„Trasa je natolik zajímavá, že není možné, aby na závodníka neudělala dojem. Mezi místa, která mi nejvíce utkvěla v paměti, patří kostel bez střechy v Pohoří na Šumavě a nádherný pohled do krajiny od občerstvení v Dobré vodě. Většina trasy vede v přírodě a stále je na co se dívat,“ říká Daniel Orálek, brněnská běžecká osobnost a čtyřnásobný vítěz nejdelší ultra trasy Silvy Norticy.

Mezi nejzajímavější místa ultra trasy patří Pohoří na Šumavě. Jako první vyvstane na mysli i Pavlíně Hanušové, která společně s Vojtou Stavným patří mezi tahouny pořadatelského týmu: „Kostel v Pohoří na Šumavě je mým srdečním místem trasy závodu. Probíhají kolem něj ultramaratonci. Je to jedna z mála staveb, které přežily likvidaci vesnic po únoru 1948, zachovalo se jen obvodové zdivo, o jeho konzervaci se snaží krajanské spolky, které zastřešily část lodě."

Vedle kostela v Pohoří na Šumavě jmenuje i další místa, kvůli nimž stojí za to závod běžet. Ne všechna vyžadují, abyste byli ultra. Mezi ta nejkrásnější podle ní patří Terezino údolí na Nových Hradech, přírodní park s umělým vodopádem. Dalším pěkným místem je kostel v Dobré Vodě. „Vede tam prudké stoupání, je to první místo, na němž dochází k selekci startovního pole a na trase závodu je za hranicí půlmaratonu, přibližně na 25. kilometru,“ říká Hanušová.

Do startu jednoho z největších českých trailových závodů zbývá sice ještě dost času, koná se až 1. června, ale z jeho kapacity už zbývá jen polovina. V ultra dokonce ještě méně. Vedle královských tras o vskutku dechberoucích délkách 90 a 103 kilometry můžete i letos běžet maraton a půlmaraton.

V loňském roce se po závodě hodně diskutovalo i o značení jednotlivých tras a jejich délce. Pořadatelé přiznávají své pochybení a přestože to není u trailů zas až tolik důležité, pokusí se alespoň půlmaraton nechat úředně přeměřit. U delších distancí je třeba s ohledem na charakter tratí brát uváděnou vzdálenost s mírnou rezervou.

"Přiznávám loňské pochybení ohledně umístění cedulí s kilometráží. V závěru jsem je dal odhadem a to byla má chyba. Letos to pečlivě odměřím,“ vyjádřil se k loňským problémům ohledně délky a značení Vojta Stavný, který je za měření trasy v rámci pořadatelského týmu zodpovědný.

„Všechny trasy jsou ale změřeny nad mapovými podklady. Trasa maratonu a ultra se může těm, kteří používají technologii GPS, jevit jako delší. Přesnost bez měření bohužel nezaručíme.“

Na všechny běžce, kteří dokončí některý ze závodů, čekají originální medaile z keramiky. I na nich se objevují zajímavá místa trati. Každý rok jiné. Letos to bude Benešov nad Černou.

Onou sladkou perličkou zmiňovanou v úvodu jsou domácí marmelády se světovou pečetí. Jejich „autorka“, Blanka Milfaitová, před časem opustila místo v plzeňské kanceláři a dala se na podnikání v jednom z nejzapadlejších, zároveň však nejkrásnějších míst v republice. V Pohoří na Šumavě žije v jediném obydleném domě v obci. Vyrábí džemy a marmelády a nabízí je pod značkou Naše dobroty. Za tu citronovou získala letos v konkurenci 1 700 vzorků z celého světa dvojitou zlatou medaili na prestižní světové soutěži The World´s Original Marmalade Awards v Londýně.

Chuť slavných marmelád budou moci na občerstvovačce vyzkoušet ale jen ti, kteří se vydají na jednu ze dvou ultra tras, je totiž až na 50. kilometru…