Liga 100 byla skutečnou oslavou kondičního běhu
Myšlenka masového kondičního běhání se stala skutečností. Volné sdružení kondičních běžců Liga 100 fungovalo v Československu od konce sedmdesátých let. Běh byl vedle dálkových pochodů sportovní aktivitou, kterou lidé mohli provozovat v tehdejším společenském marasmu alespoň zpočátku neorganizovaně. A někteří běhají pod Ligou 100 dodnes.
Jejich evidence spočívala jen v pravidelném hlášení uběhnutých kilometrů. Když v polovině osmdesátých let zájem veřejnosti vrcholil, celorepubliková liga stovkařů čítala na osm tisíc členů! Tehdy se dostala do popředí pražská pobočka, která funguje i přes výrazný odliv členů dodnes.
Myšlenka založit sdružení běžců vznikla v Ostravě. Jeho zakladatelem a prvním předsedou byl ostravský kardiolog Vlastimil Myslivec, velký zastánce běhu u zdravých jedinců i při léčbě srdce.
U samotného zrodu Ligy 100 stál rovněž Ivo Domanský, tehdejší velký organizátor dálkových pochodů. „Po srpnové invazi vznikla iniciativa ČSTV v podobě akce Buď fit. Byli za ní rozumní lidé, kteří dokázali získat podporu i potřebné peníze. Vycházelo se z toho, že turistika a běh jsou nejpřirozenějším a nejlevnějším pohybem,“ vzpomíná Domanský.
Dálkové pochody se u nás přitom začaly konat už od roku 1963, přičemž někteří borci velké porce kilometrů s chutí i běhali. „Na začátku byla snaha sdružit běžce tak, aby nemuseli být organizováni v oddílech. Lidé totiž v době politického temna chtěli dělat něco nového. Chtěli být aktivní a bylo potřeba jim to umožnit v různých částech republiky,“ dodává. Tak vznikla Liga 100 Ostrava a následně i v dalších městech jako ve Frýdku-Místku, v Olomouci a později i v Praze.
Jejich členové, převážně kondiční běžci, si zapisovali do letáčku uběhnuté kilometry a hlásili je na místních pobočkách. Šlo v podstatě o obdobu dnešní Hitparády na webu behy.cz, kam si běžci dávají naběhané kilometry.
Název Liga 100 vyjadřuje ideál, kdy by měl běžec uběhnout sto kilometrů za měsíc, ideálně třikrát osm v jednom týdnu. To byla v rámci Ligy 100 tzv. 1. liga. Ovšem existovaly i různé úlevy na objemu kilometrů v podobě 2. či 3. ligy či naopak extraliga pro běžce s kilometráží výrazně vyšší. Všichni zájemci se tak mohli zařadit do některé z výkonnostních skupin.
V celé republice fungovalo přes 35 poboček s více než 8 tisíci běžců. Samotná pražská pobočka jich sdružovala v nejsilnějších letech až 815! Tehdejší politické podmínky si však vynucovaly určitou míru organizovanosti, a tak pro snadnější „přežití“ byly zakládány tělovýchovné jednoty. Ty pořádaly řadu běžeckých závodů, včetně známého Běhu olympijského dne v Praze. Pražská, olomoucká a královéhradecká sekce fungují stále, byť s výrazně nižší členskou základnou.
VÍCE SE O FENOMÉNU LIGA 100 DOČTETE V NOVÉM BĚHEJ.
Stovkařské pobočky:
TJ Liga 100 Praha
• 107 členů, jejich průměrný věk je 56 let • založena 1984 • předseda Pavel Frček • pořádá řadu závodů, nejznámější je Běh olympijského dne • vydává čtvrtletní zpravodaj Informace • kontakt: Šimáčkova 20, Praha 7, 170 00, e-mail: liga100praha@quick.cz, tel. 224 252 693
TJ Liga stovkařů Olomouc
• jediná specializovaná tělovýchovná jednota na střední Moravě, která se věnuje výhradně organizování a propagaci kondičního i výkonnostního běhu • založena byla v roce 1983 • předseda Miroslav Čermák, organizátor mj. Běhu na Praděd • sdružuje asi 60 běžců • organizuje sérii pětatřiceti závodů pod názvem Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje • kontakt: Dolní nám. 38, Olomouc, 772 00, www.liga100.cz
TJ Liga 100 Hradec Králové
• 24 členů, většina veteráni • založena 1996, předtím dobrovolným spolkem • předseda Jiří Brych • organizuje přes 40 závodů • v rámci Běhu městem Hradec Králové je vyhlášena Velká cena Východních Čech • kontakt: Exnárova 540/3, Hradec Králové-Moravské Předměstí, 500 11
Komentáře (Celkem 14)
daniela82 25.10.2011 08:32:04
Myšlenka masového kondičního běhání se stala skutečností. Volné
sdružení kondičních běžců Liga 100 fungovalo v Československu od konce
sedmdesátých let. Běh byl vedle dálkových pochodů sportovní aktivitou,
kterou lidé mohli provozovat v tehdejším společenském marasmu alespoň
zpočátku neorganizovaně. A někteří běhají pod Ligou 100 dodnes.
