Při běhu obvykle ubíhá krajina kolem vás. Existuje však také běh, při kterém plyne povrch pod vašima nohama a vy se prostorem nepohybujete. Jde o běh na pásu, na běhátku. Má být jen nouzovým řešením, když se venku běhat nedá, nebo ho lze řadit do tréninku pravidelně? V čem se takové běhání liší? Co všechno se na něm dá odtrénovat? Kdo ho nejčastěji využívá – hobíci nebo eliťáci? A co si o běhacích pásech myslí sportovní trenér?
Odkaz na článek

5% na behatku, to uz mi pripada brutalne moc. 1–2% podle rychlosti uplne staci.

Co se tyce rychlosti, moc bych si nefandil pri maximalni rychlosti behatka. Mam zkusenosti, ze ty slabsi stroje to uz na svoji maximalku dosahuji jenom cislem na displayi, ale skutecna rychlost pasu je mnohem nizsi. Celkove bych ale rychlost behatka chapal jenom ako orientacni udaj, abych priste rychle vedel jak ho asi nastavit,

Jinak by me zajimalo jak mamka Lucinky beha na pasu s kocarkem… :)

Lidi proberte se! Venku v přírodě je i v zimě krásně. Běhání na pásu je uchylárna ! 

>> olaf,, 18. 12. 2012 17:00:59

No Olafe!Je to jen jako zpestření nebo z hlediska časového když při návštěvě fitka trochu protáhnu nohy tak si občas zaběhám a necítím se být úchylákem:-D

Předloni jsem běhával na běhátku, loni a letos už rozhodně ne. Připravil bych se o vyjímečnost zimních běhů, teplota po ránu i minus 20, sluníčko v zádech, občasné brodění v blátě, sněhu a vodě. Totální mokro v botách, které způsobí občas i puchýř, občasné bruslení kluzkým terénem. Spousta zvěře a zážitků. Prostě všechno jiné než bezduché svákání bot po běžícím páse, kde nic takového nemůžete zažít. Sám na sobě jsem pocítil i zpevnění kotníků po zimní sezóně. Pokud běháte pravidelně snižuje se riziko nachlazení. Takže bych souhlasil s Olafem, ale přijít si na to musí každý sám.

ja osobne by som na to asi nemal nielen ze chut, ale ani cas, ked si predstavim, ze pridem po praci domov, musim sa prezliect, sadnut do auta, ist do fitka, prezliect sa a pobehat na pase, zase sa prezliect, sadnut do auta, ist domov – uf takto radsej pridem domov nahodim sa a beziiiiim daleko pomaly, rychlo, v chlade, horucave, blate, snehu, mraze, dazdi, vetre, proste za kazdeho pocasia a kazdy beh je niecim vynimocny 

Behanie na páse má jediné ospravedlnenie – brutálna poľadovica vonku. Ináč treba behať vonku vždy a za každého počasia. 

Nejlíp se samozřejmě běhá v lese. Ale trénink je pestrý, občas je potřeba odběhat úseky a v zimě se tohle venku nedá moc provozovat, už kvůli mrazivému vzduchu, nemluvě o povrchu. Když to nestíhám do haly na společný trénink, celkem úspěšně si dokážu vše odběhat na běhátku – kvalitním a stabilním. Co mi tam vadí je fakt, že se pomalu „rozbíhá“ a pomalu zastavuje – holt se s tím člověk musí smířit.

Běhátko ale využívám i tehdy, když se připravuji na nějaký kopec (rozuměj horský maraton) a nestíhám to do lesa, nebo chci běžet do kopce něco souvislejšího, než mi nabízí okolní příroda.

Co považuju už za úchylárnu je běhat na tom dlouhé běhy, udělal jsem to jednou, neb bylo už trošku těsněji před závodem a plán byl plán a venku to fakt nešlo (led na přizabití se), těch 32km jsem si odtrpěl…

>> jsyrovat, 19. 12. 2012 20:43:05

Kamarad na tom beha vetsinu dlouhych behu kazdy tyden. Za etosni rok s nami byl 1* na 24km a jinak vsechno odbehal na pase. Kazdou nedeli 24–32km. Nikdo z nasi skupiny to nechape. On rika, ze si pusti film a je to v pohode. Ja mam problem s 30min…

pre mna je problem strasny vzduch vo fitku vacsinou umely cez klimataizacie uplne mrtvy bez ionov a bez energie, to ma vzdy dorazilo a dalej nesmierne velky elektronicky a magneticky sum z motorov a elektorinik apustenych 50 televizorov

nebyt toho tak vo fitku na pase by bol dobry zazitok rozhopdne ked to porovnam s pozeranim na dive svine v lese je lepsie pozerat na zeneke sportujuce tela v lycrovom spornom obleceni, trenink pri zvysenej hladine testosteronu je ovela efektivnejsi, to vie kazdy nielen Lance.

vyhoida treninku na pase je vtde dodrzovanie rovnomerneho stanoveneho tempa co ke idelany trenink na maraton, pri behu vonkluy sa tempo stale meni clovek podvedome spomaluje potom zas zrychli atd ale nema suvsile dlhe minuty v rsne strojovom tempe potom na maratone bezec nedokaze uviiste 2H v skupine ktora – svina- nespomaluje a psychicky to tempo drzat je utrpenie.

