Byl jsi na akci Ultra Trail du Mont Blanc poprvé?

Ne, závod CCC (Courmayeur Champex Chamonix) jsem běžel už loni. Tehdy jsem to neodpočatý, přetrénovaný a pravděpodobně s virózou zabalil na 70. kilometru.

Jak vypadal tvůj trénink letos?

Vzhledem k tomu, že jsem se od jara potýkal se zraněními, „běžecká“ příprava byla hodně pestrá. Začal jsem plavat, trochu jezdit na kole a na bruslích a to všechno ještě doplnil o Crossfit a funkční trénink. Asi dva měsíce před startem jsem chtěl na radu ortopeda účast zrušit. Doporučení znělo: 6 týdnů bez běhání, pak začít pomalu zatěžovat…

Ale ty jsi přesto běžel. Jak dlouhou trať máš tedy po víkendu v nohách?

Trasa závodu byla stejně jako v minulém roce na poslední chvíli kvůli počasí změněna. Z původních 100 kilometrů to bude něco přes 90 a tentokrát asi 5 000 metrů převýšení.

Kolik času ti trvalo, než jsi tohle zdolal?

18 hodin a 18 minut.

Je čas vůbec v takovém závodě důležitý?

Jak pro koho. Vzhledem k tomu, že jsem v posledních třech měsících před závodem naběhal asi tolik, kolik byla délka tratě, mým cílem bylo spíš užít si závod a dokončit ho.

V horách může pěkně potrápit počasí – jak vám vyšlo?

Pár kilometrů před koncem závodu TDS mi z tratě volal kamarád Míra Štrop. Nám na CCC zbývalo do startu několik hodin a ten telefonát mě dost vyděsil… „vem si VŠECHNO co máš, Goretex, vazelínu, všechno!…ty v..le, je to masakr“. Na rozdíl od účastníků TDS, kteří to letos měli jednoznačně ze všech nejtěžší, nám pršelo asi jen polovinu závodu. Bylo ale trochu chladněji a v nadmořské výšce nad 2 000 metrů leželo několik centimetrů sněhu.

Co sis tedy s sebou na trať vzal?

Původně jsem měl připravenou asi 170gramovou nepromokavou šustku a jednu vrstvu merina, prostě minimální povinnou výbavu. Nakonec jsem na sobě měl asi dvě kila těžkou goretexovou bundu a pod ní tři vrstvy funkčního prádla a merina. Na rozdíl od loňska pak taky hůlky. Je to sice asi 360 gramů váhy navíc, pro podobný typ závodu podle mě ale jednoznačná výhoda.

Překvapilo tě letos něco?

Organizace závodu je perfektní, ať už jde o dopravu, značení nebo občerstvovací stanice. Co mě ale vždycky překvapí, je to, jak se na tomhle závodě a v zahraničí asi obecně, fandí. Když na vás na 50. kilometru špalír lidí řve „alé alé Michael“, nakopne vás to.

Máš i nějaké jiné oblíbené horské běhy?

Nemám v tomhle ohledu příliš zkušeností. Na Slovensku mě moc bavil Non-stop běh hřebenem Nízkých Tater, u nás je to jednoznačně Silva Nortica – výborná akce s profesionální organizací, i když to asi není vyloženě horský běh. No a pak Pražská stovka. Uvidíme, kudy to Olaf letos povede (smích; Olaf Čihák – hlavní organizátor závodu, pozn. red.).

V čem je podle tebe specifikum takových závodů? Co tě na nich baví?

Pro mě je to asi fakt, že jsem prostě venku, pod otevřeným nebem. Často dlouhé hodiny v krásné přírodě strávené pohybem, které mě nejvíc baví. A i když cestou spálím několik tisíc kalorií, vrátím se nabitý energií.

Zpátky k Mont Blancu. Dokázal bys tento závod charakterizovat jediným slovem?

Často lidi melou slova jako „pokořit“ nebo „dobýt“. Já jsem jel loni třeba „závodit“. Letos se ve spojení s tímhle závodem a horami vůbec honilo hlavou slovo „embrace“, které v téhle souvislosti nemá jednoslovný český překlad, ale podle Websterova slovníku je to „to take in or include as a part, item or element of, a more inclusive whole“ (česky „stát se součástí nebo prvkem většího, všeobjímajícího celku“).

Závody UTMB

• UTMB: Ultra-Trail du Tour du Mont-Blanc (168 km + 9 600 m převýšení)
• CCC: Courmayeur – Champex – Chamonix (100 km + 5 950 m)
• TDS: Sur les Traces des Ducs de Savoie (114 km + 7 150 m)
• PTL: La Petite Trotte à Léon (290 km + 22 000 m) – závod dvou až tříčlenných týmů

Trasa hlavního závodu v podstatě kopíruje tradiční pochod okolo masivu Mont Blanc, který obvykle trvá 7 až 9 dnů. Běžci musí nést povinné vybavení, minimálně je požadována nepromokavá bunda, teplé oblečení, jídlo a voda, píšťalka, aluminiová přikrývka pro přežití a baterka (čelovka). Čtyři hlavní základny, kde je poskytnuto teplé jídlo a lůžka, jsou v Chamonix (Francie), Les Chapieux (Francie), Courmayeur (Itálie) a Champex (Švýcarsko). Pro účast v závodu je nutné se kvalifikovat.

WEB ZÁVODU