Stíháte tedy sám sportovat?

S tím trénováním na jaře v Čelákovicích to bylo časově hodně složité, proto jsem to raději zabalil. Teď už se zase hýbu víc i sám. Běhám dvakrát týdně, dohromady asi patnáct kilometrů, k tomu jednou chodím na spinning a jednou do posilovny v Holmes Place na Smíchově pod vedením kaskadérky Hanky Dvorské. Baví mě to, je to jiná zátěž než při fotbale. Ale zakopat si zajdu taky, teď v sobotu mě čeká zápas s Meteorem. Pořád mi volají staré gardy internacionálů, Sparty…

Zdraví drží, v závěru kariéry jste býval často zraněný, že?

Na jaře jsem měl prasklý přední stehenní sval, obnovilo se mi to. Ale od května jsem v pořádku, odehrál jsem zbytek sezony.

Jak se cítíte na desítku?

Čas vůbec nevím. Padesát minut? Desítku by měl dát každý fotbalista. Na tu jsme zvyklí z přípravy. Těším se.

Poběžíte zase bok po boku s vaším dlouholetým spoluhráčem Pavlem Nedvědem?

To, že běží, jsem dozvěděl až teď od maséra národního týmu Edy Poustky. Je v Americe, nevolali jsme si. Já se přihlásil sám s kamarády z Prahy už loni, ale zapomněl jsem doma startovní číslo, tak jsem šel jen mezi diváky. Nakonec jsem ani nelitoval, měl jsem už po fotbale a byla hrozná zima. Moc se mi líbila ta atmosféra.

Zato při půlmaratonu jste si ji tehdy před rokem a půl skoro nestihl užít, že?

Bylo to hrozný. Přitom jsme se domluvili čtyři měsíce předem a docela poctivě trénovali. Já běžel i patnáct nebo osmnáct kilometrů, a říkal jsem si: To už pak při závodě nějak doklepeš. Jenže na trati jsem od dvanáctého kilometru cítil, jak mi tuhnou nohy. Naštěstí na mě naše pětičlenná parta ještě s Tomášem Votavou (další bývalý reprezentant, pozn. red.) počkala a doběhli jsme spolu těsně pod 1:50.

Takže už čeká jen maraton?

Ne, to vážně ne. Ten nedám. To mě nikdo nepřemluví. Pavel (Nedvěd) mi vyprávěl, jak pomalu začal s tréninkem. Jednou běžel asi třicet kiláků a šíleně mu ztvrdly nohy. Sám přiznal, že by si už víc netroufl. Víte, ty naše fotbalový nohy… Jsou hodně opotřebovaný a rychlejc se unavěj. Dina (Kollera, další spoluhráč, nedávno ukončil kariéru, pozn. red.) asi k běhání a závodění nepřemluvím.

Vratislav Lokvenc

37 let

narodil se v Náchodě, odchovanec SK Hradec Králové

útočník bronzového týmu z Eura 2004, účastník mistrovství světa 2006 odehrál v národním týmu 74 utkání.

k tomu byl mnohonásobným mistrem ligy se Spartou, později působil v Kaiserslauternu, Bochumi, Salcburku, Ingolstadtu i Basileji, pro níž teď dělá skauta a pomohl tam najít angažmá Radku Kováčovi

celkem nastřílel 136 ligových branek, k tomu 14 reprezentačních

sám teď ještě hrává divizi za Čelákovice, kde na jaře dělal trenéra