svalů ve svalovém řetězci.

Jednoznačně nejlepší cestou jak vyzrát na bolest, je předcházet jí. Prevencí bolesti zad je vhodná kompenzace jednostranné zátěže, a to jednak pracovní pozice, především sedu, ale i prevence přetěžování ve sportu.

Před zahájením jakékoli činnosti je zapotřebí upravit výchozí polohu ve vertikále (rozuměj optimální stoj), protože bude-li výchozí pozice (srovnání trupu) dobrá, i následný průběh bude správný a v optimální poloze snese pohybový systém poměrně velkou zátěž bez přetížení.

Nutností je také dodržování zásad uspořádání tréninkové jednotky. V našem případě vhodné rozklusání a poté regenerace. Střídejte sporty, běhejte v lese, nepreferujte pouze posilování. I rozumné protažení je žádoucí proto, aby si svaly udržely určitou pružnost.

Kdyby existovala univerzální rada, dávno bych ji dala. Ale přece jen, každý den je velmi vhodné začít protažením ještě před vstáváním z lůžka. Je vcelku jedno, jestli se člověk protáhne vleže na břiše, zádech, boku.

Kočce také nikdo neřekl, že se má po probuzení protáhnout. I my jsme to uměli, když jsme byli malými dětmi.

Intenzivní, několikavteřinové prokroužení v hlezenních kloubech zmobilizuje hlavičku lýtkové kosti, která má prostřednictvím úponu dvouhlavého svalu stehenního přímou spojku s pánví. Poté je možné opustit lůžko. Tento protahovací rituál netrvá ani minutu. Vstávejte jednoznačně přes bok, nedělejte při vstávání „sklapovačky“(!), bedra vám poděkují.

Když už vás bolest zaskočí, nepropadejte hned panice, zamyslete se nad příčinou. Jsou-li potíže způsobeny poruchou struktury – integrity meziobratlového disku – na to odpoví CT vyšetření nebo magnetická rezonance. Nebo je to pouze funkční záležitost? Měl by odpovědět neurolog nebo fyzioterapeut.

Co bolesti předcházelo, po čem se objevila, jaký má charakter? Jak dlouho už trvá? Jsou svaly stažené? Lze oblast šetrně protáhnout? Jak působí teplo?

Někdy je vhodné dát několikadenní pauzu pro regeneraci. V případě, že došlo ke zranění (mikrotrauma), je odpočinek nutný. Analgetické masti (gely) obvykle nejsou tak účinné, jak uvádějí reklamy. Cévní pleteň je v kůži poměrně hustá a krev, která vstřebá účinnou látku, ji roznese a celkový účinek takto vstřebaného analgetika je mizivý. Nepomůže, ale ani neublíží.

Menším zlem než myorelaxancia jsou analgetika. Užití v rozumné míře pomůže – v regeneraci. Proto si analgetikum vezměte, abyste se třeba v klidu a dobře vyspali a ve spánku si odpočinuli.

Pomoc byste měli vyhledat okamžitě, pokud se intenzita bolesti nemění anebo zvyšuje, šíří se do dolních končetin, po zadní (boční) straně stehna do periferie (k palci, malíku), objevují se brnivé pocity, nebo naopak chodidlo necítíte. „Pět minut po dvanácté“ je potom v okamžiku, kdy by se nepodařilo ovládnout chodidlo v tom smyslu, že byste zakopávali o jeho špičku.

Bolesti v zádech se bohužel staly běžnou součástí našeho života. Pokud by bylo to, co je nejčastější, považováno za normu, potom je nenormální ten, koho ještě záda nebolela. I tací mezi námi chodí.

Na druhé straně, i občasná bolestivá příhoda může být tou správnou motivací pro změnu, uvědomění si přílišné zátěže. Ono totiž není nejdůležitější stále zrychlovat, občas je nutné v tempu zpomalit, anebo někoho vzít s sebou. Ve dvou se to lépe táhne.

„Autorka provozuje fyzioterapeutickou ambulanci FyzioSport.“