Odkaz
na článek
Pierrot 25.10.2011 11:37:58
>> rudo, 25. 10. 2011 08:56:56
- společenský marasmus – nevím, jaké jiné období by mohlo sloužit za lepší příklad „společenského marasmu“, než je normalizace v její vrcholné fázi, tedy zhruba kolem Charty. Tím nemá být řečeno, že se např. dnes neocitáme také v jistém druhu marasmu..
- doba temna – v článku je napsáno „doba POLITICKÉHO temna“ a říká to Domanský, nikoli autor článku. Citovat se smí, ne? Jinak mi ten výraz přijde celkem přiléhavý, pokud znamená absenci politického života. A politický život nemůže existovat tam, kde se povinně volí do národní fronty a jedna strana získává přes 99% hlasů…
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 25.10.2011 19:01:54
Jasný, zakázat běhat tu nemohla ani tehdy vládnoucí strana . Vzpomínám, jaký problém s běhajícím chartistou (Rudolf Battěk?) měla dohlížející Stb. Chudák příslušník si musel na ten dohled pořídit kolo, aby mu stačil.
rudo 25.10.2011 20:28:02
>> HonzaSv, 25. 10. 2011 18:17:07
no vidis, ale minuskari pochopili
ma zarazilo, ze z clanku o behani a bezeckej kulture sa stal politicky manifest
a to zrovna v roku 2011, ked spolcnost je v upadku ako nikdy a politicke temno je ako nikdy.
vidim to vsade v politike, kazda sucasna strana a kazdy nadsenec sucasneho rezimu, nevie poukazat na nic pozitivne a nema ziaden iny argument ako poukazovat na minulost
pritom Liga 100 nebolo ziadne politicke hnutie, nebol to protest proti rezimu, bolo to iba o behani a bolo to iba o nabehani urciteho minimalneho objemu. nic viac nic menej
som zvedavy, ci za 20 rokov sa bude pisat o tabulkach na behej a o trenigovych dennikoch na behej v suvislosti ze v dobe najhorsieho spolocenskeho upadku, marasmu a v dobe politickeho najtemnejsieho temna, sa zdruzovali rekreacny vykonnostny a obcas aj subelitni bezci okolo bezeckeho fora…
Žďár nad Sázavou nebo Brno
Luckyboy 25.10.2011 21:23:05
>> rudo, 25. 10. 2011 20:28:02
Buď jde u Tebe o paranoiu nebo nevím, ale já něco politického (i přes nejlepší snahu) v článku prostě nejsem schopný najít.
pam65 25.10.2011 21:56:06
Napadá mě jedna věc: minulý režim podporoval sport, bylo to dáno i vojenskou doktrínou (podobně jako vojenská služba, branná výchova, …). A nebylo to jen na východě. Na jednom semináři učitelů fyziky říkali, jak jsou američtí kolegové smutní, protože po pádu železné opony snížila jejich vláda rozpočet na fyzikální vzdělávání.
Všudepřítomná snaha připravit a udržovat záložní armádu vedla k podpoře i takových věcí, jako amatérský sport. O tom, jak některé věci fungovaly třeba díky Svazarmu, si můžeme dnes nechat zdát.
Ono ten marasmus atd. by si zasloužil širší úvahy, ale bez emocí a ideologie.
Žďár nad Sázavou nebo Brno
Luckyboy 26.10.2011 08:35:47
>> rudo, 25. 10. 2011 21:37:11
Takže stačí jedno sousloví v naprosto neutrálním článku a jde už o politický pamflet? To lidi nemůžou ani vyjádřit svůj vlastní názor shrnutý do dvou dvousloví o historickém období?
Mimochodem ty čtyři slova tvoří 1% článku, který má cca 400 slov. Politický pamflet si jaksi představuji nějak jinak. A hlavně by ho musel vytvořit člověk, který je veřejně politicky činný.
>> pam65, 25. 10. 2011 21:56:06
V článku emoce nejsou, jde jen o suché konstatování, na kterém se nota bene shodne většina společnosti. Jediný, kdo sem tahá emoce a nevyřčenou ideologii je rudo a tím (zase) dělá z naprosté prkotiny zbytečně něco víc.
pam65 26.10.2011 11:12:48
>> rudo, 26. 10. 2011 10:18:11
Z článku a vlákna lze zjistit toto:
- emoce jsou obsaženy v příspěvcích, ne v článku
- Rudo nadhodil „politické paradigma“, ale bez emocí, ty jsou v jiných příspěvcích
- někdo tu důkladně mínuskuje, domnívám se, že tito típci by za rajchu hajlovali, za bolševika kontrolovali docházku na prvního máje a teď mačkají rudé palce – toto není osočování, ale životní náhled
Praha
anajpo 26.10.2011 21:28:56
Dálkové pochody byly plné pohody…Byla jsem v té době jejich nadšeným účastnikem, byla tam obvykle příjemná atmosféra, zvláště na těch, kam se přijelo v pátek a odjíždělo v neděli. Večer se pěly u táborových ohňů písně, některé z nich by si bolševik za rámeček nedal. Spalo se v tělocvičně ve spacáku gratis či za nepatrný obolus. A dala se tak obejít i dobrovolně povinná účast na prvomájovém průvodu. V Alšovicích se 30.4. kromě dálkáče pálili čarodějnice a v práci či na škole se dalo řící-slavím májové oslavy mimo Prahu! A dost lidí je tenkrát i klusalo-účast byla masivní, ti nejrychlejší měli padesátku i za pět hodin
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.