mnoho eletinych maratoncov robilo tvrde tempove a dlhe behy prave na behatku, Haile mal jednu fazu vzdy na behatku (hoci to bolo vraj koli tomu ze uz bolo cez obed moc teplo a preplenen ulice

zname je to najme o zenach, Kristiansen Waitz a aj nasa hviezda

trenink kopcov casto nie je mozny bez pasu, kedze v ieste bydliska ma malokto dlhy suvoisly kopec s rovnomernym stupanim, v priprave na zavody v kopcoch je tak lahke nastavit hocaky sklon az do 11 % a ist suvisle usilie v nepolavujucom tempe hocako dlhy cas

opacny pristup je nastavit nulovy sklaon a pod zadnu cast rami podlozit drevene brvno tehly alebo to vulozit na schod atd a bezat suviosle rychle tempo „dolu kopcom“ co je jednak trenink na zbiehanie strmych svahov na alpskych a americkcyh ultra kde quads nemaju oddych aj vyse hodiny a to opakovane niekolkokrat pocas zavodu

a jednak napriklad v MAF systeme sa beh dolu kopcom a teda aj na behatku vyuziva na trenink kadencie – rychlosti noh ales malou namahou tep stale zostava nizky, takze sa sice bezi rychlo a dlho ale tepovy princip sa neporusi, je to ekvivalent rychleho tocenia pedalmi na najlahsom prevode pre cyklo.

Osobně jsem se běhání na pásu dlouho bránila, ale letos na podzim jsem to zkusila (dceřiny kroužky a další aktivity mne k tomu donutily). Jo, první výběh a hlava se mi motala, bylo to divné. Brácha to nazývá rozhozenou GPSkou ;) Ale zvykla jsem si a vidím v tom pozitiva – nastavení tempa, nepauzuju (předchod, kaluž …), nemusím být tolik oblečená … Negativa – při výběhu venku snáz zrelaxuju, vyčistím mozek; trochu se bojím, že z toho aparátu spadnu a namelu si.

Co vim, tak behatko pouzivala k treninku i elitni ceska chodkyne Dibelkova ( 5 na MS v Helsinkach 2005). Svuj prinost to urcite ma v tempovem drzeni ci v tech kopcich.

V jenime vlakne ( maraton na pasech) se tu zminuje pomale zrychlovani pasu. Loni v zime jsem sla kvuli podminkam na pase 1km dlouhe useky. Resila jsem tak, ze jsem stala rozkrocena nad pasem na plastovych okrajich a nastavila si spravnou rychlost. Pockala, az pas utoci cca 90m a pak jsme na nej naskocila s tim, ze jsem se drzela a presne na 100m, ve chvili, kdy jsem jiz mela chycene tempo, jsem se pustila a utikala poctivy kilometr. Pak jsem rychlost snizila na 5km/h, prosla se pauzou a tak 35sec pred jejim koncem se scenar opakoval. Vsichni kolem mne na ostatnich behatkach chodili a koukali na mne jako na blazna. ALe jako rada dalsich, radeji jdu do lesa.

>> skritek Hugo, 20. 12. 2012 09:59:53

to mi pripada jako trochu zbytecne „vedecky“ pritup k usekum. Vsak ono se to nepose.e kdyz bude usek trosku delsi/kratsi, rychlejsi/poma­lejsi.

Kdyz jsem jednu sezonu trenoval useky na pasu, tak jsem si stejne nasel jine rychlosti, sklony, delky. V podstate jsem se s tim pasem vyhral a jedine o co slo odtrenovat dost dlouho v pozadovane intenzite – coz je ciste subjektivni pocit a udaje na pasu s tim maji jen malou relevanci.

O atleticke draze v Itenu – srdci Kenskeho behu – se rika ze je o 10m delsi a v nadmorske vyske pres 2000m. Nikdo si kuli tomu nic neprepocitava, proste beha useky v intenzite jakou potrebuje.

Běhám cca 4 roky a teď jsem začal chodit i do fitka a když koukám na ty lidi co na tom pásu jsou 30 i více minut, tak nevím co si mám myslet. Platit za to, že běháš si jen jdeš na tom pásu je pro mne něco velmi zvláštního a nepochopitelného. Nevím no, pro mne je běhání hlavně o tom, že vypadnu ven a nejsem hlavně zavřenej mezi čtyřma stěnama, prostě jsem venku na „čerstvém“ vzduchu a to je pro mne to hlavní. Nechápu a asi ani nikdy nepochopím někoho kdo chodí do fitka na pás…

Mě se líbí na pásu přesnost tréninků. Někde není k dispozici pořádná rovinka či stadion. A jsou místa, kde nejsou kopce. Nastavím rychlost na pásu, čas na minutkách a pak jen musím vydržet. Na pásu běhám jen intervaly, tam se využije nejvíc. Někdy je člověk nakřípnutý, že by třeba běžel, ale ne v mrazu …

Další opomíjená věc je – říkám tomu – „ergometrický přístup“. Je zřejmý u cykloergometrů – vyššího výkonu lze dosáhnout zvýšením kadence (u běhu rychlosti) či odporu (u běhu náklon). Protože existují převodníky náklonu na rychlost, lze převést doporučenou rychlost z intervalů na rovince na „kopce“ při „stejné“ zátěži. Kdo dokáže trénovat přesně kopce, tedy že rychost optimálně přizpůsobí sklonu?

Přesnost tréninku umožňuje být na hranici mezi maximálním efektem a přetrénováním/zra­něním. A jsou situace, kdy je běh na pásu prospěšnější než v mrazu.